Budova Státní opery Praha (Smetanova divadla) má novorenesanční sloh a bylo postaveno v letech 1886 – 1887 architektem Wertmüllerem podle projektu F. Felnera a H. Helmera. Průčelí divadla je vyzdobené bustami od O. Mentzela a plastikami skupinami vozů Dionýsova a Thálie od T. Friedla.

Renesanční zámek v Oslavanech, původní cisterciácký klášter, nalezneme přímo ve městě. Historie zámku Bývalé klášterní budovy byly upraveny na hospodářské objekty a v jejich sousedství byl vybudován zámek. Do zámeckého komplexu byl zapojen i bývalý raně gotický kostel Panny Marie, upravený na zámeckou kapli a v roce 1833 doplněný o polygonální věž.  V roce 1225 byl v Oslavanech založen Heilwigou ze Znojma první ženský cisterciácký klášter na Moravě, Klášter Údolí sv. Marie. V roce 1228 byl vysvěcen olomouckým biskupem za přítomnosti krále Přemysla Otakara I. a královny Konstancie. Po vypálení za husitských válek a zejména po roce 1515, kdy vyhořel klášterní kostel, nastal úpadek a řádové sestry odešly do Brna. V roce 1525 byl klášter zrušen. Panství poté koupili Althanové a v 70. letech 16. století zahájili přestavbu zpustlého kláštera na renesanční zámecké sídlo. V roce 1599 byl zámek v držení Wolfa Ditricha z Althana, kterému byl majetek zabaven pro účast ve stavovském povstání. Panství získal roku 1621 katolík Michal Adam z Althana. Roku 1654 se Oslavany dostávají sňatkem do vlastnictví rodu Mollartů, který jej roku 1712 prodává starobrněnskému klášteru. Další přestavby provedl Jan Nepomuk Scharff v 18. století. Po josefínských reformách v roku 1783 byl zámek zabaven a panství připadlo císařské komoře. Za posledních majitelů Gomperzů vznikly v okolí zámku zahrady. V roce 1939 využívala sídlo německá armáda a po válce bylo využíváno pro skladovací prostory. V roce 1993 se dostal zdevastovaný zámek do majetku města. Od roku 1997 je opravován v Programu záchrany architektonického dědictví MK ČR. Dnes je v rukou města Oslavany, které sem umístilo expozice hornictví, energetiky a hasičské techniky.   Podoba zámku                      Oslavanský zámek je rozsáhlá renesanční budova s arkádovým nádvořím. Zachoval se dodnes původní klášterní gotický kostel, který sloužil jako zámecká kaple, nyní je využíván ke kulturním akcím. V zámku je možno při prohlídce shlédnout architektonické prvky románské, novogotické a renesanční. Arkádové nádvoří v Oslavanech je jedno z největších v republice. Na zámku může návštěvník po prohlídce navštívit zámecký pivovar a posedět v zámecké restauraci. Tipy na výlet V nedalekých Ivančicích najdete zámek Ivančice. Vydat se můžete také na rozhlednu Réna nebo na Menšíkovu rozhlednu. V Dolních Kounicích najdete zříceniny klášter Rosa Coeli, zříceninu hradu Templštejn, hrad a zámek, synagogu a židovský hřbitov. Navštívit můžete rovněž renesanční zámek Hrubšice, renesanční zámek Rosice, renesanční zámek Moravský Krumlov nebo Muzeum průmyslových železnic Brno ve Zbýšově. Ubytovat se můžete v Moravském Krumlově nebo v Dolních Kounicích.

Zříceniny hrádku Křikava, které dnes již pokrývá lesní porost, nalezneme na skalnatém návrší nad rybníkem u obce Černívsko, kousek od Blatné. Krátká historie hradu Do psané historie vstoupil hrad roku 1357, kdy se zde připomínají rytíři z Donrštejna (z Křikavy), z nichž Hugo byl hofmistr císařovny Blanky, a Jindřich byl roku 1425 upálen husity v Obořišti. V průběhu 15. století, zřejmě v průběhu husitských válek, hrad zanikl. Dispozice hradu Jednodílný hrad měl v podstatě protáhle lichoběžný obrys a obíhal jej hluboký příkop. Dominantou hradu byla na nádvoří stojící čtyřhranná obytná věž. Palác složitějšího půdorysu se přikládal k jedné užší straně dispozice, další menší stavba se nacházela v protilehlém nároží. Vstup umožňovala brána prolomená v hradbě. Z Hrádku se dochovaly zříceniny hranolové věže (východní a západní část) a několik málo zdí do výšky cca. 2m. Hrad Křikava byl typickou ukázkou oblíbené Dodonové dispozice, které se rozvíjely ve 14. století. Vydáte-li se také do Blatné, nemůžete opomenout navštívit vodní renesanční zámek Blatná. Přímo v Blatné se můžete také ubytovat.

Vodní nádrž Hněvkovice, okres České Budějovice.