Barokní zámek stojí na severním okraji malé obce Osov na Berounsku. Zámek je poměrně rozsáhlá trojkřídlá budova s polopatrem, k hlavnímu průčelí je přistavěný novodobý balkón. Na zahradním průčelí je hezký vstupní portál, k zámku vedou staré malebné aleje. Zámek dnes patří soukromým majitelům a není bohužel veřejnosti přístupný. Historie zámku           První písemná zmínka o vsi Osov pochází z roku 1379. Později zde stála tvrz, připomínaná v roku 1504. V držení panství se vystřídala celá řada majitelů, než koupil Osov v roce 1677 Ferdinand Maxmilián z Kounic. Za Kouniců se poměrně malý statek změnil v rozsáhlejší panství, k němuž náleželo 12 vesnic. Noví majitelé nechali původní starou tvrz zbořit a na jejím místě postavil Jan Adolf hrabě z Kounic v letech 1728 – 1737 barokní zámek obklopen rozsáhlým francouzským barokním parkem. Kounicové drželi Osov do roku 1804, později se majitelé panství střídali až jej roku 1840 získali orličtí Schwarzenbergové. Za nich byl na místě francouzské zahrady založen anglický park. Po první pozemkové reformě se stal osovský zámek v roce 1927 součástí zbytkového statku. Poté získala zámek rodina Palivců, kterým byl znárodněn v roce 1948 a sloužil jako domov důchodců. Po roce 1990 byl Osov vrácen v restituci potomkům původních majitelů a dnes slouží jako rekreační sídlo anglického stylu s možností ubytování, různých sportovních aktivit i dobrého jídla. V okolí můžete vystoupit na rozhlednu Studený vrch u Hostomic. Z ní uvidíte i krásné dobříšské lesy. Ubytovat se můžete například na Dobříši. Zde stojí za návštěvu zámek Dobříš.

Sestava tří kamenů nazývaná Kbílský dolmen se nachází nedaleko rozhledny pod vrcholem Kbíl, nedaleko Švejcarovy Lhoty. Z turistické značky vedoucí z této obce do Radošovic k němu vede značená odbočka. Dříve se věřilo, že Kbílský dolmen je výtvor lidských rukou a i dnes někteří v toto tvrzení stále věří, zejména z řad senzibilů. Na srázu za dolmenem tak několik lidí postavilo kamenné pyramidky. Pro toto tvrzení se však nikdy nenašel žádný důkaz a tak Kbílský dolem zůstává jako přírodní výtvor. Šedavá rulová deska ležící na dvou nestejně vysokých balvanech vznikla patrně zvětráváním a řícením rulových skal.

Zříceniny gotické tvrze se nachází na zalesněném vršku u obce Kašovice, přibližně 5 km severozápadně od Sušice. Areál tvrze je volně přístupný. Historie tvrzi Písemné prameny o existenci tvrze převážně mlčí. Roku 1341 je jako majitel vsi Kašovice jmenován Sezema z Kašovic. Pravděpodobně zde již měl nějaké sídlo, předchůdce gotické tvrze, jejíž pozůstatky nás nyní zajímají. Někdy po roce 1350 získali Kašovice páni z Velhartic, kteří byli již pravděpodobnými zakladateli nyní ve zříceninách stojící tvrze. Kašovice tak byly poprvé připojeny k velhartickému panství. Počátkem 15. století Kašovice získali mocní Rožmberkové. V druhé polovině 15. století byly Kašovice podruhé připojeny k velhartickému panství, i když je majitelé občas krátkodobě zastavovali. V roce 1555 došlo k rozprodeji velhartického panství, Kašovice pak byly následně připojeny k panství Hrádek u Sušice. Roku 1565 se tvrz při majetkovém převodu mezi Janem Rendlem z Úšavy a Václavem Vintířem z Vlčkovic uvádí poprvé jako pustá, ovšem k jejímu opuštění došlo pravděpodobně již v průběhu druhé poloviny 15. století. Podoba tvrzi Hlavní a patrně jedinou stavbou tvrze, kromě předpokládané a dnes již nepřítomné hradby, byl obdélný palác, z něhož je dnes možno vidět severní zeď, střepy západní a východní zdi a dvou dělících příček. Jižní strana již zanikla beze stopy. Sklepení je dnes téměř celé zasypané. Následovalo přízemí a minimálně dvě patra. Na přízemí bez oken navazovalo první patro, rozdělené příčkami na dvě světnice a síň. Druhé patro obsahovalo místnost s krbem a velký sál. Tipy na výlet Nedaleko odsud směrem k Sušici můžete vystoupit na rozhlednu Svatobor.  Podívat se můžete také na zámek Svojšice, Muzeum Šumavy v Sušici, tvrz Zavlekov nebo hrad Velhartice. Ubytování jistě najdete v Sušici. M.K.

Nýrský židovský hřbitov se nachází přibližně kilometr jihovýchodním směrem od centra obce, na menším návrší za skupinou několika rodinných domků při silnici na Hojsovu Stráž. Hřbitov byl sice údajně založen již v 15. století, ale písemně je doložen až od první poloviny 18. století. V letech 1750 a pak 1924 byl rozšiřován. Na ploše 1.308 m2 je dochováno přibližně 350 náhrobků, nejstarší pak z roku 1715. Hřbitov poměrně vysoká kamenná zeď a je uzamčen. V obci se nacházely postupně dvě synagogy. Starší byla na počátku 18. století zničena požátem. Novější pak byla jako její náhrada zřízena v roce 1797 z obytného domu, po požáru v roce 1861 byla sice obnovena, ale kolem roku 1958 nakonec zbořena.