Novorenesanční zámek Světlá nad Sázavou je významnou dominantou stejnojmenného městečka na Havlíčkobrodsku, v kraji Vysočina. Historie zámku Historie světelského zámku sahá až do středověku, kdy Štěpán ze Šternberka nechal roku 1393 vystavět na levém břehu řeky Sázavy gotickou tvrz chráněnou příkopy. V roce 1429 připadlo světelské panství rodu Trčků z Lípy a roku 1567 nechal Burian III. Trčka z Lípy přestavět stávající tvrz na lovecký zámek a to již v renesančním stylu. Z této doby pochází dochovaný latinský nápis, nad portálem na jižním průčelí, který v českém jazyce zní: „Není pokoje na tomto světě, Burian Trčka z Lípy, první komoří císařský, 1567.“ Trčkové tu sídlili až do roku 1636, kdy byl jejich majetek zkonfiskován a připadl královské komoře. Po třicetileté válce se zde vystřídalo několik majitelů. Důležitým byl od roku 1668 Jan Bartoloměj z Vernieru, neboť světelský zámek rozšířil o dnešní východní křídlo. V roce 1722 se stal zámek majetkem rodu Černínů. František Antonín Černín pokračoval v dalších úpravách zámku v duchu baroka. Východní křídlo bylo obohaceno o sochařskou výzdobu, arkády v prvním patře a rodové erby. Stavební úpravou prošel i zámecký park. Další přestavba proběhla v letech 1774-1775, kdy na zámku působil rod Kolovratů Krakovských.  Vojenský lazaret V roce 1809 přestal zámek sloužit svému původnímu účelu, a na nějaký čas se proměnil ve vojenskou nemocnici. Novým majitelem zámku se stal v roce 1817 hrabě František Josef Zichy, který uzavřel zámecké nádvoří a provedl stavební úpravy v empírovém stylu. Rytířský sál a ostatní místnosti v prvním patře nechal vyzdobitštuky. V roce 1821 přešel zámek do majetku rodu Salm-Reifferscheidů. Ti si v roce 1869 přizvali k přestavbě svého sídla vídeňského architekta Svatoše, jehož úkolem bylo upravit zámek s ohledem na původní umělecké slohy. Pouze k západnímu křídlu přistavěl v novorenesančním slohu věžičku, balkon nad hlavním vstupem a na nádvoří nahradil okna řadou arkád. Svatošovou přestavbou tehdy zámek získal svou dnešní podobu. Vznikla jednopatrová historizující budova o čtyřech křídlech, která uzavírají obdélné nádvoří s kašnou. Na stavbě jsou jasné novorenesanční, klasicizující či empírové prvky. Na počátku 20. století se na zámku usídlila Pozemková banka. Brzy na to se zámek stal majetkem továrníka Richarda Morawetza. Ten však musel ještě před válkou opustit Čechy a tak zámek využila ke svým účelům německá posádka. Od roku 1949 se na zámku usídlila střední zemědělská škola, která zde zůstala až do roku 2011 a od léta 2007 se ve východním křídle zámku nachází Muzeum Světelska. Současnost zámku V roce 2013 zámek ve Světlé nad Sázavou změnil majitele. Hlavním cílem majitelů je záchrana kulturní památky, a proto již v roce 2014 bude zámek zpřístupněn veřejnosti. Vzniknou dva zámecké muzejní okruhy. První okruh bude věnován expozici evropského historického skla od 16. století do 19. století, která se otevře v roce 2014. V průběhu celé sezóny budou probíhat různé akce pro děti a dospělé včetně pořádání festivalů, koncertů, sympozií, hračkobraní, pohádkových výstav a dalších akcí. V následujících letech za stálého provozu proběhne kompletní rekonstrukce celého zámeckého areálu a vznikne velký zámecký okruh, který podchytí období od baroka po novorenesanci. Dále bude otevřena kavárna, vinárna, restaurace a budou vybudovány hotelové pokoje, včetně svatebního apartmánu. Poprvé v historii zámek ve Světlé nad Sázavou otevírá své dveře veřejnosti a bude klást důraz na to, aby se stal kulturním centrem nejenom Světlé nad Sázavou, ale i širokého okolí.  Podoba zámku  Zámek ve Světlé je jednopatrová budova, jejíž čtyři křídla tvoří uzavřené nádvoří. Uprostřed zámeckého nádvoří stojí kašna. Na zámek navazuje rozlehlý anglický park s rybníky. Část severního křídla zámku tvoří zimní zahrada (oranžérie) s jeskyní a jezírkem, do které lze vstoupit přímo z nádvoří. Hlavní vchod do zámku je v západním křídle se zdobeným průčelím, balkónem a dvěma kamennými klasicistními sloupy. Tipy na výlet V nedaleké Ledči nad Sázavou můžete navštívit hrad Ledeč nad Sázavou nebo městské muzeum. Vydat se můžete také na zříceninu hradu Chřenovice, tvrz Melechov, zeměměřičskou věž Melechov nebo hrad Lipnice nad Sázavou. Vystoupit můžete také na rozhlednu Bohdanka. Ubytovat se můžete přímo ve Světlé nad Sázavou.

Lidická galerie se nachází uprostřed nových Lidic, cca 500 m od areálu muzea Památníku Lidice. BUDOVA Budova galerie postavená dle projektu arch. Františka Marka v roce 1957 sloužila původně jako kulturní dům. V letech 2002-2003 byla zakoupena státem a přestavěna na Lidickou galerii. Přízemí slouží jako stálá expozice vytvořená z darů umělců celého světa Lidicím tzv. Lidickou sbírku. První patro slouží pro pravidelně výstavy, od května do října je v prostorách 1. patra instalován aktuální ročník Mezinárodní dětské výtvarné výstavy Lidice. Lidické galerie je místem, kde se konají kulturní pořady, koncerty a divadelní představení. STÁLÁ EXPOZICE – LIDICKÁ SBÍRKA: Vznik Lidické sbírky, jejíž nejcennější lze vidět ve stálé expozici, podnítil v roce 1966 anglický lékař Sir Barnett Stross v rámci hnutí "Lidice shall live"- "Lidice budou žít". Vyzval výtvarné umělce z celého světa, aby dary svých děl položili základ k Lidické sbírce a posléze ke vzniku muzea výtvarného umění v Lidicích. Jeho výzva byla vyslyšena a do dnešních dnů bylo shromážděno přes 400 výtvarných děl od umělců z více než 30 zemí . Povaha sbírky je značně různorodá. Obsahuje různé umělecké předměty - obrazy - malby, oleje, kresby, grafiky, linoryty, tisky, lepty a plastiky, dřevoryty, kovoryty, fotografie, dřevořezy, objekty, instalace aj.Z  významných evropských umělců jsou v Lidické sbírce zastoupena díla Petera Blakea, Jeana Effela, Romana Opalky, Leopolda Survage, Emilia Vedovy, Renata Guttusa) , významnou kolekci tvoří díla německých umělců, která shromáždil v roce 1967 a 1996 berlínský galerista René Block. Nejhodnotnější dominantou této části sbírky je obraz Gerharda Richtera "Onkel Rudi", který je často zapůjčován v souvislosti s pořádáním nejprestižnějších světových výstav, dále pak díla Josepha Beuyse, Jorga Immendorfa, C. O. Paeffgena, Jochena Gerze, Wolfa Vostella, Rosemarie Trockel a dalších.Zvláštní místo si zasluhuje zdařilá sbírka českých výtvarných umělců, ve které jsou zastoupena např. díla Jitky a Květy Válových, Evy Kmentové, Jana Smetany, Karla Součka, Vojtěcha Tittelbacha, Václava Kimla, Pravoslava Kotíka, Františka Grosse, Františka Foltýna, Františka Mertla, Olbrama Zoubka, Františka Jiroudka, Cyrila Boudy, Karla Svolinského, Adolfa Hoffmeistera, Josefa Jíry, Karla Malicha, Kurta Gebauera a dalších). KRÁTKODOBÉ VÝSTAVY V 1. patře Lidické galerie se konají krátkodobé výstavy – od konce května do konce října je zde pravidelně instalována Mezinárodní dětská výtvarná výstava Lidice více zde – oceněné obrázky a výtvarná díla dětí často z více než 50 zemí světa.   Vstupné:Vstupné zahrnuje prohlídku galerie i muzea s promítáním filmů a s výkladem a dále prohlídku pietního území a růžového sadu. Prohlídka pietního území za doprovodu průvodce s výkladem: V českém jazyce 300,- Kč V německém jazyce 500,- Kč V anglickém jazyce 500,- Kč   Průvodce je nutno objednat předem!

Zříceniny hradu Veliš se nachází na dominantním čedičovém kopci u Jičína. Historie hradu Hrad dal pravděpodobně vystavět na přelomu 13. a 14. století král Václav II. Poprvé je zmiňován roku 1316, kdy jej Jan Lucemburský zastavil Půtovi z Frýdlantu. Roku 1327 získali zdejší panství páni z Vartenberka, zprvu zástavně a od roku 1337 dědičně. Poslední Vartenberk na Veliši, Jindřich byl zasnouben s Kunkou Ptáčkovnou z Pirkenštejna. Několik dní po smrti Kunky, ke které došlo ještě před svatbou, bojoval Jindřich na panské straně v bitvě u Lipan, byl těžce zraněn a ještě téhož roku na podzim umírá. V pol. 15. století se v držení hradu vystřídalo v krátkém sledu několik rodů, až jej roku 1487 koupil Mikuláš st. Trčka z Lípy. Z rodu Trčků měl o rozvoj Veliše největší zásluhy Vilém Trčka, známý válečník. Ve 2. pol. 16. století přestavěl hrad v mohutnou pevnost, která podle B. Balbína odporovala dobře i nájezdům švédských vojsk. Roku 1595 odtáhl Vilém v čele tisíce ozbrojenců proti Turkům do Uher, kde se vyznamenal v četných bojích. Na Veliš se však již nevrátil. Zradou zpronevěřilé posádky města Egeru byl vydán do tureckého zajetí, v němž zahynul. Roku 1606 koupil velišské panství od Jana Rudolfa Trčka z Lípy Jindřich Matyáš Thurn, přední vůdce českého stavovského povstání. Po bělohorské bitvě uprchl s Fridrichem Falckým za hranice a v nepřítomnosti byl odsouzen ke ztrátě hrdla, cti i statků. Zkonfiskované panství získal roku 1623 Albrecht z Valdštejna, který z nedalekého Jičína učinil střed svého knížectví. Po Valdštejnově pádu získal Veliš roku 1636 hrabě Jindřich Šlik. Hrad se stal terčem několika útoků švédského vojska, a přestože byl bráněn jen malým počtem císařských vojáků, vždy odolal. Jeho zdi však padly roku 1658, kdy na císařský rozkaz byl hrad rozbořen a postupně rozebrán na stavební materiál. Zkázu zbytku hradu dovršilo po roce 1879 rozšíření zdejšího čedičového lomu. Podoba hradu Hrad stál na oválném vrchu kopce. Hradu patrně dominovala čtverhranná, obytná věž. Druhá věž při vstupu do hradního jádra byla okrouhlá. Značná část hradního jádra zanikla. Nejzachovalejší jsou dnes zbytky vnějšího dělostřeleckého opevnění. Tvořily ho masivní dělostřelecké bašty. Zbytky hradní zříceniny jsou volně přístupné. Tipy na výlet Vděčným místem na výlet jsou jistě Prachovské skály. Poblíž najdeme také zříceninu hradu Brada, rozhlednu Čeřovka nebo zámek Jičíněves. V Jičíně je možné navštívit zámek Jičín nebo Regionální muzeum a galerii. Za návštěvu stojí i barokní kaple Loreta u Podhradí. V Jičíně najdete ubytování.

V ulici Jungmannova západně od centra stojí novobarokní kostel se secesními prvky sv. Máří Magdalény. Byl postaven v letech 1908-1911 na svažitém terénu podle plánů M.Kühna a H.Fanty. Správu nad ním převzal kapucínský řád a připojil k němu menší klášter. Dnes kostel bohužel neslouží svému účelu a chátrá.