Rozhledna na Děčínském Sněžníku (723 m), který leží 8 km severozápadně od Děčína, je dobou svého vzniku 1864 jedna z nejstarších a zároveň také jedna z nejkrásnějších u nás. Rozhledna na stolové hoře Přitom původně, stavba neměla ani rozhlednou být, ale jen věží pro přesná geografická měření. To zde společně prováděly dokonce tři státy - Rakousko-Uhersko, Prusko a Sasko. Na jejich přání ji postavil majitel děčínského panství hrabě František Thun. Ten nechal na Sněžníku, který je mimochodem nejvyšší a největší stolovou horou na našem území, vybudovat honosnou kamennou věž, podle návrhu drážďanského architekta Hänela. Vyšel tak vstříc zeměměřičům i turistům, protože věž byla nejen funkční, ale také velmi krásná. Byla ozdobena pseudogotickými prvky, které jsou na okenních římsách, cimbuří a lomených okenních obloukách. Svému původnímu účelu sloužila jen krátce a tak logicky po zeměměřičích přišli turisté. Zájem návštěvníků byl dokonce tak velký, že rok po otevření bylo pro ně postaveno občerstvení. Lákal je pohled na romantickou krajinu údolí Labe, České středohoří a Lužické hory, který jim nabízela 33 metrů vysoká věž. Do historie se zapsala také tím, že zde bylo jako na prvním místě na našem zachyceno televizní vysílání. Byl to signál z Berlínského vysílače a přenos z Berlínských olympijských her. I přes pokračující oblibu začala rozhledna ve druhé polovině 20.století chátrat. Poničily ji vandalové a restaurace musela být dokonce stržena. To hrozilo i rozhledně. Zachránila ji až rekonstrukce v roce 1992, kdy byla zpevněna za pomocí ocelových vyztuží uvnitř zdí. Je otevřena denně během letní sezóny.   Výhled sever: německé stolové hory Konigstein či Lillienstein, v dáli Drážďany východ: Děčín, Labské Pískovce, Lužické hory, Jizerské hory jih: České středohoří a Milešovka západ: Krušné hory   Popis cesty   Autem - příjezd Děčína do Libouchce zde odbočit doprava v Jílovém v místě, kde odbočuje i zelená značka. Po asfaltce  dojet až do obce Sněžník, kde zaparkovat auto u zastávky autobusu v místě, kde odbočuje doprava červená značka. Po ní zbylý kilometr a půl dojít pěšky. Vlakem - do Jílového vlak nejezdí, takže vystoupit  na zastávce Děčín-hlavní nádraží. Odtud vede až k rozhledně červeně značená turistická trasa. Pěkná 10 km procházka.  

Na čedičovém vrcholku v blízkosti obce Kadaně byla v říjnu 2003 zpřístupněná obnovená rozhledna. Původně byl vrcholek holý, jeho zalesnění započalo v druhé polovině 19. století. V roce 1925 zde byl postaven vyhlídkový altán, který však v 60. letech 20. století shořel a základová zídka byla zdevastována. Přesto však byla použita jako základ pro obnovení dnešní vyhlídkové stavby. Altán s osmi betonovými sloupy má uprostřed osmibokou ocelovou konstrukci s krytou vyhlídkovou plošinou ve výšce 9 m, která vyčnívá nad samotný altán. Na vyhlídkovou plošinu vede 52 schodů. Celá stavba vysoká 14,5 m stála 2 miliony korun. Rozhledna je volně přístupná.

Nedaleko hradu Lipý stojí krásná renesanční stavba se sgrafitovou fasádou (ul. U vodního hradu). Červený dům byl vystavěna jako renesanční letohrádek roku 1583 za Jetřicha Jiřího Berky z Dubé a Lipé. V 19. století sloužila jako barvírna látek a hostinec. Při rekonstrukci v roce 1883 byla obnovena sgrafitová výzdoba. V letech 1931-1933 byl objekt adaptován pro muzejní sbírky a k tomuto účelu slouží dodnes.

Rozhledna stojí na vrchu Milenka (619 m.n.m.), na samém okraji Českomoravské vrchoviny u obce Rudka, v okrese Blansko. Obec Rudka se proslavila zejména díky umělci Stanislavu Rolínkovi, který zde vytvořil umělou jeskyni s plastikami blanických rytířů. Jeho hlavním výtvorem byla ovšem socha T.G.Masaryka, vytesaná do výšky 10 m z jednoho kusu pískovce. Rolínkova umělecká činnost probíhala ve 20. let 20. století a do tohoto období spadá i aktivita tehdejšího starosty blízkého Kunštátu Františka Buriana. Ten chtěl využít velké oblíbenosti místa a zasadil se o vznik výletního areálu, jehož největší atrakcí měla být rozhledna. Stavba rozhledny byla zahájena v roce 1929 a dík právě probíhající hospodářské krizi se na její stavbě podílela řada nezaměstnaných z okolních obcí. V roce 1931 byla osmnáctimetrová kamenná věž s dřevěnou vyhlídkovou nástavbou otevřena a dostala jméno Burianova. Rozhledna nabídla výhled na Českomoravskou a Drahanskou vrchovinu a za dobrých klimatických podmínek i na Praděd. V roce 1980 proběhla rekonstrukce rozhledny. Byl rozšířen vyhlídkový ochoz a opatřen kovovým zábradlím. V roce 1991 byl areál vrácen Burianové vnučce.