Jezdecká socha Jana Žižka z Trocnova, husitského vojevůdce, je dílem B. Kafky. Model byl zhotoven již v roce 1941. Odlita však mohla být až pro osvobození Československa od německých okupantů. Stalo se tak rok po té, v roce 1946. Socha je umístěna před Národním památníkem na Vítkově, kam byla osazena v roce 1956. Podle dokumentace UNESCO se jedná o největší bronzovou sochu na světě. Celková výška pomníku, včetně podstavce, je 22 m. Výška plastiky je 9 m. Délka koně je 9,6 m. Celková váha je 16,5 tuny. Pro zajímavost, ruka postavy váží 195 kg, hlava 105 kg a meč 110 kg. Plastika se skládá 39 bronzových dílů, které byly na Vítkov převezeny samostatně a svařeny až zde. Velikost a umístění sochy ji předurčily k tomu, aby se stala jednou z dominant Prahy. Je viditelná z mnoha jejích lokalit. Vrch Vítkova je pro umístění sochy přímo symbolický. Právě tady se odehrála jedna z prvních bitev tohoto vojevůdce v čele husitských vojsk. Porazil zde mnohonásobně silnější vojsko Zikmunda.

Pseudogoticky upravený zámek Mlýnce stojí jihozápadně od centra města Vroutek v zámeckém parku pod silnicí. Historie zámku První zmínka o Mlýncích je datována k roku 1375. Zdejší tvrz je zmiňována až ke konci 17. století, avšak roku 1733 byla stržena. Na jejím místě dal Václav Kager ze Štampachu postavit barokní zámek, který byl roku 1883 od základů přestavěn v romantickém pseudogotickém stylu a okolo zámku byl také založen park. Přestavba objektu spolu se zámeckou kaplí byla dokončena roku 1889. Po válce byl zámek zestátněn a od roku 1950 užíván jako státní statek. Byly zde zřízeny kanceláře, byty a jídelna. Zámek začal pomalu chátrat a toto dílo dokonal požár sídla v roce 1967. Následek požáru je zřetelný, kdy čtyřkřídlý objekt musel být nutně změněn na trojkřídlý. Zbylý zámek však nadále chátral. Dnes je sídlo v rukou soukromé společnosti a také byly započaty rekonstrukční práce. Zámek není veřejnosti volně přístupný. Podoba zámku Zámek Mlýnce, původně čtyřkřídlý, dnes trojkřídlý jednopatrový objekt obklopuje malé obdélníkové nádvoří. V protilehlých rozích nádvoří jsou umístěna krytá schodiště. Na nádvoří je možné vidět krytou dřevěnou pavlač a v mansardové střeše jsou umístěny vikýře s pseudogotickými stupňovitými štíty. Tipy na výlet Ve Vroutku je k vidění ještě kostel sv. Jakuba a o něco dále zámek Lužec. U blízkého Lubence najdete židovský hřbitov. v okolí můžete ještě navštívit tvrz Hlubany, tvrz Nepomyšl nebo zříceninu hradu Křečov. Ubatovat se můžete třeba ve Žluticích.

Kostel Narození Panny Marie s bývalým klášterem augustiniánů byl založen roku 1333 za Jana Očka z Vlašimi. Za hustiských válek byl pobořen. V roce 1594 vymohla probošství Polyxena, manželka Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkowicz Objekt několikrát podlehl požárům. V letech 1725-1750 proběhla barokní gotická přestavba podle plánů Octavia Broggia. Tehdy této přestavbě podlehlo severní křídlo do té doby původně čtyřkřídlého konventu kolem rajského dvora. s kapitulní síní na východě. Trojlodní bazilikální stavba je dnes v jádru gotická, zbytky románského zdiva se nacházejí v sakristii. K chrámu dnes příléhá trojkřídlý konvent bývalého kláštera. V interiéru můžeme najít hlavní oltář od J.I.Königa z konce 18. století, od stejného autora pak pochází i kazatelna (1777) s rokokovou výzdobou. V postranních lodích se nacházejí dva oltáře a dále dva boční oltáře, všechny z druhé poloviny 18. století. V presbytáři série  12 deskových obrazů od Hanse Heese zobrazující „Pašijový cyklus“. Ve všední dny je možno do chrámu nahlédnout přes mříž. V sezoně o víkendech se konají prohlídky kostela i bývalého kláštera.

Patří k nejvýznamnějším stavbám Nového Města pražského budované v době Karla IV. Byla zřízena jako správní a soudní dům brzy po založení města nejpozději před rokem 1367. Často soupeřila se svojí kolegyní Staroměstskou radnicí a tím, že vyrostla celá jako novostavba se od ní odlišuje. Její podstatná část vznikla a je i dochována z doby lucemburské. Severní část východního křídla a rozvržení jeho jižní části mají základ v době karlově. Radnice byla budována od poslední čtvrti 14.stol. do roku 1418. Z té doby je dochován v hlavním jižním křídle dvojlodní sál z roku 1411 - 1418 o šesti klenutých polích, nesených dvěma mohutnými válcovými pilíři. V prvním patře východního křídla se nachází velká síň s gotickou žebrovou klenbou na renesančních podpěrách. V rohu celé dnes trojkřídlé dispozice stojí věž s kaplí v prvním patře. Kaple byla zbarokizována v 1.pol. 18.století. Celá stavba byla hodně přestavována zvláště v období let 1520 - 1526 kdy bylo renesančně upraveno hlavní průčelí. Jeho podobu s vysokými štíty známe dodnes. O něco později po požáru v roce 1559, bylo postaveno západní a severní křídlo obklopující arkádový dvůr. Nechvalné přestavby postihly radnici po roce 1784 kdy ztratila svůj význam a byla proměněna na soudní úřad, kancelářské prostory a žalář. Pro potřeby soudu byla radnice v roce 1806 přestavěna v empírovém slohu. Soudní prostory dodnes zaujímají největší část Novoměstské radnice. Na pravé straně vchodu do radnice z Vodičkovy ulice je kovový etalon – bývalá „mírná míra pražského lokte zvaného též český“. Mohli si na něm cejchovat své dřevěné lokte prodavači sukna a jiného, dalo by se říci metrového zboží. Zachoval se zde i kousek řetězu, kterým se v těchto místech Vodičkova ulice, podobně jako jiné pražské středověké komunikace na noc uzavírala. Při pohledu na věž si člověk maně uvědomí jakou roli radniční věže hrály. Hlásní z nich střežili okolí a v případě nebezpečí nebo neštěstí, například ohně, zvonili na poplach. Na novoměstské věži vážil takový poplašný zvon padesát metráků, jiný, menší, svolával k radní k poradám. Nejsmutněji klinkal ten, který zvonil odsouzencům kráčejícím k popravišti. I na této radniční věži stejně jako na její staromětské kolegyni, bývaly dříve nejen hodiny, ale také orloj. Pravděpodobně ale šlo o jednoduší stroj. Stroj orloje byl pravděpodobně odstraněn koncem 18. století. Radniční věž je vysoká 42 m. Krytý ochoz s barokními věžičkama na jejích rozích, pod nimiž jsou gotické chrliče, je ve výšce 37 m. Na věž vede 221 schodů. Před radnicí stál pranýř a také se zde popravovalo.