Premonstrátský klášter v Teplé leží na stejnojmenné řece, nedaleko Mariánských Lázní v Karlovarském kraji. Podle klášterní legendy založil klášter roku 1193 velmož Hroznata a povolal do něj premonstrátské řeholníky z pražského Strahova. Klášter založil výměnou za to, že se nemusel účastnit III. křížové výpravy. Na konci století Hroznata vstoupil sám mezi řádové bratry a stal se správcem klášterního majetku. To se mu stalo osudným, protože na jedné ze svých inspekčních cest byl zajat loupežníky, kteří za jeho propuštění požadovali výkupné. Přestože bylo zaplaceno, byl Hroznata roku 1217 usmrcen. Od té doby je uctíván jako mučedník, blahořečen byl 16. září 1897. Roku 1232 byl kostelní klášter vysvěcen pražským biskupem, slavnosti se zúčastnil i český král Václav I. Tepelská kolonie poté prožívala období rozkvětu i časů kdy stála na samém pokraji zániku. Klášter byl několikrát postižen morovou epidemií, musel čelit útoku okolních šlechticů, naproti tomu se mu ale vyhnuly husitské bouře. Další těžké časy znamenal příchod reformace a také třicetiletá válka. Po druhé pražské defenestraci totiž našel v Teplé dočasné útočiště kancléř Slavata, vojska Fridricha Falckého proto klášter značně poničila. V letech 1641 a 1648 byl klášter vydrancován Švédy. V roce 1659 postihl budovy konventu a prelatury zničující požár. Přesto klášter v Teplé povstal z popela, v areálu byly opraveny budovy a postaveny nové. O jejich barokní podobu se zasloužil stavitel K. Dientzenhofer, který tak učinil na žádost opata Raimunda II. Wilferta (1688 - 1722). Další rozkvět kláštera byl spojen se zdejšími léčivými prameny. Velkou zásluhu měl na jejich proslavení  opat Kryštof Heřman, hrabě Trauttmannsdorf-Weinsberg, za něhož se tepelský klášter stal centrem umění a vědy, byla založena škola a šlechtický konvikt. Klášter v Teplé stál u vzniku Mariánských Lázní, které ke klášteru patřily.     Za 2. světové války byla kanonie zneužita pro potřeby Německa. V jedné části byl zajatecký tábor, v další byla zřízena porodnice dobrovolných matek pro Hitlerovu armádu. Po válce byli členové řádu, kteří byli německé národnosti odsunuti a roku 1950 byla část bratrů uvězněna a areál klášteru využívala Čs. armáda jako kasárna. Po společenských změnách roku 1989 byl klášter vrácen zpět premonstrátům a již v prosinci opat Heřman Josef Tyl sloužil první mši. Nyní má tepelská kanonie 18 členů a spravuje farnosti na mnoha místech v západních Čechách. Klášter je přístupný veřejnosti. Areál kláštera je dnes tvořen barokním konventem, gotickým presbytářem klášterního kostela s románskou kaplí, klášterní knihovnou, parkem, hřbitovem a muzeem. Nejvýznamnější stavbou je kostel Zvěstování P. Marie, byl postaven v letech 1193-1232 jako románsko - gotický trojlodní kostel. Dále jsou k vidění hospodářské budovy pivovaru, seníku, a sýpky.    

Renesanční zámek Zákupy stojí ve stejnojmenné obci asi 8 km na východ od České Lípy v Libereckém kraji. V majetku Toskánských Habsburků i Napoleona Historie panských sídel na tomto místě se počíná ve 14. století. Tehdy zde stála menší gotická tvrz Pancířů ze Smojna. Na počátku 16. století ji koupili Berkové z Dubé a Zdislav Berka, nejvyšší sudí a královský hofmistr věrný Habsburkům, na jejím místě nechal vystavět roku 1541 dvoukřídlý renesanční zámek. V roce 1612 Berkové zadlužené panství prodali Janu Novohradskému z Kolovrat. V průběhu třicetileté války byl zámek poničen nejprve císařskými vojáky a později v roce 1638 švédskou armádou. Za třicetileté války byly Zákupy nejen poničeny, ale znovu také změnily majitele. Sňatkem je roku 1632 získal vévoda Sasko-Lauenburský Julius Jindřich. Vévoda Julius František dal zámek na počátku 70. let 17. století barokně přestavět a vznikl tak rozlehlý komplex vlastního zámku, předzámčí s rozlehlými konírnami, hospodářským dvorem, zahradami, závodištěm a drobnými stavbami v okolí. Jako architekti se v Zákupech vystřídali Domenico Orsi a Giulio Broggio. V 18. století byl zámek sídlem Anny Marie Františky velkovévodkyně Toskánské a plnil, spolu se zámkem v Ploskovicích roli rezidenčního sídla rozsáhlého Toskánského panství. Za Marie Terezie musel rod Čechy opustit a Zákupy přestaly být šlechtickým sídlem a využívali je jen úředníci. V roce 1803 se Zákupy staly majetkem toskánské větve Habsburků a panství mělo být povýšeno na vévodství. V roce 1815 byl zákupským vévodou jmenován syn Napoleona Bonaparta – Napoleon II. zvaný též Orlík. Jeho brzká smrt mu ovšem nedovolila se zámku ujmout. Sídlo posledního českého krále Po revolučních událostech ve Vídni roku 1848 se staly Zákupy letním sídlem odstoupivšího císaře Ferdinanda I. Dobrotivého. Ten využíval zámek v letech 1853-75, a také proto byly pro jeho účely Zákupy opraveny, vyzdobeny a vybaveny mobiliářem ve stylu rokoka. Podobně jako na zámku v Ploskovicích se na této úpravě podíleli umělci jako architekt Bělský, malíři Navrátil a Kandler a sochař Levý. Mezi pamětihodné dny této rezidence patřila návštěva ruského cara Alexandra II, který se zde sešel s císařem Františkem Josefem I. a svatba rakouského následníka trůnu Františka Ferdinanda d’Este s hraběnkou Žofií Chotkovou. Zákupy byly po první světové válce znárodněny a veřejnosti byly znovu zpřístupněny roku 1951. Od roku 2002 jsou národní kulturní památkou. Dispozice zámku Dvoupatrová zámecká budova má čtyři křídla, která uzavírají obdélné nádvoří s přízemními arkádami. Mostem a příkopem je od zámku odděleno předzámčí, které tvoří patrová úřednická stavba s hranolovou věžičkou a raně barokním portálem a kousek odtud hospodářské budovy. Krásné interiéry jsou cenné zejména díky malířské rokokové výzdobě. Ty doplňuje starší barokní nábytek, obrazy, tapety, porcelán, sklo a další výrobky uměleckých řemesel. Součástí prohlídkového okruhu je množství sálů, salónů a kabinetů, z nichž nejcennější je apartmán, který sloužil císařské rodině. Město od zámku odděluje terasovitá barokní zahrada s plastikami, vzácnými stromy a jezírkem. Tipy na výlet   Nedaleko odsud v České Lípě najdete barokní klášter obutých augustiniánů, Galerii vlastivědného muzea a Vlastivědné muzeum. Můžete si dále prohlédnout městské opevnění nebo vystoupit na rozhlednu na Špičáku. Výlet si můžete také udělat na zříceninu hradu Frýdlant, zříceninu hradu Lipí, zříceninu hradu Pihel nebo na zámek Zahrádky. Ubytování najdete v České Lípě.  

Bysta spisovatelky Karoliny Světlé je dílem sochaře Gustava Zouly z roku 1910. Architektonické řešení navrhl Josef Fanta. Obsahuje i základní data literátky a nápis: „Památce slavné spisovatelky a z vděku zásluhám velké Češky věnováno MDCCCCX“. Pomník je umístěn v parku na Karlově náměstí. Jižně od křižovatky s Ječnou ulicí.

Archeologická lokalita Chotěbuz-Podobora je jednou z nejvýznamnějších pravěkých a raně středověkých památek Těšínského Slezska. Archeopark vznikl tam kde dříve bývalo opevněné hradisko z doby ještě před příchodem Slovanů, v tzv. halštatském období. Bylo to mohutné trojdílné hradiště, pod kterým tekla řeka Olše. Hradisko v Podoboře bylo osídleno ve dvou fázích. První byla fáze pravěká, která zabírá období starší doby železné, konkrétně slezsko-platěnickou kulturu (cca 800 – 400 let př. n. l.). Druhá fáze osídlení spadá do období slovanského. V této době zde postupně vyrostlo mohutné hradisko, které sloužilo jako mocenské a hospodářské centrum, kde pravděpodobně sídlila tehdejší společenská elita. Hradisko bylo Slovany opuštěno postupně v 11. století, kdy se správní, obranné a obchodní aktivity přesunuly do Polska. Pozůstatky po hradišti byly podrobeny systematickému archeologickému průzkumu teprve v polovině 20.století. Nyní patří k nejvýznamnějším archeologickým lokalitám České republiky. Mezi nejzajímavější archeologické nálezy patří výbava jízdních bojovníků (udidlo, ostruhy), či zbraně svědčící o násilném zániku hradiska, např. sekery, hroty šípů, nože. Z množství nálezů lze jmenovat také běžné předměty jako byla kosa, nůžky, vědérko apod. Velmi známé je také železné pouto, pravděpodobně používané při obchodu s otroky. O obchodních kontaktech obyvatel hradiska svědčí také nález mince uherského krále Štěpána. Současně s výzkumem je budován archeopark, který je věrnou replikou původního slovanského opevněného hradiště. Celý archeopark má být dokončen v roce 2010. Cílem archeoparku je ukázat návštěvníkům, život ranně středověkého hradiska a postupně zrekonstruovat do původní podoby zde nalezené objekty. Postupně zde vyrůstají hradby, obytné stavby a dílny. Provoz archeoparku zajišťuje Muzeum Těšínska provoz je prozatím zkušební. Servis pro návštěvníky Archeopark je přístupný pouze od 1. dubna do 31. října. Návštěvu lze uskutečni pouze po dohodě s dostatečným časovým předstihem s pracovníky Muzea Těšínska. Pracovníci muzea si návštěvníky dovolují upozornit, že se jedná o Národní kulturní památku, v jejímž prostoru stále probíhá systematický archeologický výzkum v němž není možný volný pohyb osob. Zájemci o prohlídku Archeoparku v době školního roku, by se měli s dostatečným časovým předstihem dohodnou s pracovníky Muzea Těšínska na terminu návštěvy. Mohou k tomu použít kontakty uvedené výše. Předpokládaná doba prohlídky i s výkladem je cca 60 min. V nabídce jsou tři typy prohlídek: Typy prohlídek pro základní a střední školy: PROGRAM 1- prohlídka s výkladem průvodceVstupné: 25,- Kč za žáka, 10,- Kč za dítě z MŠ, 2 pedagogové na skup. 12 žáků zdarma, ostatní dosp. 50,- Kč/os. Doba prohlídky cca 45 - 60 min. PROGRAM 2 - prohlídka s výkladem průvodce doplněná o několik drobných aktivit a soutěží(střelba z luku, mletí obilí v žernovu, tkaní, poznávání rostlin, práce s mapou atd.) Vstupné: 40,- Kč za žáka, 2 pedagogové na skupinu 12 žáků zdarma, ostatní dospělí 50,- Kč/os. Doba prohlídky cca 1,5 - 2,5 h. Prohlídku je možno časově přizpůsobit. PROGRAM 3 - prohlídka s výkladem průvodce doplněná o několik drobných aktivit a soutěží a s doplňkovým inscenovaným programem v podání Skupiny historického šermu Tizon(ukázky ze života Slovanů včetně ukázek dobových řemesel, oděvů, soubojů apod.) Tato varianta vyžaduje náročné materiální a personální zabezpečení, proto se bude jednat o jednorázově organizovaný nadstandardní program s účastí herců v dobových oděvech, který bude realizován jen za podmínky naplnění dostatečného počtu závazně přihlášených účastníků. Vstupné: 75,- Kč za žáka, 2 pedagogové na skupinu 12 žáků zdarma, ostatní dospělí 100,- Kč/os.