Židovský hřbitov se nachází přibližně 800 m západně od obce kousek od hlavní silnici směřující na Třeboň. Hřbitov je doložen roku 1848 a svému účelu sloužil do druhé světové války. Na ploše 816 m2 se dochovalo asi 150 náhrobků z období od roku 1847 do 30. let 20. století. Hrobnický domek s márnicí byl na počátku 21. století rekonstruován a je využíván k rekreačním účelům. Hřbitov má opravenou ohradní zeď a je uzamčen. Klíč lze po dohodě vypůjčit na OÚ ve Stráži nad Nežárkou. Na okraji obce směrem k Třeboni se nachází bývalá synagoga (čp. 24) postavená v první polovině 19. století. Po druhé světové válce byla adaptována na obchod.

Jižně od Chotěšova se vypíná Křížový vrch 487 m.n.m. se zříceninou kostela a vyhlídkovou věží. Křížový vrch se připomíná již ve středověku. Roku 1739 zde nachal zhotovit dřevěný kříž místní lesník Jan Václav Ebrle. Následně v letech 1747-1755 tu vznikl z iniciativy chotěšovského probošta P. Krištof Schmiedla menší kostelík. Byla provedena podle vzoru pražského kostela Na Karlově. Stěny chrámu byly vyzdobeny freskami od malíře Julia Luxe a v interiéru se nacházely čtyři oltáře – sv. Jana Křtitele, sv. Jana Evangelisty a sv. Jana Nepomuckého, ten čtvrtý byl zřejmě nejhodnotnější. Byl vyvýšený, vedlo k němu 18 mramorových schodů, ve kterých byly ostatky svatých a po stranách stálo 12 pozlacených andělů. Za Josefa II. v roce 1782 byl kostel zrušen a zřejmě i z velké části zanikl. Jelikož v letech 1859-1862 byl vystavěn již dodnes stojící kostel, tehdy ještě bez věže. Po roce 1890 k němu přibyla Křížová cesta. Roku 1916 vyhořela hájovna a kostel jenž zůstal bez dozoru byl několikrát vykraden. V roce 1923 byl vystavěn hostinec a v roce 1931 vystavěna věž a místo se stalo turisticky vyhledávané. Stavba přečkala druhou světovou válku a ránu mu zasadilo až následující období. Roku 1959 se konala poslední pouť a o osm let později přebírá objekt armáda. Ta zde zůstává až do roku 1995 kdy se místo vrací do církevních rukou. Za tu dobu z kostela zmizelo co zmizet mohlo, zničeny sochy Křížové cesty a místo to bylo velmi opuštěné a zchátralé. V roce 2004 bylo místo převedeno na Mikroregion Radbuza a stavba začala být obnovována. Dnes se opět dá z opravné věže znovu rozhlížet do okolí. Obnovou prochází i kostel, který je opět zastřešen. Přístupné od dubna do října.

Dnešní katedrála sv. Mikuláše byla založena současně se založením města. Dokončena byla na přelomu 13. a 14. století. Její tehdejší vzhled není znám. V letech 1518-1535 prošla gotickou přestavbou a svými dvěma věžemi a vysokou střechou nad hlavní lodí se stala výraznou dominantou města. Roku 1641 podlehla stavba včetně svého vybývaní zničujícímu požáru. Následně na to v letech 1641-1649 byl vystavěn nový barokní kostel podle plánů Giovanniho Ciprianiho a Francesca Canevaleho. Práce však nebyly příliš kvalitní, ještě v roce 1683 muselo být opravováno vstupní průčelí. Po zřízení biskupství se kostel stal katedrálou. Trojlodní stavba má presbytář zakončen trojboce. Po stranách presbytáře se nacházejí sakristie a obě boční lodě jsou ukončeny kaplemi. Lodní prostor oddělují tři páry hranolových pilířů. Hlavní oltář pochází z roku 1791 se starším obrazem sv. Mikuláše. Další součástí kostel je křížová cesta namlovaná v letech 1926-1928 českobudějovickým malířem Františkem B. Doubkem. V jižní lodi se nachází freska od Jana Adama Schöpfa, barokní zpovědnice a kamenná kazatelna a barokní oltář Smrti Panny Marie. V protější severní lodi najdeme barokní oltář sv. Anny a rokokovou dřevěnou kazatelnu pocházející z kajetánského kostela na Malé Straně v Praze. Kolem katedrály se rozkládal hřbitov až do roku 1784. Katedrála je přístupná veřejnosti.

Zalesněný vrchol (809 m.n.m.) bez výhledu se nachází asi 3,5 km jižně od Herálce. Žákova hora je jedním ze 145 významných vrchů ČR na kterých je založen trigonometrický bod. Na jihovýchodní straně úbočí najdeme Stříbrnou studánku, jeden z pramenů Svratky. Téměř celé jižní úbočí Žákovy hory tvoří přírodní rezervace o ploše 38 ha, chránící zachovalý segment přirozených pralesovitých lesních společenstev. Jméno hory prý pochází o žácích, chováncích Žďárského kláštera, kteří zde kdysi zabloudili a již se nevrátili. Přes vrchol vede turistická značená cesta a zároveň naučná stezka Žákova hora-Tisůvka. T.A.