Dominantu obce Bečváry tvoří pozdně barokní zámek z 18. století. Tvrz Panství Bečváry je poprvé zmiňováno v roce 1265 jako majetek Horyny z Bečvář. V 16. století se staly součástí panství Červený Hrádek a v roce 1564 je spolu s dalšími dvěma vsi zdědil Karel Časta Myška ze Žlunic, který z nich vytvořil samostatné panství. V roce 1603 zde nechal nový majitel Jaroslav Myška postavit tvrz. V roce 1627 ves získal Jan Oktavain Kinský ze Vchynic, kdy v časech třicetileté války Bečváře zpustly a tvrz sloužila jen jako stodola. Zámek Lepší časy pro zdejší sídlo začaly roku 1738, kdy je získal Jiří Hillebrandt z Prandau, a započal tady v roce 1749 se stavbou zámku na místě bývalé tvrze. Již tehdy měl zámek čtyřkřídlou dispozici se vstupním průčelím obráceným na západ. Jiří Hillebrandt však před dokončením budovy zámek prodal císařovně Marii Terezii, která je obratem darovala generálu Arnoštu Gideonu Laudonovi. Ten v letech 1766 – 1774 stavbu zámku dokončil. Dostavbu objektu dokončili architekt Jan Josef Wirch a český stavitel italského původu Ignác Jan Nepomuk Palliardi. V roce 1776 se však Laudon přestěhoval do Rakouska a panství prodal královské komoře. V roce 1780 panství získal arcivévoda Karel Ludvík, který dal rozšířit park a vystavět dnes již neexistující nový zámek. V roce 1824 zámek získala měšťanská rodina Lišků a od ní jej koupila koncem 19. století Klára Frengelová. Po její smrti byl již zchátralý objekt roku 1945 zkonfiskován jejím dědicům. Později byly Bečváry využívané pro archiv ČSAV. Po roce 1995 zámek koupil hudebník Robert Kodym, který začal s jeho postupnou opravou. Zámek je tedy v současnosti veřejnosti nepřístupný. Dispozice zámku Barokní zámek Bečváry je patrová čtyřkřídlá budova zdobená pilastry s arkádovým nádvořím a mansardovou střechou. Bohatě zdobenému zahradnímu průčelí dominuje mohutný dvoupatrový rizalit s volným dvouramenným schodištěm vedoucím na terasu, které zdobí barokní sochy. V původní barokní podobě zůstalo severní, jižní a západní křídlo, východní křídlo je přestavěno rokokově. Nejkrásnějším interiérem je taneční sál, který se nachází v plastickém středu objektu. Ze sálu se dá projít na terasu. Stěny sálu jsou zdobeny římsami a ozdobami a několika výjevy z putování hrdiny Aenea. Strop zdobí freska, na které je vidět výjev ze stanu Achájců při obléhání Tróje. Dále je zde také zachována kaple sv. Michaela, prostupující přízemí i první patro původní stavby. Freskový oltář v kapli z 18. století namaloval Josef Redelmayer, nástěnné malby z roku 1774 jsou dílem Josefa Hagera a Josefa Redelmayera. Sochařskou výzdobu vytvořil sochař Ignác František Platzer. K zámku náleží i přilehlý park, poblíž stojí hospodářský dvůr s pozdně barokní vstupní bránou z roku 1766. V okolí můžete navštívit zámek Zásmuky, město Kolín nebo Kutnou Horu a její četné památky. Ubytování naleznete v nedaleké Ratboři nebo Kutné Hoře.

Židovský hřbitov se nachází na okraji lesa, na malém návrší, kilometr severně od obce Spomyšl. Hřbitov byl údajně založen v 17. století, písemně je doložen v polovině 18. století. Roku 1829 rozšířen do dnešní velikosti 1.845 m2. Na poměrně zaplněném hřbitově se dochovalo cca 150 náhrobků z doby od roku 1726. Obvodová zeď z lomového kamene je už většinou narušena, z márnice se dochovaly jen malé zbytky a hodně novodobých náhrobků je povalena. Hřbitov je volně přístupný. Cesta je k němu následující: ze Spomyšle je potřeba se vydat po silnici na Daminěves. Kousek za Spomyšlí v ohybu silnice odbočit vlevo po polní cestě a vzhůru až na pokraj pískovny. Zde pak vpravo nejdříve kousek po okraji pískovny a pak po okraji lesa. Po cca 50 m odbočit téměř neznatelnou a v době návštěvy zarostlou lesní cestou, která asi po 50 m dovede ke hřbitovu.

Informační centrum Olomouc umístěné v podloubí olomoucké radnice poskytuje denně včetně víkendů širokou škálu služeb pro návštěvníky i obyvatele města. V hlavní turistické sezoně otevíráme pravidelně pobočku u vchodu do ZOO na Svatém Kopečku. Provozní doba v roce 2009: od 15. 5. do 13. 9. denně 9.00–17.00 hod. V prostorách IC Olomouc naleznete také evropské informační středisko Europe Direct.Otevírací doba  denně 9.00–19.00 hod. (pozn.: do 28. 2. otevřeno z provozních důvodů pouze do 18.00 hod.)

Nýrský židovský hřbitov se nachází přibližně kilometr jihovýchodním směrem od centra obce, na menším návrší za skupinou několika rodinných domků při silnici na Hojsovu Stráž. Hřbitov byl sice údajně založen již v 15. století, ale písemně je doložen až od první poloviny 18. století. V letech 1750 a pak 1924 byl rozšiřován. Na ploše 1.308 m2 je dochováno přibližně 350 náhrobků, nejstarší pak z roku 1715. Hřbitov poměrně vysoká kamenná zeď a je uzamčen. V obci se nacházely postupně dvě synagogy. Starší byla na počátku 18. století zničena požátem. Novější pak byla jako její náhrada zřízena v roce 1797 z obytného domu, po požáru v roce 1861 byla sice obnovena, ale kolem roku 1958 nakonec zbořena.