Území bylo chráněným přírodním výtvorem vyhlášeno v roce 1968. Má rozlohu 1,8 ha a rozkládá se na území katastru Troja. Skalní masív, který dominuje nad levým břehem Vltavy, tvoří starohorní buližník. Byly zde nalezeny jedny z nejstarších zkamenělých organizmů na území České republiky. V 19. století zde byly necitelně vysazeny akáty. V 70. – 80. letech 20. století se započalo s výsadbou původní vegetace, dubů.

Veletržní palác byl postaven podle projektu O. Tyla a J. Fuchse v letech 1925-1929. Do roku 1951 se zde konaly vzorkové veletrhy, později palác sloužil jako sídlo několika podniků zahrančního obchodu. V roce 1974 byla tato funkcionalistická stavba zničena požárem. Budova byla rzekonstruována a od roku 1995 jsou zde umístěny sbírky moderního a současného umění Národní galerie.Stálá expozice:Umění 19. a 20. století a expozice zahraničního umění. Ve stálé expozici zahraničního umění se veřejnost seznámí se soubory děl rakouského, německého, italského, britského, ruského a španělského umění. Mezioborová expozice umění uvádí díla klíčových tvůrců českého výtvarného umění 19. a 20. století. Její druhá část představuje ve 2. patře díla významných osobností umění 20. století od 30. let do současnosti, zahrnuje Sbírku Pro Lidice s díly současných německých umělců a laboratoř mladého umění. Expozici doplňují ukázky architektury, designu a uměleckého řemesla, fotografie a filmové dokumenty ze sbírek Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, Národního muzea, Národního technického muzea a Národního filmového archivu.

Původní kostel zřejmě dřevěný byl postaven ve Vranově jako vděk za uzdravení Viléma moravského zemského maršála. V kostele byla umístěna soška Panny Marie z lipového dřeva. V letech 1617-1633 byl vystavěn dnešní nový monumentální chrám, iniciátor byl Maxmilián z Lichtensteina. Současně s tím byl v letech 1626-1633 při chrámu vystavěn klášter pro řád Nejmenších bratří sv. Františka z Pauly – paulánů. Za josefínských reforem byl klášter zrušen a zčásti pobořen. Z jeho cihel byla postavena kasárna v Brně-Cejlu. V roce 1992 se konal návrat paulánů, kteří zde budují duchovní centrum. Jednolodní barokní kostel s klasicizujícími prvky doplňují dvě věže. Interiér zdobí několik uměleckých děl od různých autorů a kostelní klenbu freska od Jana Jiřího Etgense. Hlavní oltář zdobí obraz Nejsvětější Trojice od malíře P. Trogera a soška Panny Marie Vranovské od neznámého francouzského řezbáře z počátku 16. století. Pod kostelem se nachází krypta rodu Lichtensteinů. Kromě zhruba 50 pochovaných členů rodu jsou zde i umístěna balzamovaná srdce manželek, které kvůli svému původu nemohly být pochovány vedle svých manželů.

Valdštejnské náměstí leží mezi Valdštejnskou ulicí a ulicí Tomášskou. Stejně jako Valdštejnská ulice nese název odvozená od názvu paláce ve východní části náměstí, který nechal postavit Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna. Původní název této lokality, U Písecké brány, byl odvozen brány ležící v její blízkosti. Od poloviny 18. století až do roku 1935, kdy byl oficiálně zaveden současný název, se náměstí jmenovalo Valdštýnské. V současné době zde, ve Valdštejnském paláci (čp. 17/4), sídlí Senát, horní komora Parlamentu České republiky, na jehož existenci má většina společnosti skeptický názor.