Důvodem proč navštívit Rožnov pod Radhoštěm je, kromě přírodních krás Beskyd, především jeho skanzen. Jmenuje se Valašské muzeum v přírodě a je největším a nejnavštěvovanějším skanzenem v České republice. Muzeum v Rožnově pod Radhoštěm v roce 1925 založili bratři Alois a Bohumír Jaroňkové. Během celoročního provozu zde na návštěvníky čeká bohatý program a řada akcí, které jsou inspirované folklorem, lidovými zvyky a tradičními řemesly. Skanzen se skládá ze čtyř areálů. Dřevěné městečko, Valašská dědina, Mlýnská dolina a Pustevny. Dřevěné městečko je nejstarším areálem Valašského muzea v přírodě. Od roku 1925, kdy bylo poprvé otevřeno pro veřejnost, sem byly postupně přeneseny a znovu postaveny domy z rožnovského náměstí. K nim později dostavěna kopie kostela z Větřkovic a kopie fojtství z Velkých Karlovic. Později byla dostavěna zvonice a další hospodářské stavby se studnami. Během roku se konají v Dřevěném městečku lidové slavnosti ukazující obyčeje zdejších obyvatel a také původní řemesla. Velmi oblíbené jsou Rožnovské slavnosti a jarmarky. Druhým a největším areálem je Valašská dědina. Je v ní soustředěno více než 70 staveb. Jsou zde hospodářské usedlosti, salašnické stavby, větrný mlýn a kovárna, které jsou postaveny v krajině a připomínají tak typické valašské vesnice na úbočích Beskyd. Interiéry obytných domů ukazují způsob bydlení od poloviny 19. století v různých sociálních vrstvách. Celoročně se zde konají programy, demonstrující původní způsoby hospodaření a pěstování starých plodin i s jejich ukázkami. Během prohlídky se lze setkat s řadou domácích zvířat i stádem ovcí. Otevřena byla v roce 1972. Třetím a zároveň nejmladším areálem otevřeným v roce 1982 je Mlýnská dolina, který je především přehlídkou funkčních technických staveb, jejichž mechanismus je poháněn vodou. K vidění zde jsou valcha, mlýn a pila. Jsou to věrné kopie objektů z Velkých Karlovic. Lisovna oleje je původní stavbou z 18. století. Hamr je rekonstrukcí provozu z Ostravice. S výjimkou lisovny jsou všechny mechanismy poháněny vodní silou. V objektu Vozovny z Ostravice je instalována expozice „Dopravní prostředky na Valašsku“. V rámci výstavy lze vidět dobové dopravní prostředky, které se využívaly v zemědělství, lesnictví, obchodní činnosti a dopravě osob. Celoročně zde probíhají ukázky řemesel, v červnu se tu konají kovářská setkání a v srpnu rybářský den. K muzeu patří také dvě ubytovny Libušín a Maměnka na Pustevnách, které byly postaveny podle lidovou architekturou inspirovaného návrhu architekta Dušana Jurkoviče. Ty muzeum spravuje od roku 1995.

Brněnská ZOO má situované své pavilony, výběhy, voliéry a terária v členitém a lesnatém terénu Mniší hory v městské části Bystrc. Atraktivitu tohoto místa umocňuje blízkost rekreačního centra moravské metropole, brněnské přehrady. ZOO Brno - ráj pro děti Zahrada byla otevřena 30. srpna 1953 a po více než 50leté historii má dnes rozlohu 65,5 ha. Zaměřuje se především na kopytníky, kteří mají na safari velký životní prostor. V okolí výběhu bizona amerického jsou pro lepší atmosféru a poučení postavena indiánská tee pee. Díky kopcovitému terénu můžeme v Brněnské ZOO spatřit mnoho druhů, které rádi šplhají po příkrých srázech. K viděni jsou lamy, kozy, kamzíci a paovce. Velkoryse jsou pojaty výběhy kanadských vlků tzv. Beringia a také Tygří skály. Nově bylo také modernizováno Tropické království a na své si zde přijdou i bobři. To vše a ještě mnohem více uvidíte při procházce v příjemném prostředí do kterého můžete vzít i Vaše pejsky. Vždyť ve zdejší ZOO žije více než 720 jedinců. Největšími chovatelskými úspěchy jsou bezesporu první umělý odchov šimpanze a ledního medvěda u nás. Jestliže Vás kopcovitý terén unaví můžete se občerstvit v restauraci U tygra. Je z ní přímý výhled do tygřího výběhu. Je pamatováno i na nejmenší. K dispozici mají hřiště s mnoha prolézačkami a mohou si v dětské ZOO pohladit lamy nebo kozy. Brněnská ZOO pamatuje i na vzdělávání. Pořádá různě tématicky zaměřené kroužky, jež jsou určené dětem od šesti let. Pravidelně jsou pořádány také ukázky krmení vybraných druhů. Součástí ZOO je také Stálá akvarijní výstava v centru Brna. Brněnská zoologická zahrada také pořádá mnoho akcí pro veřejnost. Zvířata ze všech koutů světa   Brněnská ZOO nabízí velmi zajímavé rozdělení prohlídky na 4 tematické části, zaměřené dle lokalit, kde mají zvířata své přirozené prostředí. Popis jednotlivých expozic   BERINGIA   Tato expozice je zaměřena na severskou oblast Beringovy úžiny. Je to oblast tundry, pobřežních skal a horských systémů. V této expozici se dají nalézt zvířata z Ameriky i Asie.   KARIBIK   Jedná se o expozici z tropických oblastí severní a jižní Ameriky, Karibiku a dalších částí. Velké množství zvířat je umístěno v pavilonech, aby byla zachována optimální teplota.   WALLACEIA   Expozice zahrnuje jihovýchodní Asii, speciálně dvě souostroví: jedno blíž k Asii a druhé k Austrálii. Díky tomu zahrnuje expozice velké množství orientálních zvířat ale i originální australskou faunu.   KALAHARI   Jedná se o jihozápadní Afriku, kde díky velkému suchu vznikla rozsáhlá poušť Kalahari. Díky velkým horkům dokázaly přežít jen ty nejsilnější druhy, které si můžete prohlédnout v této expozici. Jak do brněnské ZOO   Do ZOO se dostanete pohodlně MHD. Máte hned tři možnosti: tramvaje č. 1 (od hl. nádraží směr Bystrc), č. 3, 11 (ze zastávky Česká směr Bystrc) autobusy č. 50, 52     trolejbusy č. 30 (Královo Pole, nádraží)        

Zdymadlo Štvanice slouží ke splavnění Vltavy v tomto úseku jejího toku. Současnou podobu nabylo v letech 1907 – 1912 a rekonstrukcemi ve čtyřicátých a osmdesátých letech 20. století. Tvoří ho plavební komory Štvanice, Helmovský jez a pohyblivý jez nad komorami a plavební kanály.

Dnešní katedrála sv. Mikuláše byla založena současně se založením města. Dokončena byla na přelomu 13. a 14. století. Její tehdejší vzhled není znám. V letech 1518-1535 prošla gotickou přestavbou a svými dvěma věžemi a vysokou střechou nad hlavní lodí se stala výraznou dominantou města. Roku 1641 podlehla stavba včetně svého vybývaní zničujícímu požáru. Následně na to v letech 1641-1649 byl vystavěn nový barokní kostel podle plánů Giovanniho Ciprianiho a Francesca Canevaleho. Práce však nebyly příliš kvalitní, ještě v roce 1683 muselo být opravováno vstupní průčelí. Po zřízení biskupství se kostel stal katedrálou. Trojlodní stavba má presbytář zakončen trojboce. Po stranách presbytáře se nacházejí sakristie a obě boční lodě jsou ukončeny kaplemi. Lodní prostor oddělují tři páry hranolových pilířů. Hlavní oltář pochází z roku 1791 se starším obrazem sv. Mikuláše. Další součástí kostel je křížová cesta namlovaná v letech 1926-1928 českobudějovickým malířem Františkem B. Doubkem. V jižní lodi se nachází freska od Jana Adama Schöpfa, barokní zpovědnice a kamenná kazatelna a barokní oltář Smrti Panny Marie. V protější severní lodi najdeme barokní oltář sv. Anny a rokokovou dřevěnou kazatelnu pocházející z kajetánského kostela na Malé Straně v Praze. Kolem katedrály se rozkládal hřbitov až do roku 1784. Katedrála je přístupná veřejnosti.