Kostel u vsi Brůdek se nachází 3,5 km jihozápadně od obce Kdyně. Podle legendy byla zdejší kaple postaven na památku vítězství českého knížete Břetislava I. nad německým císařem Jindřichem III. v roce 1040. Kolem roku 1382 byla ke kapli přistavěna menší loď. Za husitských válek a pak zejména za třicetileté války byla kaple zpustošena. Kolem roku 1671 byla obnovena v barokním slohu. V roce 1890 byla uspořádána sbírka a kostel nákladně opraven. Z té doby pochází oltář s obrazem sv. Václava od Ignáce Amerlinga. Jinak byl téměř veškerý inventář z předchozí doby ukraden, z doby barokní se jen dochovala dřevěná kruchta zdobená malovanými postavami světců.

Česká skála, text v přípravě

Skromné zříceniny hradu Křídlo se nacházejí na jednom z výběžků vrchu Barvínek, přibližně v polovině cesty mezi Rusavou a Chomýží. Přes volně přístupný hradní areál vede mezi zmíněnými obcemi turistické značení. Křídlo bylo založeno okolo poloviny 14. století Vlkem z Dobrotic, popřípadě jeho otcem Závišem. První písemná zmínka o něm se váže k roku 1365, kdy jej Vlk prodává Vilémovi z Kunštátu. Kunštátové se ve zdejším kraji snažili vybudovat své dominium, v čemž jim ovšem brzy zabránil moravský markrabě Jan Jindřich. Toho využil Ctibor z Cimburka a Tovačova a hrad získal do svého držení. Oba rody poté o zdejší kraj vedly soudní spory. Archeologický průzkum pod vedením Jiřího Kohoutka zjistil, že se na hradě po polovině 15. století razily načerno falešné mince. Jako organizátorka tohoto nelegálního jednání byla označena Machna z Krčmaně, vdova po Herbortovi z Bořitova, který zde seděl od roku 1437. Hrad zpustl někdy v letech 1475–1481. Hradní jádro zaujímá vrchol o přibližných rozměrech 35 x 15 metrů. Soudě dle reliktů zdiva se zde kdysi nacházely dva paláce s malým mezidvorkem. Na jihozápadní straně byla ještě malá obezděná terasa a z boku dvorku přihrádek, jímž se do jádra přicházelo. Předhradí, na které hradní jádro navazovalo v jihozápadním rohu, bylo téměř pravidelného obdélného půdorysu. Hradba, silná až 2 metry, navazovala na věžovitou bránu, k níž se příchozí dostal po padacím mostě. Dále v hradbě byla začleněna malá bašta a okrouhlá věž, pravděpodobně studniční. O zásoby vody se též starala cisterna uprostřed plochy předhradí. Dnes jsou zde k vidění základy brány, okrouhlé věže a střepy hradby a staveb hradního jádra. M.K.

Strahovská obrazárna vznikla v roce 1836. Roku 1950 došlo k rozchvácení sbírek, v letech 1992-93 k jejich opětovnému scelení v prostorách kláštera premonstrátů na Strahově. Jádrem Strahovské obrazárny jsou významné soubory maleb a plastiky české a středoevropské gotiky, rudolfínského malířství a českého a středoevropského barokního a rokokového malířství. Kromě třinácti stovek obrazů různé kvality zahrnuje též rozsáhlou sbírku grafiky a užitého umění. V roce 1993 byla v prvním patře ambitu Strahovského kláštera otevřena stálá expozice pod názvem Strahovská obrazárna, Od gotiky k romantismu, představující 99 nejkvalitnějších obrazů a plastik z časového roz162 mezí 14.-19. století. Součástí expozice je reprezentativní soubor užitého umění, převážně liturgického určení, rovněž z období 14.-19. stol.