Velký a několik menších vodopádů se nachází v údolí západně od Karlovy Studánky při cestě na Praděd. Údolí jímž protéká Bílá Opava pramenící mezi Petrovými kameny a Pradědem, je dlouhé necelé 4 km. Spodní část se nachází ve výšce okolo 760 m.n.m., konec pak zhruba mezi 1300-1310 m.n.m. Střední a spodní část tvoří šedé až zelené břidlice a bílé či žlutavé křemence. Horní část je pak tvořena pradědskou rulou. Vše vzniklé z mořských usazenin prvohorního stáří. Průtok Opavy značně kolísá mezi 0,2 – 2 m3/s. V sušším období je průtok velmi nízký, při tání či přívalových deštích se dokáže velmi rychle zvednout. V roce 1997 při povodních se hladina zvedla místy až o tři metry. Jindy potok se změnil v dravou říčku, která odnesla všechny dřevěné lávky a mostky, které se zde nacházely a dokonce přemístila i některé vetší balvany. V horní části se nachází několik menších vodopádů a pak velký vodopád o výčce 7,9 m. V místech velkého vodopádu je možno spatřit tzv. „obří hrnce“ v Jeseníkách ojedinělý jev. Jde o prohlubně na rulových plotnách, v průměru velkých až několik decimetrů, jenž se vytvářely po staletí vířivým pohybem vody a vodou unášených kouskách hornin. V údolí kolem Bílé Opavy a přes vodopády vede turisticky značená cesta s naučnou stezkou. V místech kde se nacházejí vodopády je výstup trochu náročnější. Jinak je možno tuto část obejít po nenáročné turistické cestě.

Čertův odpočinek je geologická pozoruhodnost nacházející se na hlavní vrcholové skále Černé hory (1085 m.n.m.) v Jizerských horách.Nazývá se tak skalní útvar s bohatým výskytem skalních hrnců a rýh. Podle legendy vznikl když zbožní lidé s kříži vyháněli pekelné síly z hor. Některé kameny čerti upravili tím, že si na ně sedli (tak vznikly skalní hrnce) a zanechali i při tom otisky  svých ocasů (což jsou odtokové rýhy skalních hrnců).

Schody z Karlova mostu na Kampu mají novogotický sloh a byly postaveny v roce 1844 podle návrhu J. Krannera. Původní schody pocházely z roku 1785.

Kostel sv. Petra a Pavla ve Svojšíně se svou románskou věží je jednou z nejstarších staveb tohoto druhu v západních Čechách. Stavba je datována do poloviny 12. století. Zajímavá je především samotná věž, jejíž první patro je v podstatě panskou tribunou uzavřenou ve věži. Portál v jižní zdi této věže umožňoval spojení s obytnou budovou feudálního dvorce (tvrze), která stála v blízkosti kostela. Síla zdi v přízemí věže dosahuje 138 cm. Loď kostela bývala oproti té dnešní užší, stavěná v šíři věže a nižší. Společně s věží je pozůstatkem z tehdejší doby původní zdivo severní strany lodi. Zajímavé jsou nálezy kvádrů s malovanými symboly, a to zejména kvádr s kolovým křížem o průměru 28 cm. Dále se zde nachází kvádr opatřený reliéfem, symbolizující Alfu a Omegu, počátek a konec života spolu s motivem Slunce a Měsíce. Reliéf vznikl bezpochyby v době stavby věže kostela. Vlastníci tribunového kostela, páni ze Svojšína se v české historii poprvé připomínají v roce 1175. Kostel byl již ve 14. století farním kostelem. Vedle něj stávala ještě kaple sv. Michala. Románský kostel byl v 17. století barokně přestavěn. Roku 1713 vypukl v kostele požár, který zničil většinu zařízení a mnoho cenných listin. V letech 1740-66 byla postavena vedle kostela nová fara. Hřbitov nacházející se u kostela byl zrušen a zřízen nový za vsí. V polovině 18. století vznikla chodba z oratoře vedoucí do zámku. V roce 1912 byl interiér kostela renovován.