Na ostrohu nad řekou Svratkou, severním okraji obce Černvír stojí zajímavý kostel Nanebevzetí Panny Marie. Založení kostela spadá do období okolo roku 1228. Tehdy zde byla nedaleko tvrze postavena pozdně románská svatyně, tvořící malou čtvrcovou loď s dvěma apsidami. V první polovině 14. století byla přistavěna sakristie a na jižní straně nová loď. Z původní románské lodě se tak stalo kněžiště. Koncem 17. století prošel objekt další významnou přestavbou. Sakristie byla rozšířena, loď výrazněji prodloužena a zakončena výrazně širším vstupním objektem, obsahujícím kapli a márnici. Kněžiště, původní pozdně románská loď je sklenuto křížovou klenbou. Najdeme zde také vzácené gotické nástěnné malby objevené roku 1969. Představují Narození Páně, Poslední večeři, Umučení Páně a Poslední soud. Z kněžiště do sakristie vede vchod se zajímavým mramorovým sedlovým portálem. V roce 1980 sem byl přemístěn oltář sv. Linharta z kostela zrušené a Novomlýnskou nádrží zatopené obce Mušov při Dolních Věstonicích.

Leopoldova brána byla postavena v letech 1676 – 1678 podle projektu C. Luraga. Plastiky zdobící bránu jsou dílem G. B. Allia. Umožňuje přístup do pevnosti z jižní strany a je druhou, vnitřní branou. První je brána Táborská.Raně barokní Leopoldova brána byla vystavěna s největší pravděpodobností v 60. letech 17. století, v první etapě budování hradeb po skončení třicetileté války. Bránu navrhl Carlo Lurago. Zatímco zadní strana brány je hladká, průčelní stěna je bohatě sochařsky zdobená. Štítovou nadstavbu brány odděluje korunní římsa. Pod ní je ve střední části umístěn maskaron. Na samém vrcholu štítu je kamenná plastika orlice, kterou po stranách doplňují koule a o něco níže kamenné plastiky lvů. Brána je rovněž někdy nazývána jako Francouzská. To proto, že v letech 1741-42 kdy byla Praha okupována francouzským vojskem, byly vylepšovány vyšehradské hradby. Stavebním pracem velel francouzský generál, inženýr de Berdiquier. Ten nechal, jak se sám domníval na věčnou paměť, umístit na bránu svůj znak. Avšak ihned po odchodu okupačního vojska byl znak odstraněn. Počátkem 19. století byla brána zazděna, a až v roce 1841 po dostavbě Cihelné brány kdy byla vyšehradská pevnost zprůjezdněna, byla vyzdívka odstraněna. Jak celý Vyšehrad je i Leopoldova brána obestřena pověstmi. Vždy, když byl měsíc v úplňku, obcházel ji duch nějakého francouzského majora, který tady v době, kdy Vyšehrad okupovala francouzská armáda, tragicky zahynul. Navíc tu měl rdousit vojáky stojící na stráži a kulky na něho vystřelované prolétaly jeho tělem jako mlhou. Vojáci tak na stráž u Leopoldovy brány nastupovali plni hrůzy.

Radotínský přístav byl budován od roku 1983 na levém břehu Berounky cca 600 m od soutoku s Vltavou. Je cca 600 m dlouhý, 110 m široký a hloubka vody dosahuje 2,8 m.

Městské opevnění v Pelhřimově pochází ze 14.-16. století. Původní kolová hradba byla nahrazena kamennou. Vstup umožňovaly čtyři brány včetně dvou branek. Stejně jako ve většině případů i zde tvořilo opevnění vlastní hradba doplněná parkánovou a příkopem. Do dnešní doby se dochovala část hradeb v ulici Příkopy, za Solní ulicí při kostele sv. Bartoloměje a část mezi zámkem a Horní bránou. Kromě toho se dochovaly tři brány, Horní (Rynárecká) v Poděbradově ulici, Dolní (Jihlavská) v Palackého ulici a Solní branka při zámku.