Blízko Staroměstekého náměstí se nachází klub zaměřený na jazzovou hudbu. Součástí je i obchod s CD nosiči, samozřejmě s jazzovou hudbou.

Renesanční zámek Chropyně najdeme ve stejnojmenném městečku, které leží na Hané, v okrese Kroměříž, Zlínský kraj. Historie zámku První písemná zmínka o obci je z roku 1261, kdy daroval Smil ze Střílek osadu nově založenému cisteriáckému klášteru ve Vizovicích. V roce 1567 získal Chropyni zemský hejtman Hanuš Haugvic z Biskupic, který zde v roce 1579 začal budovat zámek Nový Haugvicov. Stavba nebyla dokončena, roku 1615 jí koupil kardinál František Ditrichštejn. O dva roky později se majitelem panství stává olomoucký biskup a v jeho vlastnictví zůstalo až do revoluce 1848. Během třicetileté války byla Chropyně v roce 1621 vydrancována Valachy a později i Švédy. Při posledním útoku zámek vyhořel, stejně jako velká část městečka. Původní jednopatrová manýristická budova s věží byla obnovena a přestavěna v letech 1701 - 1703 za majitele biskupa Karla vévody Lotrinského podle projektu Giovanni Pietra Tencally. Další stavební úpravy zámku byly provedeny v letech 1856 – 1858 kardinálem Bedřichem Fürstenberkem. Po druhé světové válce byl zámek Chropyně zestátněn, po roce 1989 se vrátil do vlastnictví Arcibiskupství olomouckého. V 70. letech 20. století byla provedena novým uživatelem, Muzeem Kroměřížska v Kroměříži, generální rekonstrukce sídla, přilehlé hospodářské budovy, parku i zámeckého rybníka, který je významnou přírodní rezervací. Renovovaný interiér zámku je určen pro muzejní expozice a výstavní účely. Podoba zámku Zámek v Chropyni je dvoupatrová jednoduchá budova se spoustou oken v kamenných portálech.  Budova je zakryta jasně červenou střechou, které vévodí vysoká, štíhlá věž. V přední části jediného zámeckého křídla je krátké podloubí a nedaleko něj stojí kamenná studna s kovanou mříží. Na budově nás zaujme především soulad architektonických prvků, třebaže pocházejí z různých časových období. Zámecké expozice Expozice zámku zahrnuje v prvním poschodí dějiny Chropyně, nacházejí se zde historické sály Rytířský a Ječmínkův. Arcibiskup Fürstenberk nechal po polovině 19. století provést v Rytířském sále romantizující úpravy, kdy vznikl kazetový strop s 63 erby, převážně členů rodu Fürstenberků, dřevěné obložení stěn s lavicemi a sbírka zbraní. Sbírka představuje výzbroj a výstroj pluku z doby třicetileté války. Další místnosti jsou věnovány rybnikářství, zemědělství a lidové kultuře. Malá expozice připomíná slavného chropyňského rodáka Emila Fillu (1882 - 1953), malíře, grafika, sochaře, výtvarného teoretika a čelního představitele modernismu v českém výtvarném umění. Mramorové sály v přízemí jsou využívány pro příležitostné výstavy, v arkádách je umístěn Památník Dr. Emila Axmana (1887-1949), skladatele a hudebního teoretika. Tipy na výlet Podívat se můžete do Městského muzea – Městského kulturního střediska Kojetín. V nedaleké Kroměříži dále najdete arcibiskupský zámek, kostel sv. Mořice, kostel sv. Jana Křtitele, biskupskou mincovnu, Muzeum Kroměřížska, Arcidiecézní muzeum Kroměříž nebo Maxmiliánův vodovod. Nedaleko města najdete také novorenesanční zámek Tovačov nebo zámek Hrubčice. Ubytovat se můžete přímo v Kroměříži.

Zámek Jevišovice patří mezi dominanty stejnojmenného města.      Historie zámku a místa Krajina okolo malého městečka byla osídlena již v pravěku. Archeologové zde našli zbytky pravěkého hradiště a nazvali osídlenou oblast Jevišovickou kulturou. První zmínka o Jevišovicích pochází z roku 1289, kdy byl majitelem panství Boček z Kunštátu. Páni z Kunštátu vybudovali místo zdejšího zbořeného hradu nový gotický na skalním ostrohu na břehu řeky Jevišovky v polovině 15. století. Manželka Hynka Brtnického z Valdštejna, Kateřina z Kunštátu, se pustila do přestavby dosavadního sídla. Koncem 16. století byl nový hrad přebudován v renesanční čtyřkřídlý zámek s čestným dvorem a arkádami. V roce 1649 koupil zámek i s panstvím Ludvík Raduit de Souches, známý obránce Brna proti Švédům. Ten se také pustil do opravy a přestavby jevišovického zámku v barokním slohu. Všechny práce, včetně vybudování nové kaple sv. Ludvíka, byly ukončeny v roce 1686. V roce 1743 se majitelem zámku stává rod Ugarte, kterému Jevišovice patřily až do roku 1879. V roce 1916 koupil panství rytíř Vilém Offengeim z Potexinu, po roce 1932 jej vlastní poslední soukromý majitel hrabě Eduard Larisch-Mönnich. Po roce 1945 se stal Starý zámek majetkem státu a od roku 1974 je spravován Moravským zemským muzeem v Brně. Podoba zámku Jevišovice jsou výrazný zámecký komplex jedno a dvoupatrových budov situovaných kolem obdélníkového nádvoří. Ve vstupním traktu se nachází hranolová věž, na nádvoří můžeme vidět zbytek renesanční arkády. Z původního hradu se nám dochovaly gotická a renesanční okenní ostění, v přízemí a patře též gotické a renesanční klenby. Expozice zámku Expozice zámku seznamuje návštěvníky s jeho historií a dokumentuje průběh rekonstrukčních prací. První tematický celek je věnován prehistorickému osídlení Jevišovicka, v popředí jsou hlavně bohaté nálezy z období neolitu a eneolitu, tzv. kultura jevišovická. Středověk je zde představován zejména dobou husitskou. Mnohé exponáty nám dokládají také úroveň místních řemesel a prezentují život v tehdejší společnosti. Expozici uzavírá výstava věnována vývoji obce a okolí v 19. a na počátku 20. století, kde je znázorněn i průběh stavby blízké přehrady, nejstarší ve střední Evropě. Prezentované exponáty pocházejí ze sbírek Etnografického ústavu Moravského zemského muzea. Mezi zajímavé a pozoruhodné kousky patří malované truhly, lavice, vyřezávané židle, šatní skříně i výtvarně působivý nábytek. V zámecké kapli jevišovického Starého zámku je umístěno na 40 kusů klávesových hudebních nástrojů ze sbírek hudebního oddělení Moravského zemského muzea. Návštěvník spatří strunné, klávesové a vzduchové nástroje, ale i klavír, na nějž hrával Janáčkův učitel Pavel Křížkovský. Mezi zdejší kuriozity lze počítat i dva malé cestovní klavírky používané bohatými urozenými dívkami. Ale největší raritou jsou určitě terpodion, hudební nástroj z roku 1816 poháněný mechanikou ve stylu šlapacího šicího stroje, či klavirorganum (varhanový klavír) z počátku 19. století. Ve sklepních prostorách Starého zámku čeká na návštěvníka výstava pravěkých jeskynních maleb. Expozice znázorňuje repliky jeskynních maleb mladopaleolitických lovců tzv. franko-kantabrijského stylu, skalních maleb a rytin z centrální Sahary a repliky skalních maleb severní Austrálie. Zámek spravuje Moravské zemské muzeum. Tipy na výlet V nedalekých Hlubokých Mašůvkách je k vidění barokní kostel Navštívení Panny Marie nebo zřícenina hradu Lepikus. Navštívit můžete také zámek Plaveč, rotundu Nanebevzetí Panny Marie nebo vodní nádrž Jevišovice. Ve Znojmě a jeho okolí naleznete Památník Prokopa Diviše, dominikánský klášter, kapucínský klášter s kostelem sv. Jana Křtitele, rotunda sv. Kateřiny a Jihomoravské muzeum, Znojemský hrad a barokní zámek Znojmo. Ubytovat se můžete ve Znojmě.

Na místě dnešního Štefánikova mostu stával kdysi řetězový most císaře Františka Josefa I., postavený v letech 1865-68. Pražáci mu říkali Eliščin, i když úředně se tak nikdy nenazýval. Šlo o největší pražskou stavbu z litiny. Tvořil ji nosník, zavěšený na šikmých řetězech, podepřený dvěma mohutnými litinovými branami ve stylu anglické tudorské gotiky. Však se také na projektu podíleli dva angličtí inženýři – Rowland Mason Ordish a Le Feuvre. Třetím autorem byl Max von Ende. Železnou mostní konstrukci, včetně věží, řetězů a výztužních nosníků, příčníků a podélníků mostovky, vyrobila a v roce 1867 smotnovala první mostárna v Čechách, kterou v karlíně založil angličan Ruston. Pražané měli tento krásný most rádi, připomínal slavnostní dny obou celozemských výstav v letech 1891 a 1895, dnes a denně věrně sloužil. Zmáhal stále narůstající a náročnější dopravní požadavky, až přišel den kdy podle odborníků a zjištěnách statických výsledků nemohl obstát. V posledních dnech jeho života byla vyloučena nákladní doprava a tramvaje směly jezdit jen ve 30 m vzájemných vzdálenostech. Po zatěžkávacích zkouškách dřevěného provizorního mostu, který postavili vedle, byl 28.11.1941 visutý železný most uzavřen. Sloužil Praze plných 78 let. Nějaký čas se chodilo po „Dřeváku“, až byl v roce 1951 otevřen dnešní most.