Královský hrad Týřov Týřov kdysi býval královským hradem a svoji členitou siluetou s devíti věžemi vynikal nad ostatními hrady své doby. Postavil jej král Václav I. po vzoru francouzských kastelů a první doložená zpráva o něm je z roku 1249, kdy tu Václav I. zajal svého odbojného syna Přemysla. Odtud dal král kralevice zavést do vězení na Přimdu a pány z jeho doprovodu po dvou k sobě spoutat a uvrhl do věží na Pražském hradě. V letech 1315-1316 byl vězněn na hradě Jindřich z Lipé, odpůrce krále Jana Lucemburského. Později v dobách Jiříka z Poděbrad se po Týřovu psal rytířský rod Týřovských z Ensidle. Jošt Týřovský dostal na opravu hradu roku 1473 připsáno 100 kop a k tomu povolení zabít ročně 4 laně a 4 jeleny v okolních lesích. Jeho vnuci Jan, Albrecht, Jošt a Jiřík byli v okolním kraji vyhlášenými výtržníky. Roku 1574 byl Týřov již tak sešlý, že se v něm nedalo bydlet a do konce 16. století se proměnil na zříceninu Dispozice hradu Dispozice hradu založeného nad brodem důležité zemské stezky, byla dvojdílná. Přes šíjový příkop, vysekaný ve skále, se po mostě, jehož poslední část byla zvedací, vcházelo prvou kulisovou branou přes další užší příkop po druhém stěžejkovém padacím mostě průjezdem čtverhranné věže druhé brány na dolním nádvoří. Obdélný dolní hrad opevňovalo kromě obvodové hradby šest okrouhlých flankovacích věží, sedmou suploval bergrift v čele horního hradu. Tyto věže zpevňovaly nároží a průběh delších bočních stran. Ve středu vstupního čela stála již zmíněná věž druhé brány, zatažená do vnitřní plochy hradu. Severovýchodní nárožní flankovací věž obsahující zřejmě studnu byla nejvíce zranitelná a to ostřelováním ze dvou směrů. Proto ji opevnil pylonovitý dvojbřit, na nějž navazovala i hradba s prvou bránou. Budovy dolního nádvoří se přikládaly k delším stranám nádvoří. Na jihu to byl rozsáhlý objekt se zděnou spodní a nejspíše roubenou horní částí, na severu zpočátku zřejmě jen srub. V severovýchodním nároží čela užšího horního hradu se vypínal okrouhlý bergrift. Celé jeho plochostropé přízemí vyplňoval průjezd čtvrté brány, před níž byl předložen chatelet. Palác ve vyšších úrovních obsahoval i klenuté prostory, jak dokládají klenební žebra a konzole. V koutě nádvoří pod velkou věží bývala hradní kuchyně v podobě rozsáhlé zemnice a mezi ní a cisternou na západním konci severní části nádvoří bývaly drobné provozní objekty. Na nejchráněnějším místě dispozice byla dodatečně, ale ještě okolo poloviny 13. století vystavěna čtverhranná obytná věž. Tento donjon byl plochostropý a jeho sklep, přízemí i prvé patro byly přístupny zvláštními vstupy přímo z nádvoří. Prvých změn se dočkal hrad na počátku 14. století. Tehdy byla zavezena cisterna v horním hradě a zrušena byla i kuchyně. Při severní hradbě horního hradu vznikly provozní objekty lehčí konstrukce. Koncem 14. století v západní části tohoto prostoru postavili mohutnou stavbu s náročnými kachlovými kamny. Další zásahy do hradu proběhly v 15. století. Hradby dostaly kryté ochozy, s přístupem na ně souvisí i šnekové schodiště při bergriftu. Druhý příkop byl zasypán a jeho plocha se tak změnila na parkán. Změn a úprav se dočkala i vnitřní část hradu. Úprav se dočkal i palác. Původní stavbu na jižní straně dolního hradu nahradila nová hrázděná budova podobného charakteru. Další úpravy byly jen drobné a velmi úsporné. Proces chátrání hradu byl postupný a jednou z jeho prvých obětí se stal starý palác. Týřov dnes Do dnešní doby se nejvíc zachovaly zbytky válcové věže v nejvyšším bodě hradu a nad srázem nad řekou patrové zbytky obytné věže – donjonu. Areál hradní zříceniny Týřov je volně přístupný. V okolí můžete navštívit i jiné památky, jako například hrady Točník a Žebrák nebo hrad Křivoklát. Ubytování naleznete přímo v obci Křivoklát nebo v Berouně.

Židovský hřbitov se nachází v ulici Československé armády v blízkosti městského muzea, východně od centrálního náměstí. Založen byl asi v polovině 17. století, ale doložen je až v první polovině 18. století. Poslední pohřeb se zde konal v roce 1941. Za celou svou dobu byl několikrát rozšiřován, až do dnešní velikosti 2.176 m2. Dnes se zde nalézá přibližně 230 náhrobků z nichž nejstarší čitelný pochází z roku 1731. Hřibtov je volně přístupný.

Zoologická zahrada v Jihlavě leží v malebném údolí řeky Jihlavky. Celý areál je velmi příjemný a vhodný pro rodinné vycházky. Jsou zde vodní plochy, svahy plné stromů, skály a pásy trávníků. A to vše jen kousek od centra. Jihlavská ZOO - zahrada bez mříží Na ploše takřka 13 ha zde žije více než 100 druhů zvířat. Rozlohou spíše „rodinná“ ZOO se specializuje na chov kočkovitých šelem, opic a plazů. Mají tu  největší kolekci drápkatých opic v republice. Pro návštěvníky jsou zpřístupněny tři pavilony -  exotarium s expozicemi opic a plazů, pavilon šelem a Amazonský pavilon. Jihlavská ZOO je ideálním místem pro rodinný výlet. Pro Vaše ratolesti je zde připraveno netradiční dětské hřiště i mini zoo kde si děti mohou zvířátka pohladit či nakrmit. Po celém areálu je mnoho laviček pro odpočinek, možnosti občerstvení, prodejna suvenýrů a podrobný informační systém. Parkoviště je hned u východu. Africká vesnice Matongo Největší atrakcí a chloubou je ovšem Africká vesnice Matongo. Je to originálně vyřešený komplex chýší a domov afrických exotických zvířat. Žijí zde mangusta žíhaná, želvy ostruhaté, gabunské zmije, plameňáci a kamerunské kozičky. Nachází se zde také horolezecká stěna, lanovka a spousta prolézaček. Součástí vesnice je také volně přístupný výběh koz kamerunských, které pocházejí ze severní Afriky. V létě je možné si projet celou ZOO vláčkem. Samozřejmostí je mnoho pořádaných akcí pro veřejnost, včetně kometovaných krmení. Do jihlavské ZOO vlakem či autobusem Z hlavního nádraží ČD v Jihlavě doporučujeme jet trolejbusem (A, B nebo B1) na zastávku "Masarykovo náměstí", dále pěšky kolem kostela sv. Jakuba dle směrovek lesoparkem Heulos (cca 10 minut pěší chůze - příjemná procházka) až k Zoo. Případně lze jet trolejbusem (B nebo B1) na zastávku "Brněnský kopec", odtud potom pěšky z kopce dolů - k parkovišti Zoo a novému vstupnímu areálu. Tato cesta není lesem, ale je o něco kratší. Z městského vlakového nádraží se lze podobně jako z autobusového nádraží do Zoo dostat příjemnou pěší procházkou během 20-30 minut (přes Masarykovo náměstí - popis výše).

Historie Vršovického zámku. Na kopečku nad Vršovickým náměstím stojí budova, které starousedlíci říkávali Rangherka. Před ní je kašna s fontánkou, v dlažbě z kamenných kostek znak Vršovic. V pravé polovině svisle děleného štítu je půl pražského znaku, brány s cimbuřím a ruka ozbrojená mečem, v levé půli český lev a vrš – proutěný košík na chytání ryb, po němž dostali Vršovice své jméno.Vršovický zámek stojí na místě bývalé Štočkovské vinice při usedlosti Špendlikářka. V roce 1776 se ve Vršovicích usadil Josef Rangheri, italský obchodník s hedvábím, který se zasadil o pěstování morušovníku v Praze. Jeho syn Jiří Rangheri tu po roce 1842 nechal vystavět honosnou dvoupatrovou budovu s hranolovými věžemi, která sloužila pro výrobu hedvábí. V sousedství budovyvznikl morušový sad. Rodu Rangherů stavba patřila do roku 1882, kdy ho koupila obec Vršovice.Bývalá malá vesnice Vršovice se rozkládala při údolí potoka Botiče pod svahem vinohradské pláně. Vršovická kotlina jednou z částí dnešní Prahy, které jsou nepřetržitě osídleny od pravěku do současnosti. Přestože vršovický katastr není příliš rozlehlý, je protkán řadou historických cest, z nichž některé spojovaly jen sousední obce, jiné hrály roli důležitých tepen. Nejstarší známou stavbou Vršovic byla tvrz stojící mezi rameny Botiče. Ta se bohužel nedochovala, zbourali ji ve 20. století s tím, že ji budou v budoucnosti rekonstruovat. Zlaté oči! Dnes zajímá tak nanejvýš archeology.Pro starý vršovický kostel sv. Mikuláše, který naštěstí stojí, bylo zvoleno vyvýšené místo nad tvrzí i nad vlastní vsí. Měl vždycky dominantní polohu při cestě do Prahy. Původní kostel je v polovině 14. století připomínán jako farní, ale už v roce 1088 je na jeho místě zmiňována románská kaple sv. Máří Magdalény. Až do roku 1868 byl filiálním chrámem michelského kostela. V letech 1894-96 ho přestavěli, prodloužili a dostal nové průčelí. Současnost Vršovického zámku. Zámek je využíván městským úřadem Prahy 10.