Areál národní kulturní památky zámku Bruntál představuje zámek a přírodně krajinářský zámecký park se sallou terenou, městským opevněním a kamennými plastikami. Původně gotický hrad u městských hradeb z 2. poloviny 15. století byl kolem roku 1580 přestavěn pány z Vrbna v renesanční zámek originálního půdorysu tvaru kruhové výseče. Do dnešní barokní podoby byl zámek upraven v letech 1766-1771, kdy již patřil Řádu německých rytířů. Interiéry zdobené štukami a nástěnnými malbami jsou zařízeny původním převážně barokním mobiliářem. Je zde umístěna zámecká obrazárna a knihovna i knihovna hradu Sovince. Zámek je v majetku Moravskoslezského kraje, spravuje jej Muzeum v Bruntále a je současně  sídlem muzea  se stálými expozicemi a krátkodobými výstavami a kulturně společenskými akcemi. Otevírací doba:  X. -  IV.  úterý – neděle 9:00 – 16:00 V. -  IX. pondělí – neděle 9:00 – 17:00

České muzeum stříbra v Kutné Hoře nabízí své exponáty v hlavní budově - Hrádku, v Kamenném domě a nově také v Tylově domě. Odborní pracovníci muzea spravují více než 170 000 sbírkových předmětů. Nejrozsáhlejším fondem je archeologie, čítající téměř 120 000 kusů sbírek. Obrovský a ve své specializaci významný je také fond numismatický (zahrnuje mince, medaile, svátostky, bankovky atd.). Dosahuje cca 19 000 kusů. Výtvarný fond o 9 000 kusech sbírek zahrnuje obrazy, kresby, grafiky i plastiky. Rudy, minerály, horniny a sbírky paleontologické jsou uloženy v počtu téměř 7 000 ks ve sbírkách geologických. Stejného počtu dosahuje i rozsáhlý fond uměleckého řemesla, jehož základ, obdobně jako u fondu archeologického, byl vytvářen již od konce 19. století.Exponáty speciálního fondu báňské techniky patří k nejstarším v Evropě. Hrádek Hlavní muzejní budova má bohatou historii. Nad říčkou Vrchlicí stál pravděpodobně již před tím, nežli "stříbrná horečka" přilákala do zdejší krajiny podnikatele a dobrodruhy a dala tak vzniknout hornímu městu. Budovu Hrádku čekal dlouhý a rozmanitý osud. Od dřevěné tvrze, gotického sídla, renesanční palác... Měnil se i účel, nejprve útočiště a pevnost, palác, jezuitské gymnázium a nakonec muzeum. Neoficiální premiéra otevření nové muzejní expozice – " České muzeum stříbra" v rekonstruovaném 1. patře – se konala v březnu 1996 pro vzácnou návštěvu, prince Filipa, vévodu z Edinburghu. Do sálů muzejního prohlídkového okruhu se vrátily nejvzácnější muzejní exponáty, vypovídající o dějinách stříbrného města, které bylo ekonomickou základnou českého království. Opět zde zaznívají koncerty, navrátil se ruch banketů, střídají se slavnostní i diplomatická setkání, a nově se konají tiskové konference. Prohlídkové okruhy a stálé expozice I. okruh - Město stříbra - geologie, archeologie, vývoj středověké Kutné Hory, dějiny Hrádku, život "stříbrné šlechty", numismatika II. okruh - středověký důl, trejv, středověká technologie dobývání a zpracování stříbrné rudy, mincování, havířská osada České muzeum stříbra spravuje expozice Tylův dům a Kamenný dům.  

Bubenské části Holešovic dominují dvě stavby: kostel sv. Antonína na Strossmayerově náměstí dvěma věžemi a dům Sboru církve československé husitské ve Farského ulici svým kovovým kalichem.Kostel sv. Antonína nepřinesl nic převratného. Někdejší Mockerův asistent František Mikš zde navrhl celkem nápaditý neogotický objekt s dvojicí věží při západním průčelí. Za zmínku snad stojí jen část vnitřního zařízení kostela, navrženého profesorem Kastnerem v secesně gotizujících formách Mimochodem, kostel byl ve 30. letech 20. století trnem v oku avantgardním architektům, kteří dokonce navrhli jeho zbourání. Pokud vám stavba, stojící uprostřed Strossmayerova náměstí, něco připomíná. Nejde o podobnost čistě náhodnou, byla totiž postavena jako poněkud zmenšená napodobenina staroměstského chrámu P.Marie před Týnem. Novogotický síňový chrám s dvojicí průčelních věží je výmluvným dokladem toho, jak dlouho se naše architektura nechávala inspirovat gotikou – kostel byl totiž vybudován v letech 1908-11. Uvnitř je klasická křížová klenba se žebry, nesená dvěma řadami štíhlých pískovcových sloupů. Prvním farářem u sv. Antonína se stal arcibiskupský notář P. Silvestr Hrnčíř, který se zasloužil nejen o dokončení výtvarné výzdoby interiéru chrámu ale také o záchranu unikátního Slovanského betléma malíře Karla Štapfera a řezbáře Václava Cvekla. Této umělecké práci byla v kostele přizpůsobena zvláštní kaple, v níž je betlém o Vánocích vystavován. Nestalo se a v roce 1937 přibyl ke katolickému chrámu novoromantický objekt Husova sboru, zdobený v průčelí byzantským křížem a na vrcholu tím zdaleka viditelným kalichem. Interiér sboru je obložen černým a zeleným mramorem, v popředí za Stolem Páně je bleděmodrá skleněná kupole s naznačenými paprsky slunce, před ní velký krucifix. V suterénu je kolumbárium.

Židovský hřbitov se nachází asi 500 jihozápadně od obce Bohostice na severním okraji lesa. V současné době (2010) k němu nevede prakticky žádná cesta, je potřeba se vydat z Bohostic po silnici směrem na Kamennou. Kousek za obcí se dát vlevo přes pole nebo po okraji pole k severnímu okraji lesa. Kousek před lesem přejít přes remízek na o něco níže se nacházející pole v jehož jihozápadním cípu u lesa je již vidět ohradní zeď a márnice. Hřbitov byl založen nejpozději v první polovině 18. století. Na svažité ploše cca 1.061 m2 se dochovalo přes 100 náhrobků. Ohradní zeď a márnice je opravena a hřbitov je uzamčen.