Historické centrum města Žďáru nad Sázavou se nachází v areálu bývalého cisterciáckého kláštera, dnešního barokního zámku Dr. Radslava Kinského. Komplex zámku s klášterem stojí na okraji města a je sevřen Konventním a Branským rybníkem. Několik nádvoří areálu je obestavěno barokně upravenými budovami.   Komplex zámku a kláštera                    Založení kláštera ve Žďáru inicioval otec svaté Zdislavy, Přibyslav z Křižanova. Jeho nápad však realizovali až jeho zeťové Boček z Obřan a Smil z Lichtenburka. Za tímto účelem pozvali v roce 1252 z Nepomuku skupinu cisterciáckých mnichů, kterým na výstavbu kláštera darovali pozemky a v dědictví odkázali část svých majetků. Klášter prošel všemi historickými i společenskými změnami. Za husitských válek byl vydrancován a vypálen. K obnově došlo až za vlády krále Jiřího z Poděbrad. Kardinál František z Ditrichštejna jej v roce 1606 přičlenil k biskupským statkům. Obnova kláštera Obnovitelem a také druhým zakladatelem kláštera se stal cisterciácký opat Jan Greifenfels z Greiferifelsu. Největšího rozkvětu dosáhl klášter v první polovině 18. století za řízení opata Václava Vejmluvy. V té době došlo k rozsáhlé barokní přestavbě objektu, která byla svěřena architektu Janu Santinimu. Vedle úprav kostela, dolního hřbitova a stavby kostela Jana Nepomuckého na Zelené hoře (dnes památka UNESCO), byla nejcennější úprava opatství, které získalo čtvercový uzavřený ráz. Tato část areálu byla účelově zařízena jako akademie šlechtické mládeže, konírny a jízdárny. Nejcennější je však prelatura v jižním křídle opatství, tvořící jeho vstupní část. Na dostavbě prelatury se podílel pražský stavitel F. M. Kaňka. Z původní vnitřní výzdoby prelatury je nejvzácnější celkem freska v hlavním sále od F. Töppera. Kromě štukových stropů je zde také uložena dřevěná plastika Madony od pražského sochaře Jäckla z roku 1706. Zrušení kláštera ve Žďáru uspíšil rozsáhlý požár dne 16. července 1784, kdy z podnětu posledního opata Otta Steinbacha došlo později 13. října k jeho definitivnímu zavření. V roce 1826 koupil Žďárský statek Josef Vratislav z Mitrovic pro knížete Františka Josefa z Ditrichštejna-Prokau-Leslie. Poté jej vlastnili Clam-Gallasové a posledními majiteli žďárského sídla byl do roku 1945 rod Kinských. Muzeum knihy Po roce 1945 se stal zámek státním majetkem. V současné době zde najde návštěvník vedle Správy hospodářství Dr. Kinského a Správy farnosti řadu zajímavých expozic a výstav. Světoznámé je muzeum knihy, největší svého druhu v Evropě, expozice ze života architekta Jana Santiniho Aichla, Galerie Kinských a další příležitostné výstavy a akce. V areálu zámku se také nachází konventní kostel Nanebevzetí P. Marie, nejstarší základní škola v regionu, muzeum místního hasičského sboru, pro odpočinek kavárna a čajovna. Muzeum knihy je součástí Národního muzea v Praze. Tipy na výlet Vydat se můžete do turisticky atraktivní lokality Žďárské vrchy, na přírodní památku Brožová skála nebo Lisovská skála, najít pramen Svratky nebo si prohlédnout vodní nádrž Pilská nebo vodní nádrž Strž. Ubytovat se můžete přímo ve Žďáru nad Sázavou.

Historie zámku Ctěnice Zámek Ctěnice byl postaven v polovině 16. století Mikulášem Hrzánem z Harasova na místě bývalé gotické tvrze ze 14. století. Najdeme ho v městské části Praha - Vinoř. První zmínka o tvrzi pochází z roku 1372, kdy ji od Gery, vdovy po Volflinu Galmovi, koupil pražský měšťan Jan Zeiselmeister. Stavbu tvořil palác a hranolová věž s bránou, areál byl pětiúhelníkový, opevněný jednoduchou hradbou a příkopem. Přestavby zámku Mikuláš přestavěl tvrz v renesanční zmek zřízením dalších traktů při hradební zdi s arkádami do nádvoří a úpravou vstupní věže. I na zdejším sídle se majitelé často střídali, žili zde např. Házmburkové či Valdštejnové. Důležité bylo zejména období vlády Windischgrätzů, kteří drželi panství až do roku 1803. Windischgrätzové nechali ve 2. polovině 18. století přestavět renesanční zámek ve stylu klasicizujícího baroka do dnešní podoby. Vstupní věž byla snížena o oktogonální část a zakončena tříbokým štítem s cibulovou střechou a lucernou. Od roku 1803 se majitelé Ctěnic často měnili, až je v roce 1849 získal velkopodnikatel a velkoobchodník Alexander Schöller, který koupil celou pozůstalost. Po 2. světové válce byl rodový majetek Schöllerů zestátněn, kdy zámek nepravidelnou údržbou značně zchátral. Roku 1995 převzala objekt Pražská informační služba, která započala s rozsáhlou rekonstrukcí, čímž Ctěnice zachránila a zpřístupnila veřejnosti. Dispozice zámku Zámecká budova je patrová, k okolnímu terénu dvoupatrová stavba, krytá valbovou střechou. Vnější fasáda je členěna lizénami, do nádvoří jsou v přízemí slepé pilířové arkády. K vjezdu ve věži vede přes příkop klenutý most, který se dodnes částečně zachoval.  Zámecká expozice Zámek nabízí unikátní sbírku kočárů a saní, expozici o životě Habsburků v českých zemích v letech 1791 – 1914, expozici o historii a rekonstrukci zámku a o historii a současnosti obce Vinoř. V areálu zámku je dále jízdárna, dětský koutek, stylová kavárna a zámecký park s rozlehlým lesoparkem v okolí. Ctěnický zámek patří mezi nejnavštěvovanější zámky v Praze. Navštívit můžete i nedaleký Vinořský zámek. Ubytování naleznete v okolí Prahy.  

Pomík akademického malíře Gustava Macouna u obce Vysočína Svobodné Hamry souvisí s jeho pobytem a tvorbou v tomto kraji.

Miškovice byly založeny ve středověku při Červenomlýnském potoce. První doložené zprávy o této vsi jsou z roku 1456 kdy je Jiří z Poděbrad zastavil Starému Městu, které je pak pronajímalo. Patrně tu stála i tvrz, která však zřejmě zanikla za třicetileté války. V polovině 19. století kupuje Miškovice baron Alexander Schoeller, který z nich vytvořil své zemědělské centrum. V 70. letech 20. století došlo k necitlivému zbourání historických usedlostí a následnému zastavění centra obce panelovou zástavbou. Ještě předtím v roce 1964 byly Miškovice připojeny k obci Čakovice.