Docházíme k parku Klamovka, tady kdysi býval stejnojmenná usedlost se zahradou. Koupili ji a zvelebili na sklonku 50. let 18. století šlechtická rodina Clam-Gallasů. Vznikl tady pěkný romantický park s četnými stavbičkami, který se zveřejněním přiblížil parku městskému. Leží ve výšce 230-250 m.n.m. na výměře 5,2 ha. Letovisko které mělo rokokovou podobu rozšířil hrabě v roce 1787 o vinici. K romantickým stavbám patřil pavilon kombinovaný se skleníkem, který si podržel rokokovou podobu do dnešní doby. Dále je tu chrámek noci s grottou. Drobná kaplička má v kupoli zasazena barevná sklíčka, jimiž venku prosvítá světlo a vzbuzuje tím iluzi hvězdné oblohy. Generál Edward Clam-Gallas tu nechal postavit kamený pomníček svému vojenskému koni Kassilovi. Byla to z kamene vytesaná nádoba na vysokém soklu, na něm byl v reliéfu portrét nebožtíka a jeho postroj. Další pomníček v podobě kapličky s reliéfem ptáčka dala postavit v září 1798 kněžna Kristina Colloredo-Mansfeldová na hrobečku svého miláčka z tropických krajin. Byl to vzácný ptáček z čeledi rajek přivezený z Brazílie. Exotický ptáček však dokázal vzdorovat drsnému středoevropskému počasí jen krátce. Zato jeho pomníček zde vydržel až do roku 1929, kdy podlehl krumpáčům stavebních dělníků. Další typické stavby jako divadélko, lázně a klece pro divokou zvěř se také nedochovaly. Poté co byla zahrada otevřena veřejnosti stala se oblíbeným výletním místem Pražanů a oblíbeným místem byla také výletní restaurace. Její obliba byla taková, že tehdejšímu majiteli Klamovky, košířskému starostovi Matěji Hlaváčkovi se zprvu vyplatilo vést  na vlastní náklady od Anděla na Klamovku tramvaj. Posléze však Hlaváček upadl do dluhů a spáchal sebevraždu. Tramvaj odkoupila od dědiců společnost Elektrické podniky hl. m. Prahy dnes DP Praha a připojila ji ke své síti. Konečný vzhled dostala Klamovka ve 30. letech 20. Století, kdy restaurační budovu v parku zakoupila TJ Sokol, která ji přestavěla na sokolovnu. Dnes po rekonstrukci v 90. letech zde dnes sídlí DDM hl. m. Prahy, Klub Klamovka.

Úřad městské části Praha Slivenec.

V České Lípě se nachází barokní klášter obutých augustiniánů s kostelem Všech svatých. Přesné datum příchodu augustiniánů do České Lípy je nejisté. Je velmi pravděpodobné, že se tak stalo roku 1623, poté co získal zdejší zkonfiskované panství Albrecht z Valdštejna. Ten tak chtěl urychlit rekatolizaci zdejšího kraje. Samotný klášter byl založen roku 1627 a jeho součástí se stala i škola, která byla zamýšlena jako jezuitské gymnázium. Samotná dostavba kláštera, kterou komplikovala třicetiletá válka a také smrt fundátora, byla dokončena roku 1698. Později byla stavba doplněna ještě o loretánskou kapli. Za reforem Josefa II. ušel klášter zrušení a od roku 1787 byl klášterní kostel Všech svatých využíván jako farní. Zrušení se klášter dočkal až roku 1950 a jeho prostory od té doby využívá Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě. Komplex kláštera se skládá z kostela, klášterních budov a loretánské kaple. Konvent je prostá trojkřídlá budova. Na západě ke klášteru přiléhá čtyřkřídlý ambit s nárožními kaplemi. Do osy jižního křídla jsou vkomponovány Svaté schody. Poslední významnější stavbou kláštera je kaple Nejsvětější trojice v západním křídle z roku 1730. Dnešní muzejní expozice nabízejí geologické a mineralogické sbírky, rovněž jsou zde ukázky světové fauny, kovářství a historii a přírodě Českolipska.

Barokní zámek Sloupno stojí ve stejnojmenné vsi a je vidět hned od nedaleké obce Nového Bydžova. Od tvrze k zámku V roce 1516 připojil Sloupno Vilém z Perštejna k chlumeckému panství a tento stav zůstal až do roku 1549, kdy bratři z Pernštejna prodali vesnici Janu Kluckému z Libodržic. Za Kluckých byla kolem roku 1553 ve Sloupně vystavěna nová renesanční tvrz, předchůdkyně dnešního zámku. Roku 1610 získal tvrz Jindřich Materna z Květnice a na Přítoce. Za jeho syna Jana Jiřího zde pravděpodobně pobýval před odchodem do exilu Jan Ámos Komenský. V roce 1628 prodal Jan Jiří Materna sídlo Albrechtu Václavovi z Valdštejna, který tvrz propůjčil Anně Marii roz. Libštejnské, manželce Zdeňka z Valdštejna. Po Valdštejnově smrti vlastnila tvrz císařská komora a po ní v letech 1637 - 1669 Desfoursové. V letech 1669 - 1672 Sloupno vlastnil Adolf Vilém Harant z Polžic, v roce 1672 koupil panství břevnovský benediktinský klášter. Opat Tomáš Sartorius dal roku 1687 renesanční tvrz přestavět v barokní zámek, letní sídlo benediktinů, sloužící i správě sloupenského statku. Kolem roku 1730 zdejší zámek často navštěvoval proslulý architekt Kilián Ignác Dientzenhofer. Podle jeho návrhu byl za opata Benna I. Löbla roku 1748 zámek přestavěn. Zámek byl v držení Benediktýnů až do konfiskace v roce 1948. Po konfiskaci a vyklizení sloužil objekt jako sklad pro Státní statek Nový Bydžov – Humburky, poté budovu zámku využívala jako sklady Rafinerie cukru Skřivany. Zámek Sloupno pak nebyl opravován a rychle chátral. V sedmdesátých letech 20. století jej převzal Okresní ústav národního zdraví v Hradci Králové a využil ho jako skladiště polní nemocnice a dalšího materiálu pro krizové stavy. Dnes je zámek po zdařilé rekonstrukci probíhající od roku 1996 (více o ní zde) zpřístupněn veřejnosti. Pro hromadné návštěvy je možno otevřít i mimo uvedenou dobu po telefonické domluvě na tel: 604 317275 nebo na tel: 724 187498Na zámku se pořádají v průběhu roku výstavy v rámci regionu Novobydžovsko, není zde umístěna stálá expozice. Zámku byla přidělena v roce 2008 licence na turistické známky. Vlastníkem památky je obec Sloupno. Tipy na výlet V nedalekém Chlumci nad Cidlinou najdete zámek Karlova Koruna, Městské muzeum Loreta, synagogu a židovský hřbitov. V Novém Bydžově je možné si prohlédnout Městské muzeum. Za návštěvu stojí i dřevěný kostel sv. Jiří v Loučné Hoře. Ubytovat se můžete v Chlumci nad Cidlinou.