Muzeum miniatur se nachází v areálu Strahovského kláštera. Jsou zde vystaveny desítky unikátních miniatur. Všechny miniatury jsou dílem Anatolije Koněnka (*1954), profesionálního umělce a pedagoga ze sibiřského Omska. Jeho dovednost však neslouží jen umění, ale našla uplatnění i v tak složité oblasti jakou je mikrochirurgie oka. Miniaturní skvosty vytváří vlastními technologiemi a pomocí vlastnoručně zhotovených nástrojů již 20 let. Většina exponátů je tak malá, že si je lze prohlédnout pouze pod mikroskopem nebo pomocí lupy. Expozice a zajímavosti Blecha podkovaná zlatými podkovami o velikosti 0,25 x 0,2 mm Karavana velbloudů v oušku jehly, Eiffelova věž ve višňové pecce Nejmenší jízdní kolo na světě, které má délku pouhé 2 mm. Nejproslulejším Koněnkovým dílem, které zde také najdete, je od roku 1997 zapsáno i v Guinnessově knize rekordů, je knížka o rozměrech 0,9 x 0,9 mm. Písmeny vysokými pouhých 0,07 mm je zde vytištěna Čechovova povídka Chameleon. Místo papíru jsou použity velmi jemné plátky březové kůry. Kniha má třicet stránek – text o hustotě 220 znaků na stránku je doplněn třemi Koněnkovymi kresbami.  

Zoologická zahrada v Lešné ve Zlíně patří mezi nejkrásnější místa celé Moravy. Součástí areálu je i zámek Lešná a zámecký park. Právě do prostředí historického zámeckého parku, ve kterém roste více než 1 140 druhů dřevin a okrasných bylin jsou expozice ZOO velmi citlivě zasazeny. Romantické prostředí areálu umocňuje samotný zámek Lešná. ZOO Zlín netvoří klasické klece, ale přírodní biopark, ve kterém žijí společně savci a ptáci. Zámek a ZOO na jednom místě Myšlenka chovat některá exotická zvířata v Lešné vznikla kolem roku 1930 při lukovském panství hrabat Seilernů. V areálu dnešní zoo se tehdy pohybovaly různé druhy jelenů, drobné antilopy, jeřábi, běžci emu a ve sklenících bylo umístěno větší množství drobných ptáků. V květnu 1945 Seilernové Lešnou opustili. Překrásný lešenský areál se však podařilo zachovat. V roce 1948 byla Lešná oficiálně otevřena pro veřejnost. Během následujících 40 let se zoologická zahrada sice podstatně rozrostla, teprve však devadesátá léta znamenala začátek rychlého rozvoje zahrady. Procházka po čtyřech kontinentech Dnešní zoo má téměř 48 ha expozičních ploch a chová kolem 200 druhů zvířat. Unikátem je, že areál je členěn do zoogeografických oblastí, takže jeho návštěvníci poznají typické a nejznámější zástupce zvířat čtyř světadílů - Afriky, Asie, Austrálie a Jižní Ameriky. Výběhy co nejvěrněji napodobují původní domovinu chovaných zvířat. Afrika - z afrických zvířat uvidíte slony, žirafy Rothschildovy, nosorožce tuponosé, lvy, africké antilopy, pštrosy a v pavilonu primátů gorily nížinné. Asii - představí přírodní výběhy tygrů sibiřských a medvědů ušatých, rybník gibonů a průchozí asijská voliéra. Jižní Amerika - zde je k vidění Amazonie s opičkami a s průchozí voliérou pro velké papoušky ara, dále pak mravenečníci, lamy alpaky a vikuně, tapíři, kapybary, lachtani hřivnatí a tučňáci Humboldtovi. Amerika - novinkou amerického kontinentu je tropická hala Yucatan. Austrálii zastupují klokani rudokrcí a běžci emu, také kasuáry a papoušky kakadu. V suterénu lešenského zámku jsou terária s hady. Prostředí areálu zoo doplňují četná jezírka, rybníčky, vodotrysky a vodopády v expozicích zvířat. Na děti čeká velký zábavný koutek, ochočení papoušci, jízda vláčkem, svezení na ponících nebo velbloudovi. V letní sezoně je možné navíc využít nabídky komentovaného krmení zvířat, které probíhá podle časového harmonogramu. V areálu jsou také 4 restaurace. Stejně jako v ostatních zoologických zahradách se v Lešné konají četné akce. 

Novorenesanční zámek v Průhonicích je známý především kvůli rozsáhlému zámeckému parku. Průhonický park založil roku 1885 hrabě Arnošt Emanuel Silva – Tarouca. Zámecký park Park v současnosti představuje unikátní dílo vrcholného období přírodně krajinářského slohu v Evropě. Zároveň je mimořádně cennou dendrologickou sbírkou - arboretem s množstvím domácích a cizokrajných dřevin. Nejznámějším atraktivním druhem pěstovaným v Průhonickém parku je pěnišník – Rhododendron. Zámecký park je již od dob svého založení velmi rozlehlý, rozkládá se na ploše přibližně 250 ha v krásném členitém údolí potoka Botiče a jeho přítoků. Porosty dřevin, skupiny stromů a keřů se střídají s volnými lučními plochami, s rybníky a potoky. Stezky průhonického parku měří celkem 40 km. Historie zámku Zámek tvoří dominantu nejen v Průhonicích, ale i v okolní krajině. Průhonice se poprvé připomínají až v predikátu Zdislava a Oldřicha z Průhonic roku 1270, jasným důkazem jejich starší existence je nápis v kostelíku Narození Panny Marie z roku 1187. O výstavbu nové tvrze se zasloužili páni z Říčan, kteří průhonický statek vlastnili do konce 14. století. Tehdy se Průhonice dostaly do rukou pražských měšťanů. Za třicetileté války byl zámek zpustošen a v 18. století sloužil převážně k hospodářským účelům. Roku 1802 koupil průhonické sídlo hrabě Jan Nostic–Rhieneck, který nechal zchátralý zámek zrekonstruovat a klasicistně upravit. Současná podoba sídla pochází z let 1892 – 1898 a proběhla ve stylu tzv. české renesance za majitele zámku hraběte Arnošta Emanuela Silva - Tarrouca (1858 - 1936). V roce 1920 vykoupil zámecký areál i výjimečný průhonický park stát. V roce 1954 vznikla v Průhonickém zámku geobotanická laboratoř. V srpnu 2002 byl park poškozen povodní z rozvodněného Botiče, která strhla mosty a poškodila komunikace. Krátce po povodni poškodila park také silná vichřice. Interiéry zámku, zdobené freskami od Hanuše Schwaigera a plastikami od Celdy Kloučka, slouží účelům Botanického ústavu AV ČR a Botanickému oddělení Přírodovědeckého muzea při Národním muzeu v Praze a nejsou veřejnosti přístupné. Výjimkou jsou prostory, kde je instalována stálá expozice: pamětní síň zakladatele parku Arnošta Emanuela hraběte Silva Taroucy.   Podoba zámku                              Průhonický zámek je trojkřídlá pseudorenesanční patrová budova s hranolovou věží a nádvorními arkádami. K hlavní budově přiléhá pseudorenesanční tzv. Malý zámek vzniklý přestavbou pivovaru. Před vstupem stojí socha od J. Jiříkovského. V parku stojí také románský kostelík Narození Panny Marie z 12. století. V areálu zámku je možné vidět romantické stavby (Rybárna, Česká chalupa, romantická zřícenina Gloriet). Tipy na výlet V okolí se můžete vydat třeba na zámek Štiřín, navštívit zříceninu hradu Říčany, Muzeum Říčany, projít se údolím Rokytky nebo navštívit Dendrologickou zahradu.  Ubytovat se můžete přímo v Průhonicích.

Spíše než klasická rozhledna jde v tomto případě o vyhlídkovou plošinu na zbudovaném cihlovém vodojemu v roce 2003 za 3,5 milionu korun. Vodojem stojí při silnici mezi Bratčicemi a Sobotovicemi. Na plošinu vede 30 betonových schodů umístěných na železné konstrukci. Výška vodojemu je pouhých 6 metrů, ale díky rovinatému okolnímu terénu je kruhový výhled do okolí: Pálava, Krumlovský les, okolí Brna i Bílé Karpaty. Přístup na vyhlídkovou plošinu je volný, parkování je možné spíše krátkodobé přímo u vodojemu.