Pojmenování je odvozeno patrně od jména dávného vlastníka a původně šlo o Chodův (nebo možná i Hodův) dvůr. Vesnice Chodov se připomíná od roku 1185, kdy patřila vyšehradské kapitule. Od roku 1349 byla v držení zderazského kláštera křížovníků a to až do husitství, kdy ves zabrali Pražané. V 17. století přešla ves do držení benediktinů u sv. Mikuláše na Starém Městě, v 18. století patřila hrabatům Goltschům a od roku 1801 Korbům z Weidenheimu. V roce 1849 se stal Chodov samostatnou obcí, jejíž součástí byly osady Litochleby, Chodovec, Hrnčíře a Šeberov. V roce 1909 se pak oddělily posledné dvě jmenované pod jedním jménem Šeberov. V roce 1968 byl Chodov připojen k Praze. V 70. letech 20. století zde proběhla výstavba velkého obytného souboru panelových domů označené jako Jižní Město I. (Háje, Opatov, Chodov, Litochleby), na který navázal v roce 1978 další komplex Jižní Město II. (Horní Kunratice a Roztyly). Při této výstavbě vzalo za své mnoho starých domů a prakticky přitom zanikla osada Litochleby. Památek v tomto katastru mnoho není, za zmínku stojí hlavně dochovaná chodovská tvrz.

Městská část Praha - Lochkov je součástí správního obvodu Praha 16.

Muzeum J. A. Komenského v Uherském Brodě bylo slavnostně otevřeno roku  1898 pod názvem Jubilejní krajinské muzeum jako instituce zaměřená na regionální historii. Dnes, jak jeho název napovídá, se zaměřuje na život a dílo J.A. Komenského a soustřeďuje dokumenty a umělecká díla všech  oborů, které mají vztah k této významné osobnosti. Muzeum najdeme v části zachovalého opevnění ze 14. století s barokním sálem ze století sedmnáctého. Stěžejní expozicí je expozice Komenský lidstvu, věnovaná životu a dílu významného rodáka, je doplněna o expozici regionální historie a etnografie s názvem Starožitnosti Uherskobrodska. Vedle těchto stálých expozic spravuje muzeum také Pamětní síň JUDr. Václava hraběte z Kounic na Panském domě v Uh. Brodě a etnografickou expozici Rolnický dům a hospodářství ve Vlčnově. Každý rok se pořádá řada krátkodobých výstav a součástí muzea je knihovna s významnou regionální a komeniologickou literaturou. Stálá expozice J. A. Komenský lidstvu (expozice po záštitou UNESCO) - život, dílo a odkaz J. A. Komenského (1592-1670). 3 audiovizuální programy, interaktivní prvky expozice.  Starožitnosti Uherskobrodska Rolnický dům a hospodářství - čp. 57 ve Vlčnově, poslední doklad slováckého stavení s patrovou komorou. Vystaven úplný inventář vlčnovské jizby, síně, komory a černé kuchyně, expozice kovářského nářadí. Pamětní síň JUDr. Václava hraběte z Kounic - památník posledního šlechtice z rodu Kouniců a spoluzakladatele muzea (1848-1913). Muzeum J. A. komenského spravuje Rolnický dům a hospodářství ve Vlčnově.

První velký železniční most z betonu u nás, významné dílo meziválečného československého mostního stavitelství přemosťuje třemi oblouky údolní Střelnice. Při otevření trati v roce 1865 zde byl původně most s příhradovou železnou nosnou konstrukcí Schiffkornovy soustavy, která byla v roce 1884 nahrazena přímopásovou příhradovou konstrukcí ze svářkového železa. Most měl dva zděné pilíře a tři otvory o světlosti 37,4 + 37,6 + 37,3 m. Horní plocha pražců ležela asi 30 m nad nejnižším bodem území pod mostem. Již před první světovou válkou most nevyhovoval zvýšené dopravě a jednalo se o výměně konstrukce. Jelikož byly ale pilíře po 60 letech provozu dost zvětralé bylo rozhodnuto o nové výstavbě mostu. Zvítězil návrh arkádového železobetonového mostu firmy Ing. Hlava a dr. Kratochvíl, jehož autorem byl ing. Stanislav Bechyně. Mezi původní pilíře a opěry měly být vybetonovány tři elegantní klenby o rozpětí 28 m a vzepětí 12 m. Prostor mezi oblouky a mostovkou vyplňovaly železobetonové obloukové rámy – arkády, nesoucí 5 m širokou mostovku s průběžným štěrkovým ložem. Celková délka výstavby činila necelého pět a půl měsíce, práce skončily 18.9.1924 z toho na mostě byla výluka o pouhých 40 dní. Na části z vystuženého betonu se spotřebovalo 90 t železných prutů; při objemu 4.097 m3 byla spotřeba výztuže tedy jen 22,5 kg/m3, takže šlo o beton slabě vyztužený jemuž se připisuje nosnost jen o něco málo větší než betonu prostému.