Osoblažský židovský hřbitov se nachází asi 150 m severovýchodně od hlavního náměstí za manšími bytovkami při menší zahrádkářské kolonii. Nejstarší písemná zmínka je z roku 1570. Založen byl při městských hradbách. Na jeho nejstarší části se dnes nenacházejí žádné viditelné náhrobky. V letech 1667-1673 byl rozšířen severním směrem do prostoru příkopu, valu a parkánu. Západní cíp nově získaného pozemku sloužil jako čestné pohřebiště rabínů. Tarén na kterým se hřbitov nachází je značně členitý a není vyloučeno pohřbívání ve více vrstvách. Dochovalo se zhruba okolo 300 náhrobků, převážně z bílého mramoru. Některé jsou pak i z pískovce nebo žulové. Nejstarší pocházejí z poloviny 17. století. Barokní náhrobky jsou typologicky v České republice naprosto unikátní, byly totiž ovlivněny polskými židovskými tradicemi. Osoblažský náhrobek je typický svým tvarem a výzdobou. V Osoblaze se necházela i synagoga. První dřevěná byla postavena v místě bývalého biskupského hradu roku 1570. V roce 1624 byla vypálena dánskými vojáky. V letech 1727-28 postavena nová v barokním slohu, která rovněž vyhořela při požáru města v roce 1802. V letech 1807-08 byla postavena další synagoga v pozdně barokním slohu. V roce 1833 byla poškozena požárem, přesto po opravě sloužila až do počátku 20. století. Její osud se naplnil v roce 1933 kdy byla do základů zbořena a její vnitřní vybavení převezeno do Krnova. Dnes se na jejím místě nacházejí zahrádky. Židovský hřbitov je v dobrém stavu a volně přístupný.

Hřbitovní goticko-renesanční kostel sv. Jiří stojí při městském hřbitově v ulici Karla Krohna. Vystavěn byl v letech 1613-1616, autorem je Santini Malvazione, jehož náhrobek se nachází na soklu u průčelí chrámu. Jednolodní kostel má výstavní čtyřetážový volutový štít v průčelí. Vstupní portál byl zhotoven v duchu manýrismu. Loď kostela je zaklenuta valeně s lunetami, s hvězdovým vzorem štukových žeber půlkruhového průřezu. Kostel osvětlují vysoká okna s kružbami. Nad vchodem je renesanční kruchta s malovanou výzdobou objevenou v roce 1913. Najdeme zde znaky velvarských měšťanů a znak stavitele. Na klenbě pak malbu sv. Jiří a nad kruchtou erb císaře Matyáše.Kostel je uzavřen, bohoslužby se zde nekonají.

Barokní zámek Valtice je druhou perlou Lednicko – valtického areálu. Punc UNESCO památky přiláká každoročně tisíce návštěvníků, kteří touží vidět stavbu jež je v celém areálu nejrozsáhlejší a nejvýznamnější. Pro její návštěvu musíme navštívit Břeclavsko, v kraji Jihomoravském. U počátku pasovští biskupové Dějiny Valtic se jako vejce vejci podobají dějinám sousední Lednice. Důvod je prostý. Oba zámky byly totiž v majetku bohatého rodu Lichtenštejnů, který zdejší panství vlastnil od konce 14. století až do roku 1945. Jediné co oba zámky odlišuje je první část příběhu. Tu mají odlišnou. Na místě valtického zámku, na mírném navrší, stával původně gotický hrad. Jeho počátky jsou zvláštní tím, že Valtice byly součástí Dolních Rakous. Proto se o stavbu hradu zasloužili ve 12. století pasovští biskupové, kteří toto území kolonizovali. V r. 1192 získal hrad výměnou Vichard ze Seefeldu, jenž z něho chtěl vybudovat strategicky významné sídlo jako mocenskou protiváhu proti moravským hradům. V majetku Lichtenštejnů V roce 1394 se již Valtice dostaly do majetku Lichtenštejnů a zůstaly jimi až do r. 1945. Nutno podotknout, že Lichtenštejnové Valtice často přestavovali a měnili jejich podobu tak, jak si to žádala doba. Ještě v 15. století tak byly provedeny pozdně gotické úpravy hradu a ve 2. polovině 16. století byl hrad přestavěn na renesanční zámek se dvěma věžemi vpředu. Důvodem přestavby na pohodlné šlechtické sídlo byla skutečnost, že významný a mocný člen rodu Karel z Lichtenštejna, učinil z Valtic své rezidenční sídlo. Po jeho smrti se ve stavebních úpravách nadále pokračovalo. A to nejen ve Valticích, ale i v Lednici. Stavební úpravy byly nezbytné, protože na sklonku třicetileté války poškodili zámek Švédové. Hybatelem a organizátorem byl kníže Karel Eusebius z Lichtenštejna, který také podstatně ovlivňoval výslednou podobu staveb. Barokní přestavba Právě on stojí za barokní podobou Valtic. Renesanční, původní část hradu byla upravena na vstupní průčelí. Na místo ostatních budov byla postavena tři křídla a rozšířena zahrada. Prostor mezi městem a zámkem byl upraven na čestný dvůr. Nový barokní zámek tak vznikl o něco severněji od původního. Na přestavbě se podílela celá řada významných architektů té doby. Stavební práce neustaly ani po smrti Karla Eusebia v roce 1684. Manýristickou estetiku dvoupatrového zámku překryla v první čtvrtině 18. století modernější forma vrcholného baroka podle projektu J. B. Fischera z Erlachu. Zde jeho plány realizoval D. Martinelli, především po roce 1713. V r. 1729 bylo dokončeno jižní křídlo zámku s bohatě plasticky a malířsky vyzdobenou kaplí. Bezprostřední okolí zámku, rozšířeného kolem r. 1790 o divadelní budovu, se změnilo v barokní zahradu. Ruku v ruce s vnější přestavbou se měnily i interiéry. Mocný a bohatý rod Lichtenštejnů si mohl dovolit bohatě zdobené reprezentační prostory a sály. V majetku rodu zůstaly Valtice až do roku 1945. Od toho roku je majitelem stát. Co je ve Valticích k vidění? Mnoho krásy a ukázek života té nejvyšší šlechty. K prohlídce je na zámku upraveno 1. patro se 17 místnostmi ve stylu baroka a rokoka. Z uměleckého hlediska je nejcennější zámecká kaple s bohatou malířskou a štukovou výzdobou a mramorový taneční sál. za pozornost také stojí zrcadlový sál, obrazárna a salónek prince Karla. Výjimečnost Valticím dodává zámecký park v anglickém stylu. Jeho výstavba navázala na obdobný park u zámku Lednice a lze v něm vidět mnoho romantických staveb. Z nich nutno zmínit alespoň mohutnou kolonádu s korintskými sloupy, dostavěnou roku 1832 a Dianin chrám zvaný též Rendez-vous, připomínající římský vítězný oblouk. Nejcenější stavbou valtického zámeckého parku je zámeček Belveder.  Zážitek z návštěvy Valtic nemůže být ochuzen o ochutnávku vína. Ta je možná v chladné vinotéce v přízemí. Celý Lednicko-Valtický areál žije velmi pestrým kulturním životem. Tipy na výlet V Lednicko-Valtickém areálu také najdete  Minaret, romantickou umělou zříceninu Janův hrad, Hraniční zámeček a mnohé další. Ve Valticích můžete navštívit Muzeum zahradnictví a životního prostředí. V nedaleké Břeclavi stojí zámek, Městské muzeum a galerie, kostel navštívení Panny Marie, kostel sv. Václava, synagoga a židovský hřbitov. Podívat se můžete také na zámek Pohansko.  Ubytovat se můžete třeba v Lednici nebo ve Valticích.  

Kostel sv. Václava - Hrusice, okres Praha-východ.