Museum Slavkov v současnosti patří pod zámek Slavkov-Austerlitz, který muzeum spravuje. Muzeum své počátky datuje do dvacátých let 20. století. Od svého prvopočátku se muzeum soustředilo na napoleonskou problematiku. Ve třicátých letech se konaly dvě napoleonské výstavy a v polovině 50. let byla zpřístupněna první stálá expozice věnovaná napoleonským válkám. V roce 1976 byla v přízemí severního zámeckého křídla otevřena nová stálá expozice Napoleon a slavkovská bitva. Na svou dobu prvotřídní expozice seznamovala v sedmi místnostech s příčinami vzniku a průběhem francouzské revoluce a s válkami, jež Francie vedla od devadesátých let 18. století až do roku 1815. Hlavní důraz byl kladen na tažení roku 1805 a bitvu u Slavkova. Pozoruhodnou byla světelná mapa, jež průvodci umožňovala přiblížit pohyby jednotlivých vojsk v průběhu bitvy. Muzejní sbírky   Sbírky vztahující se k dějinám Slavkova a jeho okolí - od národopisu po archiválie. Napoleonika - početná sbírka grafik, map i napoleonských karikatur. Ve fondu jsou dále zastoupeny dobové archiválie, a to rakouské a francouzské provenience, militaria, zejména nálezy ze slavkovského bojiště, dále dobové předměty osobní potřeby apod. Archeologické nálezy - pocházející zejména z výzkumu zaniklé středověké vsi Konůvky, ale i ze zámku, města Slavkova a okolních obcí. Mobiliář - předměty pocházející z původního vybavení zámku. Kromě nábytku je to zejména torzo kdysi rozsáhlé barokní kounicovské obrazové sbírky, jejíž počátky spadají do 17. století a jejíž část je návštěvníkům představena při prohlídce zámku. Unikátním celkem je též kounicovská knihovna, obsahující staré tisky z období 16. až počátku 20. století. Jádro knihovny je tvořeno sbírkou knížete Václava Antonína z Kounic z druhé poloviny 18. století, obsahující cenná díla, která si kníže nechával zasílat bez ohledu na cenzuru přímo z Francie, např. spisy francouzských osvícenců a publikace z období revoluce.  

Čechův most přes Vltavu spojuje Holešovice se Starým Městem. Byl postaven v letech 1905 – 1908 podle projektu Z.Bažanta a J.Koláře. Čechův most je vynikající stavbvou. Lze bez nasázky říci, že po Karlově mostě je druhým nejkrásnějším mostem v Praze. Most má kovovou konstrukci. Velmi ploché oblouky z plávkového železa mají rozpětí 47,8, 53,1 a 59,2 m. Šířka mostu je 16 m, z toho vozovka10 m a 170 m dlouhý. Most má secesní výzdobu. Čtyři sochy na 17,5 m vysokých litinových sloupech jsou dílem A.Popova. Sloupy spočívají na střeše kamenných budek, kde se dříve vybíralo mostné. Sochy světlonošů na bocích mostu vytvořili L.Herzl a K.Opárný. Šestihlavé hadry se znakem města Prahy jsou dílem L.Wurzla. V roce 1950 byl na levém břehu vybudován podjezd usnadňující provoz po nábřeží. Most nese jméno Svatopluka Čecha od jeho otevření s výjimkou let německé okupace, kdy byl v letech 1940 – 1945 přejmenován na Mendlův most, podle Johanna Gregora Mendla. Když ho v roce 1908 postavili a v obloucích mostu rozsvítili řady žárovek, přišla se na něj podívat málem celá Praha. Tak se líbil. Tento most má však do jisté míry zcela osobité postavení mezi ostatními ještě z jiného důvodu – dosud se totiž nepodařilo dořešit jeho pokračování letenskou strání. Uvažovalo se o průkopu a tunelu. Výzdobě mostu dominují bronzové postavy čtyř Viktorií, stojící na železné lucerně, umístěné na vrcholu 17,5 m vysokého litinového sloupu.  Na záhlavích směrem po vodě jsou bronzové šestihlavé hydry se znaky Prahy. Součástí mostu bylo i jeho osvětlení, k němuž sloužilo 200 žárovek a plynové flambony v pochodních světlonošů. Na předmostích vznikly velké podzemní prostoryů. Most je se svou délkou 170 m nejkratším mostem v Praze přes Vltavu a současně jediným obloukovým. V letech 1971-75 proběhla rekonstrukce mostu při které byla nahrazena dlažba z dřevěných špalíků, na niž neváhali stavitelé objednat z Austrálie exotická dřeva Jarrah, odolná a lehká, takže zajišťovala klidnou a nehlučnou jízdu městských kočárů a ekvipáží, dnešním asfaltem. Těsně u mostu stávala kaple sv. Máří Magdalény. Dnes je umístěna něco málo přes 30 m dál proti proudu. Překážela totiž pohledu na megalomanský pomník J.V.Stalina. Byl to první přesun budovy  v Československu; začal 3.2.1956 a skončil nazítří k večeru. Před jeho zahájením poklesla náhle teplota až na – 20 st. Celsia, takže přesun – tlakem hydraulických lisů – se uskutečnil po betonu ne zatvrdlém ale zamrzlém. Kapli postavil Jan Dominik de Barisis. Je to překrásná raně barokní rotunda elipsovitého tvaru s neobyčejně bohatou vnitřní štukovou výzdobou. Sloužila cyriakům, křížovníkům s červeným srdcem, vinařům z letenských vinic a vorařům, kteří se po proplutí nebezpečnými svatojánskými proudy a vorovými propustmi modlívali, děkovali Bohu a odpočívali. Kaple stávala v Pražany oblíbené jezuitské zahradě. Jako sakrální stavbu ji dal zrušit s mnoha jinými Josef II. v roce 1784. Stala se skladištěm sousedních plováren – vojenské založené v roce 1811, a občanské z roku 1840.  V roce 1908 byla znovu vysvěcena. Po přesunu dostala novou střechu a do šesti oken skleněnou vitráž zpodobňující osudy kaple. Je na ní zobrazeno vinobraní, odpočinek vorařů, pobyt Švédů v Praze, stavba mostu, vyztužování zdiva před přesunem a samotný přesun. Čechův most stále patří mezi skvosty Prahy. Je navštěvován turisty. Umožňuje krásný výhled na Pražský hrad, Petřín, Letenské sady, Štvanici, či Vítkov. Čechův most je také místo, které slouží jako přístaviště společnosti Prague Boats či restauračních lodí Natalu a Porta. 

Hřiště leží severně od vstupu do zahrady Kinského z náměstí Kinských.

Stálá expozice Život Karla Hynka Máchy v Litoměřicích (expozice je umístěná v domě Na Vikárce ve světničce, kde K. H. Mácha bydlel a také 6. 11. 1836 zemřel; ukázky básníkovy tvorby) Máchova světnička je součástí Oblastního muzea v Litoměřicích. Prohlídka: Prohlídku Máchovy světničky je nutné si vyžádat u pokladny v hlavní budově litoměřického muzea.