Zřícenina hradu Žebrák se nachází v okrese Beroun u obce Točník na jižním okraji křivoklátských lesů. Jméno dostal hrad podle vsi, která tvořila jeho podhradí vzdálené asi 2 km jižně. Vrchol za Lucemburků Při důležité cestě, která spojovala Prahu s Plzní a vedla dále do Norimberku, nechal hrad Žebrák vystavět pravděpodobně Oldřich Zajíc z Valdeka, člen mocného šlechtického rodu Buziců. Za vlády Jana Lucemburského se stal majetkem českých králů. Tehdejší majitel Zbyněk z Valdeku vyměnil žebrácké panství za Budyň. Lucemburkové si strategicky položený hrad velmi oblíbili. V roce 1341 koupil hrad mladší bratr Karla IV. Jan Jindřich Korutanský, který provedl rozšíření a nechal postavit hradní kapli sv. Apolináře a sv. Markéty. Hrad však držel jen do roku 1349, tehdy jej prodal samotnému Karlu IV. Další přestavbu hradu provedl jeho syn Václav IV., který zde také často pobýval. Po požáru v roce 1395 byl sice Žebrák ještě opraven, ale přesto začala jeho obliba u Václav IV. klesat. Ten totiž nechal vystavět na nedalekém kopci nový a honosnější hrad Točník a na Žebrák přestal dojíždět. Ten si sice ještě v průběhu 15. století uchoval svou obranyschopnost, ale jeho význam postupně upadal. Jeho zkázu urychlili hledači pokladů, kteří hledali legendární poklad Václava IV. a zejména požár z roku 1532. V polovině 16. století je hrad zmiňován již jako opuštěný. Poslední šlechtický majitel souhradí Josef Colloredo Mansfeld prodal hrad ve dvacátých letech Klubu českých turistů a proběhla částečná rekonstrukce. Dispozice hradu Žebrák byl stavbou bergfritového typu. Do dnešních dnů se dochovala mohutná válcová věž tzv. bergfrit zdobená iluzivním kvádrováním, která dnes slouží jako rozhledna. Dále je zde k vidění temná hladomorna, starý palác s pecí a torzo zdiva výstavného paláce Václava IV. V blízkosti můžete také navštívit hrad Točník nebo barokně-klasicistní zámek Hořovice. Ubytování naleznete například v nedalekých Hořovicích.

Stálá expozice:Budova Mayrau - těžní stroj Ringhoffer Praha Smíchov z roku 1905, předváděn v provozu. Budova Robert z roku 1884 s těžním strojem z roku 1932. Výstava ke 120 letům dolu Mayrau, doplněná studijními programy a videoprogramy. Budova dýmnice s expozicí báňského záchranářství, důlní měřičství a expozice důlních prostor tématicky zaměřená na zdolávání důlních ohňů. Homole - cca 130 m důlních děl s expozicí komplexně mechanizovaného stěnového porubu, frontální zátinka, důlní doprava, přetlaková komora atd. Koupele, řetízkové šatny. Náraží jámy Robert - lampovna a známková kontrola. Volné prostranství - části výztuže, důlních strojů a zařízení.

Sousoší je zhotoveno z hořického pískovce a znázorňuje postavu sv.Ivona jako duchovního soudce stojícího na straně chudých. Za postavou světce je matka s dítětem a postava starce. Dále je zde symbolická postava Spravedlnosti. Na podstavci sochy je reliéf znázorňující mši sv.Ivona na usmíření mezi matkou a synem.Sochu nechala zhotovit právnická fakulta University Karlovy v Praze.Autor: Matyáš Braun, 1711 (originál uložen v lapidáriu).Autor kopie: František Hergesel, 1908.

Obrazárna je umístěna v přízemí severního traktu II. nádvoří. V místech, kde bývaly konírny. Obrazárna původně obsahoval řadu vzácných obrazů. v době třicetileté války jich byla většina uloupena.