Palackého náměstí leží v lokalitě staré osady Podskalí. Vydělilo se v roce 1896, kdy bylo rozšířeno a navýšeno násypem. Je předmostím stejnojmenného, Palackého mostu a frekventovanou pražskou křižovatkou. Součástí náměstí i je park. Do roku 1870 se toto území nazývalo Podskalí. V letech 1870 – 1896 se část nazývala Podskalská. Od roku 1896 je nazváno po Františku Palackém. Pojmenování bylo přerušeno v za německé okupace, v letech 1940 -1945, kdy bylo pojmenováno po německém císaři Rudolfu II. Habsburském na Rudolfovo.

Římskokatolický kostel Nejsvětější Trojice se nachází při výjezdu ze Sezemic směrem na Holice. Kostel Nejsvětější Trojice byl pravděpodobně vystavěn již koncem 12. století v pozdně románském stylu, o čemž nasvědčují zbytky cihelného zdiva v západní části kostela. Po roce 1270 byl poměrně malý kostelík rozšířen pro potřeby nově vzniklého kláštera cisterciaček. Další přestavby a úpravy probíhaly ve druhé polovině 14. století a kostelu dodali pozdně gotický ráz. Klášter cisterciaček ovšem zcela zanikl roku 1421 v době husitských válek, přičemž také kostel utrpěl značné škody. Ovšem s opravami kostela se začalo poměrně záhy. Kostel prošel několika opravami i v 16. a 17. století a roku 1726 byl barokně upraven. Dochované plány barokní přestavby jsou signovány "Carl Antoni Reina". Roku 1873 byl kostel renovován a regotizován pod vedením A. Schmoranze. Jde o poměrně rozsáhlou jednolodní stavbu s trojboce uzavřeným presbytářem a dvěma přilehlými gotickými kaplemi. Presbytář a kaple sv. Antonína na jižní straně lodi pocházejí z doby kolem poloviny 14. století a severní kaple sv. Anny, která byla vystavěna v letech 1380 – 1390, je patrně dílem Parléřovy huti Václava IV.  V interiéru zaujme monumentální architektura hlavního oltáře s bohatou sochařskou výzdobou stejně jako severní a jižní boční oltář, oba pocházejí z doby kolem poloviny 18. století. V blízkosti kostela Nejsvětější Trojice stojí mohutná dřevěná zvonice s cibulovou věží vysoká 15 metrů. Kostel je přístupný v době pravidelných nedělních bohoslužeb od 9:30hod.    L.R.

Na okraji obce Liblice stojí barokní zámek postavený pro Arnošta Pachtu z Rájova. V těsné blízkosti zámeckého sídla se nachází špýchar a původně gotický kostel sv. Václava. Historie zámku Stavba zámku byla zahájena roku 1699 a dokončena v roce 1706. Zámek má velice zajímavé řešení s velkým čestným francouzským dvorem uzavřeným hospodářskými budovami a mřížovou zdí. Projekt stavby vypracoval G. B. Alliprandi, stavební práce řídil G. A. Pessina, štuky Domenico Spezza a kamenické práce vyhotovil G. P. Toscana. Ve 2. polovině 18. století byla zahájena menší přestavba zámku, která pozměnila především interiéry. Podoba zámku Zámecká budova je třípatrová s elipsovitým středem, v němž jsou hlavní společenské místnosti. Sál, probíhající dvěma patry, byl neorenesančně upraven a vyzdoben nástropní malbou Emila Lauffera. V přízemí střední části je sala terrena s původní štukovou a freskovou výzdobou. Zámek obklopuje rozlehlý francouzský park, kde stojí přízemní zahradní domek a osmiboká pseudorománská pohřební kaple Thun-Hohensteinů. Od konce 19. století do roku 1945 byl zámek majetkem Thun-Hohensteinů. Od roku 1952 jej využívá Akademie věd ČR ke konání vědeckých konferencí, kongresů a symposií. Na zámku se konaly také dvě kafkovské konference. První v roce 1963, která změnila nazírání na kafkovský fenomén nejen v tehdejším Československu, a druhá v říjnu 2008. V současné době patří zámek nadále Akademii věd ČR. Zámek ani park nejsou veřejnosti běžně přístupné, v přízemí objektu je zřízena restaurace i pro veřejnost. Výběr z ubytování naleznete v blízkém Mělníce, jehož památky stojí také za návštěvu.

Skalní bludiště se žulovými skaliskami dosahující výšky až 50 m.