Uprostřed obce přemosťuje Kosí potok starý barokní most. Pochází z první poloviny 18. století a v 19. století byl přestavován. Most dlouhý 15 m má dnes pět oblouků, z toho tři jsou víceméně původní, zatímco oba nábřežní pochází z přestavby.

Unikátní pilířová vodní nádrž jediná svého druhu v ČR byla vybudována na Flájském potoce zhruba 9 km severozápadním směrem od obce Osek.Výstavba VD probíhala v letech 1951-1963, při výstavbě byla zaplavena obec Fláje. Jejím hlavním účelem je akumulace vody pro zásobení severočeské hnědouhelné oblasti pitnou vodou, zajištění minimálního průtoku a ochrana před povodněmi na Flájském potoce. Dalším účelem je využití vody pro energetickou činnost špičkové vodní elektrárny Meziboří a malé vodní elektrárny nacházející se u VD.Hráz vodní nádrže je betonová, tížná, vylehčená, pilířová typu Noetzli. Skládá se z celkem 34 pilířů z toho 19 je dutých. Délka hráze v koruně je 459 m, šířka 6 m a maximální výška hráze nad terénem 49,46 m. Celková zatopená plocha činí 153 ha s celkovým objemem 23,100 m3. V nejhlubším místě dosahuje nádrž hloubky 57 m. K dopravě materiálu na stavbu byla využita i Moldavská horská dráha.Voda Flájské nádrže je převáděna na východní stranu Krušných hor tlakovou štolou. Štola je ražená, vodotěsná o průměru 2,19 m a délce 5.285 m. Ve štole je vedeno ocelové potrubí které slouží pro přivádění vody do Pekelského potoka ke zlepšování jeho průtoku a k přivádění vody do úpravny Šumná.Z komory klapek vodní nádrže vede tlakové potrubí do elektrány Meziboří, kde se nacházejí dvě Francisovy turbíny poskytující výkon 2 x 4 MW. Kromě toho se u VD nachází malá vodní elektrárna s turbínou META o výkonu 16 kW.

Zámek Hubenov, okres Plzeň-sever.

Lázek u Lanškrouna je nejvyšším bodem Zábřežské vrchoviny v západních Jeseníkách. První vyhlídkou stavbou na Lázku byla jednoduchá trámová patnáctimetrová věž, kterou zde postavili čeští vlastenci z Národní jednoty Olomouc roku 1912. Ale vzhledem k tomu, že Lázek ležel v národnostně komplikované oblasti tak se rozhledna stala cílem sabotáží sudetských Němců a vydržela jen šest let. Za první republiky byla pozice Klubu českých turistů již pevnější a tak byla rozhledna vystavěna na vrchu Lázku roku 1933 znovu. Byla opět dřevěná, opláštěná šindelovými taškami a vysoká dvacet metrů. Její součástí se stala i zděná chata, zvaná po hlavním iniciátorovi stavby Reichlova. Dřevěná rozhledna stojí dodnes. Je v soukromém majetku a je velmi pěkně udržována. Na její vyhlídkovou plošinu vede 87 schodů. Výhled sice už není to co býval, protože stromy za těch několik desítek let její existence povyrostly, ale stále se je na co dívat.