Kaple sv. Matouše byla postavena v letech 1727 – 1732 podle projektu F. M. Kaňky na místě dnešního parkoviště před Černínským palácem. Kaple měla oválný tvar a její průčelí bylo ozdobeno sochami sv. Matouše a Krista od M. Brauna. Ten také vypracoval návrh na Pietu a Kalvárii, kterou podle něj zhotovili F. I. Weiss a J. B. Kohl. Kaple sv. Matouše byla z Loretánského náměstí odstraněna v roce 1797.Vedle kaple bylo sousoší Pádu kněžny Drahomíry, dílo M. Brauna z roku 1728, které bylo odstraněno již v roce 1788.

Působivá vila stojí v ulici U Kamenné vily č. 144. Jednopatrový objekt byl postaven pro hradeckého biskupa J. Doubravy v letech 1913-1923, proto se vila nazývá také Doubravova. Známější pro místní je pak Kamenná vila a to podle její fasády, kterou tvoří neomítnutý kámen. Doplněna je pak ještě plastickou výzdobou s náboženskou tématikou (Miloslav Baše). Autorem stavby je Bóža Dvořák.

Vznik mohutného kostela při jihozápadním nároží náměstí Míru je spjat s jezuitským řádem, který ho nechal vystavět po roce 1656. Počátečním autorem je Carlo Lurago, později pak ještě Giovanni Domenico Orsi. Jeho současná podoba pochází z barokní přestavby po požáru v roce 1810. Chrám je dlouhý 49 m, 28 m široký a výška jeho hlavní lodi činí 23,4 m. Je postaven na půdorysu latinského kříže s kupolí nad křížením ramen. Jde o klasický koncept jezuitských chrámů. Barokní portály pocházejí od architekta K.I.Dientzenhofera, malovaný iluzivní oltář od J. Hiebla a další malby od autorů Ignáce Raaba, F.X.Palka a J. Heinsche. Pod kostelem se nachází klatovské katakomby. Současně s kostelem byla na místě spáleniště 12 domů vystavěna jezuitská kolej, kde nějaký čas trávil B. Balbín. Po zrušení řádu zde byla kasárna, seminář a pivovar. Dnes z části slouží obchodním účelům a část knihovně.

Na východním okraji obce na mírném návrší stojí dnes barokní kostel sv. Václava. Zdejší místo si zvolili již pohanští předkové za kultovní místo. Zdejší kostelík byl patrně založen jako předrománský kolem roku 990. To zřejmě doložil i arechologický průzkum pod podlahou kostela, který odkryl základy jednolodní svatyně o rozměrech 7x6 m s apsidou. První písemná zmínka o kostele je z roku 1126. Někdy okolo roku 1150 byl patrně románsky upraven a později pak prodělal gotické úpravy. Jeho dnešní barokní podoba pochází z roku 1728, ve stejném roce byla postavena i zvonice stojící před vchodem do kostela v ohradní zdi hřbitova, fungující zároveň jako jeho vchod. Jednolodní kostel má plochý rákosový strop, presbytář je zaklenut gotickou paprsčitou klenbou s žebry. Na severní straně přiléhá sakristie. Pod omítkou se našly fragmenty románských oken. Hlavní oltář (1799) s obrazem sv. Václava od Jana Heřmana je z roku 1893. Postranní oltář sv. Anny (1791) s obrazem sv. Anny z roku 1893. Dále se zde nacházejí obrazy představující osm výjevů ze života sv. Václava a kazatelna s bohatými ornamenty.