Brno, metropole Jihomoravského kraje, je druhým největším městem ČR. Je kulturním, správním a historickým centrem Moravy. Brno svou polohou bylo vždy významnou dopravní křižovatkou. Rozprostírá se na okraji Moravské brány, kudy po staletí vedly cesty spojující severní a jižní evropské civilizace. Brno se rozkládá v malebném kraji, ze tří stran je obklopeno zalesněnými kopci, na jih přechází v rozsáhlou jihomoravskou nížinu. Ze severu je město chráněno výběžky Drahanské a Českomoravské vrchoviny. Město leží v kotlině na řece Svratce a Svitavě a má asi 366 tis. obyvatel.Brno má díky své poloze velmi dlouhou historii. V brněnské kotlině žil člověk již od pravěku a první doklady slovanského osídlení pochází z 5.-7. století. Na území Brna byla sídliště v době Velkomoravské říše. Kolem r. 1000 vznikla osada u brodu přes řeku Svratku, nynější Staré Brno, a ta dala městu jeho jméno. V okolí osady u které byl postaven břetislavský hrad vznikaly nové trhové vsi. Roku 1243 získalo sídlo od krále Václava I. množství privilegií, byly postaveny obranné hradby, dva kostely a také množství klášterů. Tím byl dán statut města. Ve stejné době se stává město vícenárodní. Přicházejí zejména Němci, Flandrové, Valoni a také židé, kteří zakládají svoji obec. Hrad Špilberk byl koncem 13. století přestavěn do gotické podoby. Ve 14.století vzrůstal politický i hospodářský význam města. Stalo se sídlem moravských markrabat a díky právu výročních trhů vzrůstal mezinárodní obchod, který si vynutil důkladnou znalost právních předpisů, a tak r.1355 sestavil radniční písař Jan Knihu výroků brněnských konšelů, která se stala právním vzorem mnoha měst. V čele města stál rychtář a městská rada dvanácti konšelů.Konaly se moravské zemské sněmy. Brno se v jejich pořádání střídalo pravidelně s dalším moravským centrem Olomoucí. Tyto orgány zemské samosprávy řešily otázky politické, soudní a finanční a vedly zápisy do zemských desek. Právě ve 14.století, kdy město vzkvétalo a nabývalo na významu, můžeme hledat počátky dvou tradic, které se dochovaly dodnes. Brno je městem veletrhů a také sídlem mnoha justičních institucí. Během husitských válek v 15. století se město přiklonilo ke králi Zikmundovi. Husité jej dvakrát bez úspěchu obléhali. Za krále Jiřího z Poděbrad se město postavilo na stranu jeho protivníka Matyáše Korvína. Právě kvůli neustálým potyčkám stagnoval vývoj města i růst počtu obyvatel. Tato stagnace trvala po následujících 200 let. V pol. 16. stol. se Brno začalo přiklánět k protestantismu, jehož stoupenci získali převahu v městské radě. Rekatolizační úsilí přivedlo do města nové katolické řády, z nichž zejména jezuité a kapucíni získali velký vliv. Město se r. 1619 přidalo ke stavovskému povstání, za což bylo potrestáno. V posledních letech třicetileté války bylo město dvakrát obléháno Švédy a jako jediné z moravských měst se ubránilo. Díky svému hrdinství získalo město další privilegia byly zde uloženy zemské desky pro Moravu. Brno se také stalo jediným hlavním městem Moravy. Po třicetileté válce se stalo město nedobytnou barokní pevností. Roku 1742 je marně dobývali Prusové. Postavení Brna podtrhlo i založení biskupství v r. 1777.18. stol. dochází k rozvoji průmyslu a obchodu, který pokračuje i ve století následujícím. V Brně se soustřeďuje textilní a strojírenský průmysl, rychle jsou zaváděny nejnovější technologie a roku 1839 přijíždí do Brna první vlak. S rozvojem průmyslu rostou předměstí a město ztrácí charakter pevnosti stejně jako Špilberk, ze kterého se stalo vyhlášené vězení. Postupně se bourají hradby, které jsou po vzoru Vídně nahrazovány budovami a zelenými plochami, tvořícími nový městský okruh. Roku 1850 je k městu připojeno 32 okolních obcí, takže počet obyvatel dosáhl 46 tis. Vznikají gymnázia, reálky i vysoké školy (německá technika r.1873, česká r. 1899). Na přelomu 19.a 20.stol. vrcholí ve městě národnostní rozpory mezi německým a českým obyvatelstvem. Převaha Němců v městské samosprávě končí až roku 1919. Vzestup města pokračoval o po vyhlášení samostatného Československa. Roku 1919 byla založena Masarykova univerzita a později téhož roku také Mendelova zemědělská a lesnická univerzita. Stoupá i počet obyvatel, během První republiky jich je na téměř na 300 tis. V období před II. světovou válkou sílily ve městě rozpory mezi českým a německým obyvatelstvem. Definitivní řešení přinesl až násilný odsun německých obyvatel na konci II. světové války. Válka přinesla městu velké škody a ani následující období komunistické vlády nebylo pro Brno příliš šťastné. Město spíše stagnovalo. Nový impuls přišel až s pádem komunistického totalitního režimu po roce 1989.Město díky své dlouhé a bohaté historii nabízí řadu stavebních památek. Přirozeným středem je centrální náměstí Svobody. Hlavní dominantou města jistě představuje hrad Špilberk se svojí dlouhou a pohnutou historií. Nepřehlédnutelná je také katedrála sv. Petra a Pavla. Ve městě naleznete množství starobylých budov mezi které patří i stará radnice, Kapucínský klášter s kryptou, Červený kostel či Měnínská brána. Za procházku stojí park na Petrově či Denisovy sady. Svého zástupce má i moderní architektura, to nejcennější je jistě vila Tugendhat, která byla zapsána na seznam UNESCO, V Brně je k vidění i řada dalších sakrálních památek, kostely sv. Michala, sv. Jakuba a sv. Tomáše. O kulturnosti města svědčí i řada tradičních divadel s krásnými budovami. Za všechny jmenujme Mahenovo nebo Janáčkovo, kdo chce zakusit trochu avantgardy navštíví divadlo Husa na provázku.Město nabízí i pestré možnosti rekreace. Nejvyhledávanější je v letních měsících Brněnská přehrada s blízkým hradem Veveří, široké možnosti nabízí i park Za lužánkami. Nenose stalo světoznámým zejména díky svým dvěma tradicím. Tou první jsou Brněnské výstavy a veletrhy. Bohatá nabídka veletrhů v průběhu celého roku je mimořádným impulsem pro příliv domácích i zahraničních návštěvníků. Tou druhou je každoroční Velká cena Brna silničních motocyklů, která se jezdí na Masarykově okruhu. Další zážitky na turisty čekají v blízkém okolí. K návštěvě moravské metropole přispívá i výborná dopravní dostupnost autem, vlakem i letecky.

Technická památka Rosenauerův mlýn stojí na katastru Velkých Hydčic na ostrově proti městu Horažďovice. Dnes zde je muzeum mlynářství a využití vodní energie. Mlýn zároveň slouží jako malá vodní elektrárna. Historie objektu se počala už v polovině 17. století, kdy objekt sloužil jako papírna. Prvním vlastníkem a papírnickým mistrem byl Mikuláš Tempel. Poté se majitelé často střídali, až se roku 1807 stal majitelem Josef Rosenauer, syn význačného vodohospodáře a lesního Inženýra Josefa Rosenauera. Tím se tato část větve rodu Rosenauerů dostává do Horažďovic, kde sice již vymřela po meči, ale v ženské linii pokračuje dodnes. Roku 1834, po 164 letech existence, skončila v objektu své působení papírna, protože Rosenauerové ji přeměnili  na mlýn. Objekt dnes poskytuje celou řadu služeb. Můžeme vidět historickou původní expozici mlýna, život a zvyky mlynářů, praktické ukázky mlýnských strojů a vývoj využití vodní síly. Stálá expozice Historická expozice původního mlýna Život a zvyky mlynářů Praktické ukázky mlýnských strojů a jejich funkce Vývoj využití vodní síly, skutečné vodní stroje v činnosti

Sokolovské infocentrum bylo otevřeno v prosinci 2004, je členem A.T.I.C. v kategorii B a oficiálním turistickým infocentrem Czech Tourism. Sokolovské infocentrum sídlí na náměstí v bývalém Hornickém domě, nyní Městském domě kultury. Infocentrum poskytuje informace o možnostech ubytování, stravování, kulturních, sportovních a turistických akcích v Sokolově a okolí, informace o památkách a turisticky zajímavých lokalitách Sokolova a jeho okolí, tipy na výlety v regionu i ČR, předprodej vstupenek na divadelní představení Městského divadla v Sokolově a na ostatní kulturní akce pořádané Městským domem kultury Sokolov, on-line rezervace na akce Městského domu kultury Sokolov atd. Otevírací doba: pondělí - pátek: 8:00 - 17:00sobota: 9:00 - 12:00 POZVÁNKA DO SOKOLOVA Sokolov leží v hornatém koutu západních Čech, na soutoku řek Ohře a Svatavy. Výhodná poloha předurčuje město jako výchozí bránu do Slavkovského lesa a západní části Krušných hor. Sokolov je poprvé připomínán v roce 1279 rodem Nothaftů. V letech 1434 – 1621 patřilo město a panství Sokolov mocnému rodu hrabat Šliků a po bitvě na Bílé hoře ho získali Nosticové, kterým patřilo město a panství do roku 1850 a zámek do roku 1945. Současnost města si mnozí spojují s dolováním hnědého uhlí, které se datuje již od konce 18. století. Těžba této suroviny změnila významně atmosféru a tvář krajiny. Přesto ve městě a okolí najdete řadu památek a přírodních krás. Sokolov vám nabízí procházku starým městem a parkem se zámkem, návštěvu krajského muzea či pohled na město z rozhledny Hard. Ve městě je také široká nabídka pro milovníky kultury (např. již tradiční Hornická pouť v září) a sportu. Atraktivní pro návštěvníky je jistě moderní osmnáctijamkové golfové hřiště či koupaliště Michal s mnoha vodními atrakcemi. Sokolovský zámek – pozdně renesanční, vznikl po roce 1663 na půdorysu starší šlikovské vodní tvrze. Více zde. Klášterní kostel sv. Antonína – jednolodní klenutá stavba s postranními kaplemi. Rekonstrukce kláštera i hrobky proběhla v 90. letech. Hornický dům (Městský dům kultury) – z let 1923 – 1925 podle návrhu architekta Rudolfa Welse. V průčelí budovy je zasazen monumentální reliéf pojmenovaný „Jeden den ze života horníka“ od karlovarského sochaře Wilhelma Srba-Schlossbauera. Rozhledna Hard – rozhledna na nevysokém návrší zvaném Hard, kde se koncem 19. století nalézal městský hřbitov, střelnice a také kamenný vyhlídkový gloriet. Nynější rozhledna byla otevřena v roce 2001. Na prosklenou vyhlídku o výšce 14,5 metrů vede 55 schodů, po jejichž zdolání je vidět samozřejmě Sokolov a vrcholy Krušných hor. Více zde.

Délka toku: cca 19,5 km. Na území Prahy cca 15 km.Povodí: cca 62,9 km2.Šárecký potok pramení v okrese Praha – západ v Chýni u Hostivic a ústí v Dejvicích zleva do Vltavy. Na území Prahy vtéká u Hostivic.Protéká katastry Ruzyně, Liboc, Veleslavín, Vokovice, Nebušice, Sedlec a Dejvice.