Prostý dřevěný toleranční kostelík ve Velké Lhotě byl postaven v období po vydání Tolerančního patentu (1781). První bohoslužba se konala v roce 1783. Objekt je srouben ze smrkových klád, interiér je stejně prostý jako stavba sama, bez obrazů a soch. Nemá vytápění ani elektrické osvětlení. Přesto je ojedinělý a to svými zachovanými typickými rysy tolerančních kostelíků. Zejména pak v interiéru se zachovalo původní uspořádání lavic kolem oválného stolu a umístění kazatelny na té široké straně proti vchodu. Kostel svým bohoslužebným účelům slouží dodnes.

Na východním okraji malé vsi najdeme zříceninu kdysi farního kostela sv. Michaela Archanděla. Stavba byla založena patrně okolo roku 1550. V roce 1775 byla sice poškozena požárem, ale záhy obnovena v klasicistním slohu. To při požáru věže v roce 1847 to již trvalo 50 let než byla stavba opravena. Po druhé světové válce přestal být kostel udržován a začal chátrat. Na počátku 90. let 20. století byl vydán demoliční výměr, který se pro odpor církevních úřadu napodařilo zatím naplnit. Dokonce bylo po roce 2000 příkročeno k rekonstrukci kostela, do dnešní doby (září 2012) se zatím podařilo opravit pouze zastřešení věže. Jednolodní kostel (loď 14x11 m) s trojboce uzavřeným presbytářem (9x7 m) má v severozápadním nároží situovanou dvoupatrovou věž, krytou jehlancovou střechou. Z lodi i presbytáře se zachovalo pouze obvodové zdivo v původní výšce. V presbyteriu se sice nacházejí stopy po barokích oltářích, ale hodnotné barokní stropní malby jsou již nenávratně pryč. Vstup do interiéru kostela je znemožněn.

Městská část Praha - Troja je součástí správního obvodu Praha 7.

Rozhledna Karasín se nachází na hřebeni kopce Zadní skála (712 m) a najdeme ji 3 km od Bystřice nad Pernštejnem, když se vydáme směrem na sever. Rozhledna, která byla zprovozněna 25.května 2002 splnila cíl radních v Bystřici nad Pernštejnem, kteří o její stavbě uvažovali velmi dlouho a chtěli tak zatraktivnit okolí. Jejich sen splnil soukromý podnikatel Libor Jedlička, který se na svých pozemcích rozhodl pro stavbu sportovního a lyžařského areálu a dominantní vyhlídková věž se měla stát jeho součástí a tak ho ještě více zatraktivnit. Vznikla tak 30 metrů vysoká rozhledna, postavená z betonových kvádrů na protáhlém čtvercovém půdorysu a stala se jednou z nejkrásnějších a nejnavštěvovanějších na Vysočině. Je otevřena denně a návštěvníci, kteří se chtějí pokochat výhledem na Českomoravskou vrchovinu musí zdolat jejích 128 schodů.