Lví nebo také Medvědí, dvůr byl postaven v letech 1581 – 1583 architektem O. Oastalisem. V roce 1593 byla stavba rozšířena o dvě křídla. Stavba se přimykala k bráně, která uzavírala Prašný most. Byla postavena v roce 1595. V roce 1970 stavba dvora prodělala rozsáhlejší rekonstrukci podle projektu J. Hlavatého. Byla zde zřízena vinárna a restaurace.

Mumlavský vodopád se nachází v bezprostřední blízkosti Harrachova, které je vyhledávaným střediskem zimních sportů a letní rekreace. Mumlavský vodopád vytváří řeka Mumlava, která překonává až 10 m vysoké stupně tvořené skalními bloky v žulovém řečišti. Mohutnost vodopádu nabírá při jarním tání, naopak v zimě zde můžete místo vopopádu najít ledopád, což je uchvacující dílo vytvořené vodou a mrazem. Zajímavostí jsou obří hrnce a kotle, zvané čertova oka, které dravý proud řeky Mumlavy vymlel v žulových stupních. Dobrá pěší přístupnost z Harrachova necelých 1,5 km od středu města dává vodopádům vysoký kredit návštěvnosti jak v létě, tak v zimě. Po modře značené trase vede cesta k Mumlavskému vodopádu kolem lesnického muzea Šindelka jak pěšky, tak na kole a v zimě na běžkách.

Dodnes stojící synagoga v ulici U Synagogy byla vystavěna v letech 1783-1784 a užívána byla až do roku 1938. Den po tzv. Křišťálové noci její interiér zdemolovali místní nacisté. Po válce v roce 1948 ji zakoupil a pro svoji potřebu adaptovala českobratrská církev evangelická. V roce 1993 ji získala zpět Židovská obec Olomouc a roku 2002 ji předala Židovské federaci obcí v ČR. Následně bylo přikročeno ke kompletní rekonstrukci ukončené v roce 2008 a synagoga byla zpřístupněna veřejnosti. Během rekonstrukce byly odkryty zajímavé nástěnné liturgické nápisy z roku 1785. Synagoga dnes slouží jako muzeum s expozicí věnovanou Židovské komunitě na Severní Moravě. Otevřeno je většinou ve všední dny odpoledne a o víkendech, případně je možno se domluvit telefonicky.

Úštěcký židovský hřbitov se nachází na jihozápadním okraji obce ve svahu nad ulicí Střeleckou, přístupný po cestě odbočující z této ulice před domem čp. 118. Založen byl snad již v 15. století, roku 1667 rozšířen a znovu pak v 19. a 20. století. Novější část byla ohrazena cihlovou zdí a vystavěna byla rovněž obřadní síň s nízkou kopulí. Hřbitov sloužil až do roku 1938, posléze byl zdevastován a chátral. V roce 1981 bylo dokonce zažádáno o jeho zlikvidování, o rok později byla zbořena obřadní síň e materiál z ní použit na výstavbu motorestu u Zimoře. Obdobný osud měla i ohradní zeď, některé náhrobky byly nabídnuty k odprodeji co by materiál. Proti zrušení se postavil památkový úřad a Židovské muzeum v Praze. Až na počátku 90. let 20. století byly podniknuty drobné kroky k obnově, systematické započaly po roce 2001. Byly postaveny náhrobky a obnovuje se ohradní zeď. Dnes zde najdeme zhruba na 221 náhrobků různých stylů, nejstarší pochází z 50. let 17. století. Zajímavá je hrobka rodiny Hellerových stojící uprostřed hřbitova. V severozápadní části můžeme najít dětské oddělení. Hřbitov je volně přístupný.