Synagoga v Polné se nachází v místech bývalého židovského ghetta, dnes Karlovo náměstí. Synagoga byla postavena v roce 1684. Na rozdíl od většiny židovských domků byla z větší části zděná. Hlavní sál měl rozměry 750x1280 cm. V roce 1717 vznikl dostavbou jednoho patra sousedního domu, obecní dům jenž byl zároveň sídlem rabína. Nacházela se zde tzv. zimní modlitebna se třiceti místy. V zadní části synagogy byla vystavěna galerie se šesti sloupy. Do mužské části se vcházelo z ulice podélnou chodbou, ženská část měla samostatný vstup. Synagoga svému účelu sloužila až do roku 1943. Nějaký část ji pak využívali nacisté jako sklad zabaveného nábytku. V roce 1951 koupila synagogu církev čs. husitská. Bohoslužby však zde nekonala a byla nucena objekt pronajmout pro účely skladování barev a chemických hnojiv. Stavba začala chátrat, v roce 1968 se propadl strop a rok poté se zřítila střecha. Demolici stavby zabránily společenské změny po roce 1989. Nejprve byla synagoga dozděna a provizorně zastřešena. V roce 1994 byla navrácena Federaci židovských obcí v Praze. V letech 1996-2000 proběhla rekonstrukce s nákladem 3,5 mil. korun. V současné době je synagoga zpřístupněna od května do října ve své otevírací době. Nachází se zde expozice Lepolda Hilsnera a vše o tzv. Hilsneriádě, dále pak Historie Židů v Polné.

Při parkovišti před kapucínským klášterem v ulici Komenského stojí malá kaple Nejsvětější Trojice. Kaplička jako hřbitovní byla vystavěna v roce 1719, v letech 1772-1774 prošla barokní přestavbou. V té době byla vymalována krásnými barokními freskami od Eliáše Dollhopffa. Bohužel v roce 1874 vyhořela a její interiér tím byl zničen. Následně byla opravena. Dnes slouží k pořádání bohoslužeb Pravoslavné církvi.

Kostel Nejsvětější Trojice s klášterem - Slaný.

V roce 1658 získalo zdejší panství chebská jezuitská kolej. Její rektor Jan Jiří Dasselmann dosáhl vybudování poutního místa v roce 1664. V souvislosti s obnovováním mariánského kultu byla zvolena stavba loretánské kaple. Základní kámen položil opat Raymund Wilfert ještě téhož roku a následujícího roku byla dokončena. Santa Casu typického blokového typu doplnil navenek užší pravoúhlý přístavek na východní straně, rozdělený do dvou podlaží. V letech 1675-83 byly přistavěny ambity a vytvořilo se tak pravidelné obdélné arkádové nádvoří. Ambit je zaklenut valenou klenbou se styčnými lunetami. Nároží ambitů byla doplněna hranolovými kaplemi Panny Marie, sv. Jáchyma a sv. Anny, sv. Zachariáše a sv. Alžběty, a sv. Františka Xaverského. Vstup byl situován v převýšené vstupní hodinové věži, zastřešené dvojitou cibulovou střechou. Závěr ukončil šestnáctistěn poutní kostela sv. Ducha. V roce 1688 byla do obvodu připojena velká osmiboká kaple sv. Kříže a další kaple Loučení. Údolím potoka až k úpatí Loretánské hory vede Křížová cesta s původně 29 zastaveními, na vrcholu hory končící kaplí Božího hrobu. V 50. letech 20. století se poutní místo ocitlo v pohraničním pásmu. V roce 1964 vyhořela zvonice a loretu pohraničníci využívaly natolik, až zůstal ambit v troskách. Počátkem 80. let byl areál skoro před zánikem. Po revoluci byla oprava lorety realizována díky velkorysé finanční pomoci společnosti Loreto-Verein z Waldsassenu. K výročí 330 let od založení lorety se 2.10.1994 konala první pouť do zčásti obnovené lorety. Dnes již zcela opravený areál slouží jako poutní místo.