Hrad Bítov je jedním z našich největších a nejstarších hradů. Byl vybudován na skále obtékané řekou Želetavkou, nedaleko jejího soutoku s Dyjí. Dnes se tyčí na Vranovskou přehradou. Vznikl na místě slovanského hradiště z doby Velkomoravské říše. V nejranějším období přemyslovského státu byl významným článkem obranné soustavy hradů v Podyjí na jižní hranici. Správní sídlo První zmínky pocházejí z let 1061 až 1067. Za Přemysla Otakara I. se stal centrem kraje. Roku 1230, ještě jako dřevěný byl dobyt Rakušany, ale pro svůj strategický význam byl znovu vystavěn, již v kamenné gotické podobě. Bítov býval správním centrem jednoho ze šesti moravských krajů. Po vymření Přemyslovců se dostal roku 1307 do rukou rodu Lechtenburků. Za nich prošel Bítov velkými stavebními úpravami. Vznikla kaple Nanebevzetí Panny Marie, základy dnešního paláce, obě vstupní věže se štítovou zdí a jižní křídlo. Po vymření Lichtenburků v roce 1572 přecházel Bítov do vlastnictví dalších rodů. Mezi lety 1811 – 1863 byl pustnoucí hrad za hrabat Daunů upraven do dnešní novogotické podoby. Posledním předválečným majitelem byl průmyslník Haas z Haasenfelsu, spolumajitel porcelánky ve Slavkově u Karlových Varů. Jeho syn Jiří změnil hrad Bítov v největší soukromou zoologickou zahradu Evropy. Do dnešního dne se dochovala sbírka 20 vycpaných psů. Stavební vývoj Bítov má velice bohatou stavební historii a architektonický vývoj. Na místě románského hradu vznikl gotický hrad protáhlého půdorysu. Z této rané doby se zachovaly dvě břitové věže. Později se budovy vnitřního hradu spojily do dvoupatrového hradního paláce. Dominantou hradu se stala nová, průchozí hranolová věž. Dnešní podobu získal hrad během novogotické přestavby v 19. století. I většina interiérů je upravena novogoticky. Na Bítově se nachází cenné přírodovědné sbírky pocházející ze sběratelské činnosti posledního majitele hradu. Okolní les byl přeměněn v přírodní park s řadou novogotických staveb. Tipy na výlet V současnosti žjie hrad Bítov velmi čilým kulturním životem. Návštěvu hradu na Bítově je ideální spojit s prohlídkou Vranovského zámku, či zříceniny hradu Cornštejna. Vydat se můžete také na zříceninu hradu Frejštejn, renesanční zámek Uherčice, vystoupit na rozhlednu Rumburak u Bítova nebo se projít po kanenném mostě u Vranova nad Dyjí. Ubytovat se můžete ve Vranově nad Dyjí.

Zřejmě již ve 13. století zde stával dřevěný kostelík, který byl v roce 1555 nahrazen evangelickým kostelem sv. Jiří, jenž byl zčásti dřevěný a zčásti kamenný. Dnešní barokní stavba s klasicistními prvky pochází z let 1780-1783. Vlivem poddolování klesl kostel až o 8 m a musel být v základech zpevněn. Na hlavním oltáři se nachází obraz Panny Marie s Jezulátkem z roku 1410.

Vrch Špičák (724 m.n.m.) se nachází jen kousek západním směrem od Oldřichovského sedla. Vrch je přístupný po turisticky značené cestě a poskytuje vcelku dobrý i když omezený výhled do okolí. Oblast vrchu je zalesněna především bukovým porostem. Terén v okolí vrchu je velmi členitý a místy stezka vede i po železných či dřevěných schůdcích. Nachází se zde řada žulových stěn, viklanů, skalních bran, hřibů, mís a jiných skalních útvarů. Ne severním úbočí při turistické značené cestě můžeme vidět dva nejzajímavější skalní útvary „Temná věž“ (vysoký skalní útvar vypadající jako by se každou chvíli mohl zřítit) a „Brána“ (útvar vzniklý zaklíněním mohutného plochého kamene mezi dva další).

Unikátní pilířová vodní nádrž jediná svého druhu v ČR byla vybudována na Flájském potoce zhruba 9 km severozápadním směrem od obce Osek.Výstavba VD probíhala v letech 1951-1963, při výstavbě byla zaplavena obec Fláje. Jejím hlavním účelem je akumulace vody pro zásobení severočeské hnědouhelné oblasti pitnou vodou, zajištění minimálního průtoku a ochrana před povodněmi na Flájském potoce. Dalším účelem je využití vody pro energetickou činnost špičkové vodní elektrárny Meziboří a malé vodní elektrárny nacházející se u VD.Hráz vodní nádrže je betonová, tížná, vylehčená, pilířová typu Noetzli. Skládá se z celkem 34 pilířů z toho 19 je dutých. Délka hráze v koruně je 459 m, šířka 6 m a maximální výška hráze nad terénem 49,46 m. Celková zatopená plocha činí 153 ha s celkovým objemem 23,100 m3. V nejhlubším místě dosahuje nádrž hloubky 57 m. K dopravě materiálu na stavbu byla využita i Moldavská horská dráha.Voda Flájské nádrže je převáděna na východní stranu Krušných hor tlakovou štolou. Štola je ražená, vodotěsná o průměru 2,19 m a délce 5.285 m. Ve štole je vedeno ocelové potrubí které slouží pro přivádění vody do Pekelského potoka ke zlepšování jeho průtoku a k přivádění vody do úpravny Šumná.Z komory klapek vodní nádrže vede tlakové potrubí do elektrány Meziboří, kde se nacházejí dvě Francisovy turbíny poskytující výkon 2 x 4 MW. Kromě toho se u VD nachází malá vodní elektrárna s turbínou META o výkonu 16 kW.