Stolová hora Úhošť (593 m.n.m.) vznikla na okraji lávového proudu čedičových hornin při třetihorní činnosti. Od doupovského vulkánu je oddělena údolím, nad nímž jsou vidět vypreparované stupně skal. Na vrcholu se uchovaly zbytky hradiště haštalského osídlení. Ve zdejší rezervaci najdete přes 500 druhů rostlin, z nichž přes 60 je vzácných nebo ohrožených. Na jaře zde kvetou kavyly, tařice či koniklece. Také je zde možno najít hodně druhů hub a živočichů. Z vrcholové pláně je navíc velmi dobrý rozhled do širokého okolí, jen jižním směrem delšímu výhledu brání Doupovské vrchy. Velmi dobře je zde vidět hradba východní části Krušných hor, na Kadaň a České Středohoří. Jinak krásný výhled bohužel kazí povrchová težební činnost, komíny mnoha továren a zejména Prunéřovské elektrárny.

Honosná Goethova vyhlídka je další z rozhleden lázeňského centra. Tyčí se nad údolím říčky Teplé ve výšce 638 metrů nad mořem na Výšině věčného mládí východně od centra města. Novogotická kráska Její historie je spjata s návštěvou princezny Stefanie, manželky korunního prince Rudolfa Habsburského. Ta navštívila Karlovy Vary v roce 1887 a při té příležitosti navštívili i Výšinu věčného života. Byla tak ohromena výhledem na město, že navrhla, aby zde byla postavena rozhledna. A protože přání princezen se musí plnit, už za dva roky, přesně 21. července 1889, zde byla slavnostně otevřena rozhledna. Vyrostla zde honosná výletní stavba, jejíž náklady se vyšplhaly na tehdejších astronomických 35 000 zlatých. Mecenášem se stala městská spořitelna, která tak chtěla oslavit čtvrt století své existence. Duchovními otci stavby byli dva významní vídeňští architekti, Ferdinand Fellner a Hermann Helmer. Karlovarští radní s nimi měli tu nejlepší zkušenost. Předtím postavili v Karlových Varech Vřídelní kolonádu a divadlo. Časté střídání jmen  Pod jejich vedením vzniklo nádherné vyhlídkové místo, novogotického stylu. Stavbě z cihel dominovala vyhlídková válcová věž s cimbuřím, z níž vyrůstala další věžička. Přes čtyřicet metrů vysoká věž dostala jméno „Vyhlídka korunní princezny Stefanie“. Místo se stalo velmi rychle, oblíbeným vyletním cílem lázeňských hostů a představitelé města uvažovali dokonce o vybudování lanové dráhy, která by strmou Výšinu věčného života spojila s lázeňskou čtvrtí. Kvůli válečným událostem však tento záměr nebyl nikdy realizován. Oč méně se měnil vzhled vyhlídky, o to častěji se střídala její jména. Snad žádná jiná rozhledna u nás neměla za dobu své existence tolik jmen. Původní jméno ji vydrželo do roku 1918. Po vyhlášení samostatnosti se přejmenovala na Stifterovu vyhlídku. Po druhé světové válce dostala rozhledna opět nové jméno: tentokrát se stala Stalinovou rozhlednou. Nynější název Goethova vyhlídka dostala v roce 1957. Snad už se měnit nebude. Co by se ovšem změnit mohlo je současný stav. Rozhledna je od roku 2006 bohužel uzavřena. Z Goethovy vyhlídky se na město prozatím podívat nemůžeme, ale secesní krásy Kaarlových Varů, můžete obdivovat z vyhlídkové ochozu rozhledny Diana.   Výhled   sever: Krušné hory se Špičákem, Plešivcem či Klínovcem východ: Andělská hora, Doupovské hory jih: Vítkův vrch, Slavkovský les s Krudumem, Lesným či Krásenským vrchem západ: Doubská hora, Karlovy Vary, Sokolovská pánev, Háj u Aše Popis cesty Autem - až na vrchol se dá vyjet autem. Lze to z hlavní silnice vedoucí z Prahy do lázeňského města. Před městem se zabočí na obec Hůrky odkud vede cesta na parkoviště ke Goethově vyhlídce. Vlakem - nejbližší vlaková zastávka je v Karlových Varech. Je nutné dojít podél Teplé na začátek lázeňské části k infocentru, kde přijdete k zeleně značené turistické trase. Ta vás dovede ke Třem křížům, kde navazuje až k rozhledně žlutě značená turistická trasa, která vás dovede až k rozhledně. Připravte se na 3 kilometry.  

Zřícenina kostela Nejsvětější Trojice stojí na jihovýchodním okraji obce Verušičky. Kostel byl jako jednolodní s pravoúhlým presbytářem vystavěn roku 1742. Po odsunu německého obyvatelstva roku 1945 se dostal do vážného stavebního stavu. Sloužil dlouhou dobu víceméně k ustájení dobytka. Nejprve tak přišla devastace vybavení a posléze pak devastace po stavební stránce. Do dnešní doby se z kostela zachovala podstatná část obvodového zdiva, střecha a krov je už hodně poškozena a většina této části se zřítila. Kostel je uzavřený.

Pamětní deska vlastenců, kteří padli v květnu roku 1945 v boji s německými okupanty.