Pod kostelem Neposkvrněného Početí Panny Marie a sv. Ignáce se nachází tajemné krypty ve kterých byli pohřbeni příslušníci místní šlechty, měšťanů a hlavně členů jezuitského řádu. Důmyslný větrací systém, který vytvářel optimální teplotu a malou vlhkost se postaral o jejich mumifikaci. Bohužel při opravě střechy kostela ve 30. letech 20. století zasypali dělníci část těchto větracích šachet a vlivem toho se hodně těl rozpadla. Dnes po obnovení systému lze vidět na třicet těchto mumií v prosklených rakvích. Podzemní krypta je přístupna veřejnosti od dubna do října.

Nadaleko filmově proslulé vesničky Hoštice u Volyně se nachází židovský hřbitov. Je situován asi 700 m severozápadně od obce. Založen byl ve druhé čtvrtině 18. století a užíván až do 19. století. Poměrně malý hřbitov o ploše cca 543 m2 ohrazený kamennou zdí skrývá zhruba tři desítky náhrobků od doby založení hřbitova. Vzhledem k tomu, že se zde přestalo pohřbívat vcelku brzy, neobsahuje novodobé náhrobky. Cesta k němu vede za kostelem směrem ven z obce, po polní cestě zhruba 300-400 m, poté co mineme po pravé ruce usedlost, je potřeba se vydat vpravo vzhůru směrem na louku vklíněnou mezi les. Tady na levém okraji lesa pak již uvidíme zeď hřbitova, který je volně přístupný (9/2012).

Propusti pro vory jsou dnes jen nostalgickou vzpomínkou na časy, kdy bylo po Vltavě splavováno dřevo z jižních krajů. Tato zašlá sláva vorařů, která skončila v polovině minulého století, měla své centrum v bývalém podskalí. Dnes ji připomíná celnice a památník na rohu Rašínova nábřeží a Svobodovy ulice. Propusť v Trojském jezu 409 m dlouhá a 12 m široká byla umístěna při pravém břehu. Jako jediná našla uplatnění i v současné době. Díky své délce byla upravena na sportoviště, pro vodní slalom.

Zbytky hradu Krasíkov (zvaný také Švamberk) se nacházejí u obce Kokašice, přibližně 3,5 km západním směrem od Konstantinových Lázní. Historie hradu Založen byl koncem 13. století a ve 14. století již sloužil jako hlavní sídlo pánů ze Švamberka. Pohnuté osudy rodu jsou spjaty s nositeli rodového jména Bohuslav, nastupujících po sobě v několika generacích. Bohuslav III. byl členem zemského soudu a nejvyšším komorníkem, jeho syn Bohuslav IV. Bušek zastával úřad nejvyššího sudího a byl také nejvyšším vyšehradským purkrabím. Na začátku husitských válek stáli Švamberkové na katolické straně. V roce 1421 husité hrad Švamberk oblehli a dobyli. Bohuslav V. padl do zajetí a všemi opuštěn se přidal ke kališníkům. Po smrti Jana Žižky se dokonce stal nejvyšším vůdcem táboritských vojsk a roku 1425 v bitvě zahynul. V letech 1528-1533 byl hrad přestavěn do renesanční podoby. Roku 1544 byl prodán, ale později odkoupen zpět a vrácen tak do rodového majetku. Při vzbouření roku 1618, které bylo začátkem třicetileté války, zůstal Jan Bedřich ze Švamberka věrný katolíkům a císaři. Díky tomu zůstal hrad za třicetileté války ušetřen. Osudnou chybou se mu stala drobná nepozornost v roce 1644, údajně při smažení koblih. Vznikl požár, hrad vyhořel a již nebyl obnoven. Podoba hradu Z hradního jádra kromě zbytků paláce dnes dominuje hlavně kaple sv. Máří Magdalény, postavená roku 1650 na místě původní hradní kaple sv. Jiří. Přestavba a rozšíření přibližně do dnešní podoby pochází z roku 1710. Poslední rozsáhlou přestavbou prošla v letech 1880-1891 za Löwensteinů, kdy byla přistavěna pseudogotická věž. Do poloviny 20. století kaple sloužila svému účelu a konaly se sem hojně navštěvované pouti, na kterých se popíjelo pivo ze švamberského pivovaru. V šedesátých letech 20. století byla kaple zrušena, zpustošena vandaly a hrobky zde pochovaných Švamberků zneuctěny a vykradeny. Tipy na výlet Nedaleko odsud se nachází barokní kaple na Ovčím vrchu u Kokašic. Kromě Konstantinových Lázní můžete navštívit nedalekou zříceninu hradu Gutštejn, barokní zámek Bezdružice nebo barokní zámek Trpísty. Nedaleko Konstantinových Lázní se také nachází přírodní rezervace v okolí Hradišťského vrchu. Ubytování najdete v Konstantinových Lázních nebo přímo v Kokašicích.