Socha sv. Áji pochází z roku 1770. Autorem je I. F. Platzer.

Lovecký zámeček Mcely, z konce 17. století, se nachází uprostřed legendárního Svatojiřského lesa na Viničním vrchu nad malou vesničkou. Obec Mcely leží cca 15 km severně od okresního města Nymburk v krásné přírodní scenérii Loučenského hřbetu a čítají přibližně 368 obyvatel. Název vznikl pravděpodobně od slovesa "mčieti", které znamená těžký úděl tehdejších obyvatel. V obci se nachází krásný gotický kostel sv. Václava, dřevěná zvonice a stylově velice čistý objekt fary a především mcelský zámek. V minulosti zde pobývali český básník Josef Svatopluk Machar i spisovatelka Božena Němcová. Historie zámku Obec patří mezi vyhledávané rekreační oblasti, zdejší region je pověstný svými legendami a zázraky ze středověkých časů. Obec Mcely byla od roku 1623 v majetku Adama z Valdštejna a od roku 1672 patřily Oktaviánovi Ladislavovi z Valdštejna. Ten zde v roce 1698 nechal postavit lovecký zámeček. I na zdejším panství se majitelé postupně střídali. V roce 1840 byl zámek přestavěn v jednopatrový objekt a v roce 1863 byla ještě přistavěna dvě příčná třípatrová křídla. V roce 1869 kupuje zámek kníže Thurn-Taxis a připojuje Mcely k Dobrovicím. V roce 1938 bylo strženo jedno křídlo a zámek získal dnešní, neoklasicistní podobu. Zámek dnes V současné době je mcelský zámek kompletně renovovaný, od roku 2006 slouží jako atraktivní místo pro konání svateb, firemních akcí, školení, konferencí i pro rekreační účely. Na zámku se nachází i galerie, která zahrnuje historické fotografie z archivů, také fotografie z průběhu rekonstrukce, ale i ilustrace od mistra designéra Oty Bláhy. V současné době je zámek v soukromých rukou paní Inéz Cusumano. Navštívit v okolí můžete zámek Loučeň. Ubytování se nabízí přímo v Loučni nebo vzdálenějších Rožďalovicích.  

Historie zámku První písemná zmínka o zdejším hradu pochází ze 14. století, kdy si rytíř Záviš z Jimlína nechal postavit nad obcí Jimlín tvrz palácového typu. V roce 1453 se tvrze ujal Albrecht Bezdružický z Kolovrat, který se svolením krále Jiřího roku 1465, začal s přestavbou tvrze na honosný zámek. V průběhu přestavby se Albrecht z Kolovrat začal psát jako Novohradský, čím vznikla nejen nová větev rodu Kolovratů, ale i název hradu a veliké prosperující panství. V držení rodu byl Nový Hrad více než sto let. Volf Novohradský z Kolovrat započal s renesanční úpravou objektu, v níž pokračovali i další majitelé Lobkovicové a páni z Liběchova. Celé panství značně utrpělo třicetiletou válkou a zámek byl zcela poškozen neustálým střídáním vojsk i velkým povstáním poddaných v roce 1639. I přes tíživou finanční situaci se následně zámku ujali premonstráti, kteří započali s opravou válečných škod i s barokními úpravami objektu, včetně stavby nové kaple sv. Josefa a obytného křídla. Dluhy však přesáhly možnosti kláštera, a tak roku 1665 opat Kašpar z Questenberka prodal zámek braniborskému markraběti Kristiánu Vilémovi. Po roce 1670 se jimlínský zámek opět stává typickým panským sídlem, kdy jej koupili Gustav Adolf Varrensbach a jeho manželka Marie Sidonie. Noví majitelé vedli rušný společenský život a s velkými náklady dokončovali přestavbu zámku na pohodlné barokní sídlo. Z tohoto období pochází honosná štuková a malířská výzdoba reprezentačních sálů i kaple, brána do třetího nádvoří a přestavba věže do podoby, jak byla rekonstruována po požáru od blesku roku 1994. Koncem roku 1715 koupila panství Anna Barbora z Löweneggu. Zámek zůstal honosným šlechtickým sídlem, ale díky rozmařilosti majitelky upadl do dluhů. V časech sedmileté války byl vydrancován. Zbídačené panství kupuje roku 1767 Josef kníže ze Schwarzenberku. Za napoleonských válek v letech 1813-1816 sloužil zámek jako vojenský špitál, což se opět negativně odrazilo na jeho stavu. V roce 1851 se zde usadila na dvacet let císařská jízda s posádkou. Po jejím odchodu se zámek stal výhradně hospodářským objektem. Po vyvlastnění majetku v roce 1949 užívalo zámek zemědělské družstvo. Po roku 1994 přešel Nový Hrad pod správu Okresního úřadu v Lounech. Dnes je zámek v majetku Ústeckého kraje ve správě Oblastního muzea v Lounech a prochází rozsáhlou rekonstrukcí. V současnosti je zde možné vidět stálou expozici s názvem Hospodářské zázemí zámku, a také se zde konají krátkodobé výstavy. Tipy na výlet Navštívit můžete archeologický skanzen Březno u Loun, barokní zámek Postoloprty, rokokový zámek Stekník nebo samotné Louny. Ubytování najdete také v Lounech.  

Autorem sochy je Jan Oldřich Mayer, který ji zhotovil roku 1708. Mecenášem byl František Sezima rytíř Mistrovský z Nemyšle. Sochá znázorňuje sv. Judu Tadeáše, světce a jednoho z Kristových apoštolů, který byl pro víru ubit pohany kyjem. Právě s tímto kyjem je zobrazován. V pravé ruce drží evangelium. Je to ochránce a pomocník lidí, kteří se octli v nejbeznadějnějších situacích. Socha je jednoduchá, do oválu komponovaná a stojí na barokním postavci s nápisem: DEVOTO CHRISTI AMICO - Oddanému příteli Kristovu.