Rotunda sv. Petra - Starý Plzenec, okres Plzeň - město.

Třebíčský židovský hřbitov se nachází na konci ulice Hrádek, severně od centra města, kousek nad dochovanou židovskou čtvrtí. Vznikl patrně ve 20. letech 17. století, písemně je poprvé doložen k roku 1636. V roce 1888 byl rozšířen na dnešní úctihodnou výměru 11.772 m2. Najdeme dnes téměř 3.000 náhrobků barokního, klasicistního a novodobého typu. Nejstarší pochází z roku 1631. Při vstupu na hřbitov stojí dochovaná obřadní síň z roku 1903. Dobře udržovaný hřbitov se v sobotu a na noc zamyká, jinak je volně přístupný.

První muzejní sbírky byly poprvé soustředěny při příležitosti konání národopisné výstavy v únoru roku 1895. Hlavními dárci převážně národopisných předmětů byli spisovatelé Fr. Herites, Otakar Mokrý a Julius Zeyer. První veřejná instalace sbírek se konala až o 10 let později ve dvou sálech radnice. Po druhé světové válce se hledal vhodný prostor pro zbudování stálé expozice. Jako nejvhodnější byla vybrána budova bývalé židovské synagogy, která byla stavebně upravena a od roku 1958 se zde městské muzeum nachází dodnes. Stálá expozice Pamětní síně Fr. Heritese a J. Zeyera; Mikoláš Aleš - Výzdoba děkanského kostela. Obrazárna - české malířství 19. a 20. století.

Stanice byla uvedena do provozu v roce 1985. Je hluboká 41 m. Má dva vestibuly. Jeden vyúsťuje na náměstí republiky a druhy u Masarykova nádraží. Vestibul na náměstí Republiky byl vyzdoben šesti skleněnými stěnami od V. Ciglera a vestibul u Masarykova nádraží skleněnou mozaikou od J. Grima. Stanice navazuje na tramvajovou a železniční dopravu. Projektanty byli E. Kyllar a A. Hübschmannová.Název stanice je odvozen od její polohy.Stanice je součástí pražské hromadné dopravy, kterou tvoří trasy metra, městských autobusů a tramvají. Zahrnuje i Petřínskou lanovku, lanovku v pražské ZOO a přívozy přes Vltavu. Dopravní spojení má téměř každá pražská ulice, každé náměstí, či nábřeží. Zabezpečuje přesuny po Praze jak Pražanům, především do zaměstnání, tak návštěvníkům Prahy, turistům. Jejím prostřednictvím mohou navštěvovat pražské památky, divadla, koncerty, výstavy, muzea, kluby, fitcentra apod. Díky ní mají zabezpečenou dopravu i hotely a jiná zařízení poskytující v Praze ubytování, jako například priváty, kempy, botely, hostely, turistické ubytovny, ale i podniky nabízející pohostinství, jako jsou restaurace, kavárny, jídelny, pizzerie, pivnice, cukrárny apod. Prostřednictvím pražské hromadné dopravy je tak dostupná veškerá kultura, kterou Praha svým obyvatelům a návštěvníkům nabízí, stejně jako její jedinečná architektura, příroda, zábava a další nepřeberné množství historických, kulturních, duchovních a přírodních hodnot. A to 24 hodin denně! Stanice je situována pod blokem domů mezi ulicemi V Celnici – Hybernská a mezi náměstím Republiky a Masarykovým nádražím v prvním městském obvodu. Zprovozněna byla na I. úseku trasy B v roce 1985. Hloubka nástupiště je 40 m pod povrchem.Stanice je ražená, pilířového typu. Konstrukce je trojlodní s 18 páry prostupů na nástupiště. Ke stanici patří technologický tunel o délce 92 m. Obklad stěn za kolejištěm tvoří vypuklé čočky, tvořící dojem obrazovky. Na nástupišti je to pak tabulové sklo se zalisovanou hnědou fólií. Výstup ze stanice je dvěma eskalátorovými tunely. Oba vedou do podzemních vestibulů s podchody. Jeden je stiuován do prostoru pod náměstím Republiky, druhý pak do blízkosti Masarykova nádraží. Oba mají dvoupodlažní monolitickou, železobetonovou konstrukci, zčásti zastropenou prefabrikovanými předpjatými nosníky. Počet provozně-služebních místností: 158Obestavěný prostor: 98.000 m3Stavební náklady: 618 mil. korun.