Radnice - Vrchlabí

Autobusová zastávka Malešické náměstí v Malešické ulici slouží pro přepravu ve směru Hrdlořezy, Žižkov, Strašnice.Pojmenováni je odvozeno přilehlého stejnojmenného Malešického náměstí.Autobusová zastávka je součástí pražské hromadné dopravy, kterou tvoří trasy metra, městských autobusů a tramvají. Zahrnuje i Petřínskou lanovku, lanovku v pražské ZOO a přívozy přes Vltavu. Dopravní spojení má téměř každá pražská ulice, každé náměstí, či nábřeží.Zabezpečuje přesuny po Praze jak Pražanům, především do zaměstnání, tak návštěvníkům Prahy, turistům. Jejím prostřednictvím mohou navštěvovat pražské památky, divadla, koncerty, výstavy, muzea, kluby, fitcentra apod. Díky ní mají zabezpečenou dopravu i hotely a jiná zařízení poskytující v Praze ubytování, jako například priváty, kempy, botely, hostely, turistické ubytovny, ale i podniky nabízející pohostinství, jako jsou restaurace, kavárny, jídelny, pizzerie, pivnice, cukrárny apod.Prostřednictvím pražské hromadné dopravy je tak dostupná veškerá kultura, kterou Praha svým obyvatelům a návštěvníkům nabízí, stejně jako její jedinečná architektura, příroda, zábava a další nepřeberné množství historických, kulturních, duchovních a přírodních hodnot. A to 24 hodin denně!

Pardubická Zelená brána stojí na konci Zelenobranské ulice při náměstí Republiky. Je jedinou dochovanou bránou z původního městské opevnění (ve vnitřní části byly původně dvě brány). Brána s věží byla vystavěna roku 1507 (věž byla původně nižší). Roku 1534 byl dřevěný ochoz nahrazen renesančním. Brána byla několikrát poškozena. Jednou to bylo na konci třicetileté války při obléhání roku 1645, v roce 1661 zase úderem blesku. Po této nehodě dostala za pět let věž novou měděnou krytinu a podle zeleného povlaku dostala svoje dnešní pojmenování, jinak měla název Pražská. V polovině 19. století hrozila bráně demolice. Objekt se sice podařilo zachránit, ale barbakán, čili předsunuté opevnění demolici podlehlo. Roku 1886 prošla věž úpravami podle Josefa Mockera, dílčí se pak uskutečnily ještě později. Brána z lomového kamene se dělila na tři části. Do dnešní doby se zachovalo jednopatrové předbraní s průjezdem a brankou pro pěší. Za ní se pak nachází věž brány vysoká 62 m o půdorysu 8,7 x 7,4 m se šesti patry. První tři patra jsou z prvotní výstavby, což dokládá i tmavší zdivo. V posledním patře se nachází světnička bývalého hlásného.  Ochoz ve výšce 30 m je krytý, vysazený na krakorcích. Věž brány je přístupná veřejnosti.

Zámek Jaroměřice, okres Svitavy.