Kalendář akcí
Tip na výlet
Doporučujeme
Hlavní nádraží Pardubice. Hlavní nádraží pardubice.
Doporučujeme
Zámek Světlá nad Sázavou Novorenesanční zámek Světlá nad Sázavou je významnou dominantou stejnojmenného městečka na Havlíčkobrodsku, v kraji Vysočina.
Historie zámku
Historie světelského zámku sahá až do středověku, kdy Štěpán ze Šternberka nechal roku 1393 vystavět na levém břehu řeky Sázavy gotickou tvrz chráněnou příkopy.
V roce 1429 připadlo světelské panství rodu Trčků z Lípy a roku 1567 nechal Burian III. Trčka z Lípy přestavět stávající tvrz na lovecký zámek a to již v renesančním stylu. Z této doby pochází dochovaný latinský nápis, nad portálem na jižním průčelí, který v českém jazyce zní: „Není pokoje na tomto světě, Burian Trčka z Lípy, první komoří císařský, 1567.“ Trčkové tu sídlili až do roku 1636, kdy byl jejich majetek zkonfiskován a připadl královské komoře.
Po třicetileté válce se zde vystřídalo několik majitelů. Důležitým byl od roku 1668 Jan Bartoloměj z Vernieru, neboť světelský zámek rozšířil o dnešní východní křídlo.
V roce 1722 se stal zámek majetkem rodu Černínů. František Antonín Černín pokračoval v dalších úpravách zámku v duchu baroka. Východní křídlo bylo obohaceno o sochařskou výzdobu, arkády v prvním patře a rodové erby. Stavební úpravou prošel i zámecký park.
Další přestavba proběhla v letech 1774-1775, kdy na zámku působil rod Kolovratů Krakovských.
Vojenský lazaret
V roce 1809 přestal zámek sloužit svému původnímu účelu, a na nějaký čas se proměnil ve vojenskou nemocnici.
Novým majitelem zámku se stal v roce 1817 hrabě František Josef Zichy, který uzavřel zámecké nádvoří a provedl stavební úpravy v empírovém stylu. Rytířský sál a ostatní místnosti v prvním patře nechal vyzdobitštuky.
V roce 1821 přešel zámek do majetku rodu Salm-Reifferscheidů. Ti si v roce 1869 přizvali k přestavbě svého sídla vídeňského architekta Svatoše, jehož úkolem bylo upravit zámek s ohledem na původní umělecké slohy. Pouze k západnímu křídlu přistavěl v novorenesančním slohu věžičku, balkon nad hlavním vstupem a na nádvoří nahradil okna řadou arkád.
Svatošovou přestavbou tehdy zámek získal svou dnešní podobu. Vznikla jednopatrová historizující budova o čtyřech křídlech, která uzavírají obdélné nádvoří s kašnou. Na stavbě jsou jasné novorenesanční, klasicizující či empírové prvky.
Na počátku 20. století se na zámku usídlila Pozemková banka. Brzy na to se zámek stal majetkem továrníka Richarda Morawetza. Ten však musel ještě před válkou opustit Čechy a tak zámek využila ke svým účelům německá posádka. Od roku 1949 se na zámku usídlila střední zemědělská škola, která zde zůstala až do roku 2011 a od léta 2007 se ve východním křídle zámku nachází Muzeum Světelska.
Současnost zámku
V roce 2013 zámek ve Světlé nad Sázavou změnil majitele. Hlavním cílem majitelů je záchrana kulturní památky, a proto již v roce 2014 bude zámek zpřístupněn veřejnosti. Vzniknou dva zámecké muzejní okruhy. První okruh bude věnován expozici evropského historického skla od 16. století do 19. století, která se otevře v roce 2014. V průběhu celé sezóny budou probíhat různé akce pro děti a dospělé včetně pořádání festivalů, koncertů, sympozií, hračkobraní, pohádkových výstav a dalších akcí.
V následujících letech za stálého provozu proběhne kompletní rekonstrukce celého zámeckého areálu a vznikne velký zámecký okruh, který podchytí období od baroka po novorenesanci. Dále bude otevřena kavárna, vinárna, restaurace a budou vybudovány hotelové pokoje, včetně svatebního apartmánu.
Poprvé v historii zámek ve Světlé nad Sázavou otevírá své dveře veřejnosti a bude klást důraz na to, aby se stal kulturním centrem nejenom Světlé nad Sázavou, ale i širokého okolí.
Podoba zámku
Zámek ve Světlé je jednopatrová budova, jejíž čtyři křídla tvoří uzavřené nádvoří. Uprostřed zámeckého nádvoří stojí kašna. Na zámek navazuje rozlehlý anglický park s rybníky. Část severního křídla zámku tvoří zimní zahrada (oranžérie) s jeskyní a jezírkem, do které lze vstoupit přímo z nádvoří. Hlavní vchod do zámku je v západním křídle se zdobeným průčelím, balkónem a dvěma kamennými klasicistními sloupy.
Tipy na výlet
V nedaleké Ledči nad Sázavou můžete navštívit hrad Ledeč nad Sázavou nebo městské muzeum. Vydat se můžete také na zříceninu hradu Chřenovice, tvrz Melechov, zeměměřičskou věž Melechov nebo hrad Lipnice nad Sázavou. Vystoupit můžete také na rozhlednu Bohdanka.
Ubytovat se můžete přímo ve Světlé nad Sázavou.
Doporučujeme
Vojanovy sady Vojanovy sady byly součástí někdejší ovocné zahrady, která vznikla současně se založením biskupského dvorce v roce 1248. Rozkládají se na ploše 2,4 ha a jsou tak považovány za část nejstarší částečně zachovalé zahrady v Praze. Podle majitelů byla nazývána také Pitlíkovská nebo Flavínovská. V roce 1653 zahradu zakoupil cisař Ferdinand III. pro klášter bosých karmelitek. Z této doby se také datují první architektonické úpravy, z nichž některé jsou patrné do dnes. V 17.století byl prostor uzavřen arkádou zdí a byla zde postavena kaple sv. Eliáše v podobě krápníkové jeskyně. Strop kaple byl vyzdoben malbami s náměty ze života světce. V 18. století byla postavena kaple sv. Terezie z Ávily a vyhlídková terasa s nikou. V roce 1783 přešel klášter do majetku anglických panen a na začátku 19. století byl původní sad částečně upraven do podoby anglického parku s umělým jezírkem a jehličnany. V roce 1919 se zahrada stala majetkem státu a část ji byla zabrána pro přístavby ministerstva financí. Pro veřejnost byla zahrada otevřena v roce 1954 a byla nazvána po významném českém herci Eduardu Vojanovi.Naší další zastávkou jsou Vojanovy sady, kdysi klášterní zahrada biskupského dvora. Na části této parcely založil císař Ferdinand III. v roce 1661 klášter, v němž se zprvu usadili bosé karmelitánky. Při utváření jejich zahrady po roce 1655 a zejména v roce 1692 se uplatnilo přesné měřičské členění a výrazová střídmost, úměrná klášternímu prostředí. Barokní principy pak do zahrady postupně pronikaly především v podobě barokní kaple sv. Eliáše, postavené jako krápníková jeskyně, s nástropními malbami a sochou sv. Josefa od Matěje Václava Jäckla. K celkové přeměně dnešních sadů však nedošlo ani v době, kdy se na sklonku 18. století usadili v klášteře řád anglických panen. V roce 1920 se panny přestěhovaly do Štěkně a klášterní komplex získalo ministerstvo financí. V roce 1954 byla klášterní zahrada zpřístupněna veřejnosti, ani přidáním přídomku „sady“ nevzala specifická podoba klášterní zahrady za své. Větší jižní část je členěna dvěma východozápadně orientovanými cestami, třikrát kříženými, přičemž střední protnutí je na úrovni centrální kaple sv. Terezie z Avily. V oddílech Vojanových sadů rostou v řadách ovocné dřeviny. U kaple sv. Terezie je půlrondel líp srdčitých, v severní části je volná úprava s jezírkem a s několika pozoruhodnými stromy, například jinan dvoulaločný, buk lesní v červenolisté formě a vrba bílá převislá.
Doporučujeme
Karlovy Vary Karlovy Vary je statutární město v západních Čechách. Je metropolí Karlovarského kraje. Město má kolem 51 tis. obyvatel. Karlovy Vary jsou nejen krásným historickým městem, ale i nejvýznamnějšími a největšími lázněmi u nás, jejichž věhlas vychází z léčivých účinků teplých zřídel říčky Teplé. Karlovy Vary jsou známé i díky každoročnímu filmovému festivalu, potravinářskému a sklářskému průmyslu. Karlovy Vary leží na soutoku řek Ohře a Teplé v zalesněné oblasti nedaleko CHKO Slavkovský les.Byly založeny v polovině 14. století Karlem IV. u dříve již známých horkých zřídel v blízkosti hradu Loket. Brzy je zde založen královský hrad. V roce 1370 získávají Karlovy Vary statut městečka. V letech 1437–1547 byly v držení šlechtického rodu Šliků, poté opět patřily královské koruně. Karlovy Vary si prošly několika etapami stavebního vývoje. Původní gotický a renesanční ráz města byl zničen při požáru roku 1604. Pozůstatky této doby jsou už málo patrné. Další tváří města bylo baroko, které bylo vážně poškozeno při požáru roku 1759. Dnešní ráz lázeňského města je určen výstavbou 19. a 20. století (klasicismus, novohistorismus, secese a moderní konstruktivismus a funkcionalismus). Ze staršího období se zachovala Zámecká věž v samém centru města, která je pozůstatkem původního středověkého hradu. Pod věží se nachází barokní sousoší Nejsvětější Trojice a naproti přes řeku stojí monumentální barokní kostel sv. Maří Magdalény, vrcholné dílo K. I. Dientzenhofera z let 1727–1736. Ze sakrálních staveb zůstaly plameny nedotčeny pozdně gotický kostel sv. Ondřeje, empírově přestavěný, a dvě novogotické svatyně – evangelická a kostel sv. Lukáše na Zámeckém vrchu. Velkou zajímavostí je pravoslavná cerkva sv. Petra a Pavla v duchu tradiční ruské architektury z let 1893–1898. Lidé jezdí do Karlových Varů na léčebné kůry. Zdejší vody mají blahodárný vliv především na žaludek a játra. Při procházce Karlovými Vary narazí návštěvník na množství kolonád, které slouží k popíjení zdravé vody venku na čerstvém vzduchu. Jednou z nejkrásnějších kolonád je Mlýnská kolonáda. Mezi další kolonády patří Sadová, Tržní, Zámecká a Vřídelní, která několikrát změnila svůj vzhled. Kromě léčebných pramenů jsou kolonády zajímavé i po stránce architektonické.Rozhodně stojí za shlédnutí i objekt slavného novobarokního grandhotelu Pupp či sanatorium Imperial nad městem. Další domy, barokní sochy, busty a pomníky slavných návštěvníků jsou v karlových Varech. na každém kroku, i když se vydáme jakýmkoliv směrem nad město do lázeňských lesů s četnými pavilony a vyhlídkovými místy. Mezi nejznámější novostavby musíme počítat Vřídelní kolonádu přímo ve středu města s pramenem tryskajícím až do výše 12 metrů a lázeňský hotel Thermal s venkovním vyhřívaným bazénem. Zajímavostí města jsou zdejší lanové dráhy, přičemž údajně nejstarší podzemní drahou v České republice je lanovka mezi Divadelním náměstím a Imperiálem. Zvláštností města je i vysoký počet rozhleden. Jednou z nejznámějších je rozhledna Diana z roku 1914 na Výšině přátelství. Dostat se k ní není problém pomocí lanové dráhy.V 19. století začíná i rozvoj zdejšího tradičního průmyslu. Pro město je typická výroba „skla králů“ značky Moser a zdobeného porcelánu pro ozdobu i běžné používání, originální specialita v podobě hořkosladkého žaludečního likéru Karlovarská becherovka, která je někdy označována jako „třináctý pramen“ od Josefa Bechera. Další specialitou jsou zdejší lázeňské oplatky.

