Dobře zachovaná zřícenina gotického hradu Kašperka se tyčí na skalnatém ostrohu na horním toku řeky Otavy ve Svatoborské vrchovině 3 km severně od Kašperských Hor. Svojí polohou 887 m nad mořem je nejvýše položeným královským hradem v Čechách. Z hradu se tak nabízí krásný výhled na nedaleké šumavské panoráma. Ochránce Zlaté stezky Hrad založil roku 1356 Karel IV. (podle něho byl i pojmenován - Karlsberg). Důvody k založení tohoto strážního hradu byly hned tři. Prvořadou nutností byla potřeba zajistit ostrahu zemské hranice se sousedním Bavorskem Druhým důvodem byla panovníkova snaha o ochranu zlatonosné oblasti Kašperských Hor. V neposlední řadě Karel IV. považoval za nutné zajištění bezpečnosti na nově zřízené obchodní komunikaci zvané Zlatá stezka. Ta spojovala Čechy s Bavorském a dále s vyspělými oblastmi západní Evropy. Jedna z jejích větví vedla přes Kašperské Hory. Kašperk se rychle stal významnou oporou královské moci v jižních Čechách. Ačkoliv byl Kašperk královským hradem, často sloužil jako zástava, a proto na něm vládli zástavní držitelé; ke známým patří druhý pražský arcibiskup Jan Očko z Vlašimi. Ve druhé polovině 15. století přešel hrad Kašperk do držení významného rodu Šternberků ze Šternberka. S blížícím se koncem 16. století hrad postupně ztrácel svůj původní význam, na jeho pravidelnou údržbu se již prostředků nedostávalo, hrad chátral. Královská komora začala rozprodávat kašperské panství. Nakonec v roce 1616 odkoupilo již zpustlý hrad Kašperk nedaleké Město Kašperské Hory, které je vlastníkem i provozovatelem hradu Kašperk i dnes. Výnos Ferdinanda III. o boření hradů z roku 1655 naštěstí nebyl kašperskohorskými, kteří zříceninu používali jako zdroj stavebního materiálu, proveden. Ve 20. století prošel rozsáhlou rekonstrukcí započatou již před druhou světovou válkou. Hrad Kašperk je vzorovou ukázkou hradní architektury z období krále Karla IV. Obytný palác je vklíněný mezi dvě hranolové věže. Do dnešních dnů se dochovalo opevnění, část předhradí, palác s věžemi a západní brána se zbytkem původní cihlové helmice. Na hradě je též stálá expozice dějin a stavebního vývoje hradu, sochařství a malířství doby Karla IV. a Václava IV., těžba zlata v oblasti Kašperských Hor a archeologické nálezy z Kašperku z okolí.

Sochy antických božstev jsou umístěny v Hartigovské zahradě Pražského hradu, kam byly přemístěny v roce 1945 ze zámku ve Štiříně. Pochází z druhé poloviny 18. století a jejich autorem je A. Braun.

Jižně od Trhových Svin stojí ve svahu menšího vrchu klenot českého baroka kaple Svaté Trojice. Historie poutního místa je spojená s legendu o zjevení tří dětských postaviček, mládenců v bílém rouše. Na tomto místě byla vybudována dřevěná kaple, existující přibližně 150 let. V blízkosti se nacházela poustevna. V letech 1651-1652 během necelého roku byla postavena nová kaple, jejímž mecenášem byl Albert Buquoy. Na kapli později vznikly trhliny a byla zbourána. Současná stavba byla vystavěna snad podle plánů Kiliána Dienzenhofera v letech 1708-1710. Šestiboké ambity kolem kaple pak v letech 1712-1719, roku 1774 musely být po objevení trhlin opraveny a zpevněny kamennými podpěrami. Roku 1787 byl kostel uzavřen a hlavní oltář odvezen do kostela ve Svinech. V roce 1855 bylo podél ambitů vystavěno 18 kapliček s malovanými obrázky. Později zde byla ještě zřízena křížová cesta. Za komunistické éry stavba chátrala, až po revoluci kolem roku 1995 prošla opravou. Interiér zaujme hlavní nástropní freskou Nejsvětější Trojice od malíře K. Bonanella. Z oltářů zbyly jen torza. Kromě hlavního zde byly i boční Panny Marie Sněžné a sv. Floriána. Kaple je přístupná o pouti na svátek Svaté Trojice, kromě toho se zde občas konají kvůli dobré akustice také koncerty.

Novorenesanční zámek Světlá nad Sázavou je významnou dominantou stejnojmenného městečka na Havlíčkobrodsku, v kraji Vysočina. Historie zámku Historie světelského zámku sahá až do středověku, kdy Štěpán ze Šternberka nechal roku 1393 vystavět na levém břehu řeky Sázavy gotickou tvrz chráněnou příkopy. V roce 1429 připadlo světelské panství rodu Trčků z Lípy a roku 1567 nechal Burian III. Trčka z Lípy přestavět stávající tvrz na lovecký zámek a to již v renesančním stylu. Z této doby pochází dochovaný latinský nápis, nad portálem na jižním průčelí, který v českém jazyce zní: „Není pokoje na tomto světě, Burian Trčka z Lípy, první komoří císařský, 1567.“ Trčkové tu sídlili až do roku 1636, kdy byl jejich majetek zkonfiskován a připadl královské komoře. Po třicetileté válce se zde vystřídalo několik majitelů. Důležitým byl od roku 1668 Jan Bartoloměj z Vernieru, neboť světelský zámek rozšířil o dnešní východní křídlo. V roce 1722 se stal zámek majetkem rodu Černínů. František Antonín Černín pokračoval v dalších úpravách zámku v duchu baroka. Východní křídlo bylo obohaceno o sochařskou výzdobu, arkády v prvním patře a rodové erby. Stavební úpravou prošel i zámecký park. Další přestavba proběhla v letech 1774-1775, kdy na zámku působil rod Kolovratů Krakovských.  Vojenský lazaret V roce 1809 přestal zámek sloužit svému původnímu účelu, a na nějaký čas se proměnil ve vojenskou nemocnici. Novým majitelem zámku se stal v roce 1817 hrabě František Josef Zichy, který uzavřel zámecké nádvoří a provedl stavební úpravy v empírovém stylu. Rytířský sál a ostatní místnosti v prvním patře nechal vyzdobitštuky. V roce 1821 přešel zámek do majetku rodu Salm-Reifferscheidů. Ti si v roce 1869 přizvali k přestavbě svého sídla vídeňského architekta Svatoše, jehož úkolem bylo upravit zámek s ohledem na původní umělecké slohy. Pouze k západnímu křídlu přistavěl v novorenesančním slohu věžičku, balkon nad hlavním vstupem a na nádvoří nahradil okna řadou arkád. Svatošovou přestavbou tehdy zámek získal svou dnešní podobu. Vznikla jednopatrová historizující budova o čtyřech křídlech, která uzavírají obdélné nádvoří s kašnou. Na stavbě jsou jasné novorenesanční, klasicizující či empírové prvky. Na počátku 20. století se na zámku usídlila Pozemková banka. Brzy na to se zámek stal majetkem továrníka Richarda Morawetza. Ten však musel ještě před válkou opustit Čechy a tak zámek využila ke svým účelům německá posádka. Od roku 1949 se na zámku usídlila střední zemědělská škola, která zde zůstala až do roku 2011 a od léta 2007 se ve východním křídle zámku nachází Muzeum Světelska. Současnost zámku V roce 2013 zámek ve Světlé nad Sázavou změnil majitele. Hlavním cílem majitelů je záchrana kulturní památky, a proto již v roce 2014 bude zámek zpřístupněn veřejnosti. Vzniknou dva zámecké muzejní okruhy. První okruh bude věnován expozici evropského historického skla od 16. století do 19. století, která se otevře v roce 2014. V průběhu celé sezóny budou probíhat různé akce pro děti a dospělé včetně pořádání festivalů, koncertů, sympozií, hračkobraní, pohádkových výstav a dalších akcí. V následujících letech za stálého provozu proběhne kompletní rekonstrukce celého zámeckého areálu a vznikne velký zámecký okruh, který podchytí období od baroka po novorenesanci. Dále bude otevřena kavárna, vinárna, restaurace a budou vybudovány hotelové pokoje, včetně svatebního apartmánu. Poprvé v historii zámek ve Světlé nad Sázavou otevírá své dveře veřejnosti a bude klást důraz na to, aby se stal kulturním centrem nejenom Světlé nad Sázavou, ale i širokého okolí.  Podoba zámku  Zámek ve Světlé je jednopatrová budova, jejíž čtyři křídla tvoří uzavřené nádvoří. Uprostřed zámeckého nádvoří stojí kašna. Na zámek navazuje rozlehlý anglický park s rybníky. Část severního křídla zámku tvoří zimní zahrada (oranžérie) s jeskyní a jezírkem, do které lze vstoupit přímo z nádvoří. Hlavní vchod do zámku je v západním křídle se zdobeným průčelím, balkónem a dvěma kamennými klasicistními sloupy. Tipy na výlet V nedaleké Ledči nad Sázavou můžete navštívit hrad Ledeč nad Sázavou nebo městské muzeum. Vydat se můžete také na zříceninu hradu Chřenovice, tvrz Melechov, zeměměřičskou věž Melechov nebo hrad Lipnice nad Sázavou. Vystoupit můžete také na rozhlednu Bohdanka. Ubytovat se můžete přímo ve Světlé nad Sázavou.