Bývalý jezuitský kostel sv. Ignáce stojí v rohu Masarykova náměstí. Raně barokní stavba byla vystavěna v letech 1683-1689, autorem Jacopo Brascher. Kostel je jednolodní se třemi páry bočních kaplí a plochým závěrem. Strop je sklenut valeně s výsečemi. Ten pak zdobí nádherná freska od Karla Töppera z roku 1717. Představuje nebeskou sféru, oslavení zakladatele jezuitského řádu Ignáce z Loyoly a další jezuitské světce. Iluzivní oltář je dílem tří autorů: Adama Lauterera, Josefa Kramolina a Františka Moldingera. Dále zde najdeme barokní vyřezávanou kazatelnu z roku 1771 a dvě gotické plastiky: Pieta z konce 14. století a Přemyslovský kříž – socha Ukřižovaného Krista z poloviny 14. století. Kostel je součástí velkého jezuitského komplexu, budovaného na počátku 18. století, jemuž padlo za oběť 23 měšťanských domů, většinou konfiskáty nekatolíků. Ze severu ke kostelu přiléhá bývalá jezuitská kolej vystavěná v letech 1699-1713 a z východu komplex jezuitského gymnázia budovaného v letech 1720-1727. Dnes se tu kromě mší konají také koncerty. Ze zadní části komplexu je pak vstup do jihlavského podzemí.

Barokně-klasicistní zámek leží v samém středu města Děčín nad soutokem řek Labe a Ploučnice. Zámek patří mezi největší a historicky nejvýznamnější objekty svého druhu v Čechách. Historie zámku Historie Děčínského zámku sahá až do 10. stol., kdy zde stálo dřevěné opevnění, které sloužilo jako stěžejní bod správy děčínské provincie. V roce 1128 zde věznil kníže Soběslav I. Přemyslovce Břetislava. Hrad zůstal královským majetkem až do počátku 14. stol., kdy jej Václav III. předal do dědičného držení Vertemberkům. Sídlo prošlo v minulosti mnoha stavebními úpravami, za nejdůležitějšími stojí hraběcí rod Thun-Hohenstein. Tento rod realizoval v letech 1628 - 1932 dvě důležité přestavby děčínského panství, vedoucí až k jeho současné podobě. V průběhu  19. stol. se stal zámek významným střediskem kulturního i politického života. Rod Thunů byl spřízněn s následníkem rakousko-uherského trůnu s Františekem Ferdinandem d´Este. Po sarajevském atentátu a jeho smrti byly jeho děti vychovávány právě na Děčínském zámku. Rod Thunů intenzivně udržoval kontakty s předními umělci, mezi nejznámější, kteří navštívili zdejší zámek, byl Fryderik Chopin. V roce 1932 však rod prodal zámek Československému státu, který zde vytvořil kasárna. V následujících letech se zde vystřídala československá, německá a v letech 1968 - 1991 také sovětská armáda. V roce 1991 přešel Děčínský zámek do majetku města Děčína a je nepřehlédnutelnou dominantou tohoto příhraničního sídla.  Podoba zámku Interiér zámku představuje ve východním křídle několik zrekonstruovaných místností, kde jsou instalovány výstavy umělců z Děčína a okolí. Zdejší zajímavostí je tzv. Dlouhá jízda, přístupová cesta do děčínského zámku dlouhá 292m, kde je po obou stranách lemována zdmi, které se směrem vzhůru snižují, opticky tak prodlužují komunikaci. Návštěvníka upoutá nádherné klenutí stropu v Kapli sv. Jiří z konce 18. stol. Dnes kaple slouží jako koncertní a přednáškový sál i oddací místnost. Zámecká konírna je patrně umělecky nejhodnotnější místností Děčínského zámku. Nechal jí zřídit Maxmilián Thun-Hohenstein, stálo zde 23 koní a v čele se nacházela fontána taky ve tvaru koně. Růžová zahrada Zdejší Růžová zahrada patří k nejcennějším uměleckým památkám ve městě. Název nosí pro zde založené rosarium, zahradě vévodí gloriet nesoucí soubor mytologických soch. Sala terrena na horní části Růžové zahrady, zdi a strop jsou vyzdobeny původními nástěnnými malbami z roku 1678, jejich námětem je příběh z řecké mytologie. Gloriet je vznosná dvoupatrová vyhlídková stavba se sochami dvou zápasníků a balustrádu zdobí sedm ženských skulptur. Mimo hlavní prohlídku je možné shlédnout expozici Oblastního muzea, barokní obrazy, veduty Děčínska, zámecká zbrojnice zahrnuje kolekci historických zbraní, je zdobena původními freskami a dřevěným stropem. Služby na zámku Děčínský zámek nám nabízí kromě zajímavé prohlídky také vynikající služby. Po náročném dni si může návštěvník odpočinout ve zdejší kavárně. Na zámku je také možnost pronájmu prostor, mnoha salónků i Růžové zahrady, a to zejména ke svatebním obřadům. Tipy na výlet V Děčíně můžete navštívit rozhlednu Pastýřská stěna, rozhlednu na Sokolím Vrchu, jednu z našich nejmenších zoo, rozhlednu Velký Chlum nebo synagogu. Ubytování si jistě vyberete přímo v Děčíně. 

První záznamy o Hodkovíčkách pocházejí ze 13. století, kdy je vlastnila vyšehradská kapitula a kdy k tomuto území také patřila Lhotka, Nové Dvory a Zátiší. K území Prahy byli Hodkovičky připojeny v roce 1922. Původní název osady byl Boskovice a byl odvozen od jména Hodeček. Dnešní zdrobnělina názvu vyjadřuje „malé Hodkovice“.

Kaple křížové cesty na Petříně byly vybudovány stavitelem J. Krannerem v letech 1834 – 1838. Stalo se tak v době, kdy z podnětu hraběte Chotka započala i zahradní úprava této části petřínského vrchu. Jednotlivé kaple křížové cesty jsou rozmístěny kolem Petřínské rozhledny. Obrazy Kristovy pašije v kaplích pocházejí z let 1837 – 1838. Jsou dílem J. Müllera a J. Holzmayera. V blízkosti křížové cesty jsou další církevní památky. Kostel sv. Vavřince a dvě kaple Božího hrobu.