Provoz lanové dráhy na vrch Kleť byl zahájen po dvouleté stavbě 1.7.1961. Délka lanovky je 1792 m, převýšení je 383 m, má 100 pevně uchycených sedaček, jízda trvá 20 minut, přepravní kapacita je 220 osob/hod a za celou dobu provozu bylo přepraveno už více než 3 000 000 cestujících. Trať lanové dráhy tvoří dopravní lano, které je vedeno pomocí kladek na 22 traťových podpěrách tvaru písmene "T". Využijí ji zejména milovníci zimních sportů a turisté lačnící po krásných výhledech z nejstarší kamenné rozhledny v Čechách na Kleti stojící.

Obec vlastnila od roku 1088 vyšehradská kapitula, které ji věnoval Vratislav II. Od té doby se vystřídalo několik majitelů. Církevních i světských. V roce 1420 Braník získala pražská obec. Nejrozšířenějším způsobem obživy obyvatelstva v té době byl rybolov a obchod se dřevem. V pozdější době zde vznikl jediný průmyslový podnik a to těžba vápence a jeho zpracování v palírně vápna. K Praze byl Braník připojen v roce 1922. Název je odvozen od obraného vrchu ležícím nad Braníkem.Braník, dnes část Prahy 4, leží při ústí Kunratického potoka na svahu branické skály, svažující se jihozápadně k břehu Vltavy. Skála je z devonského vápence. Místy dodávají krajině typický krasový ráz, takže Braníku a Podolí by se dalo hovořit jako Malém pražském krasu. Předpokládá se, že v nejstarších dobách sahala Branická skála až k samotné Vltavě a uzavírala tak přístup do pražské kotliny. S levým břehem spojoval Braník brod. Teprve odlámáním skály byla ve středověku uvolněna cesta z Prahy přes Podolí a Dvorce do Bráníka. První historickou zmínku o Braníku nacházíme už v zakládací listině vyšehradské kapituly z roku 1088. Ta je však odborníky považována za padělek, a proto větší jistotu o době založení máme až ve 14. století. Pokud jde o původ jména, jazykovědci tvrdí, že kořeny pojmenování musíme hledat ve slově branný – opevněný, ohrazený, ozbrojený. Takže milí Pražané, vždycky Braník a ne Bráník! Ve druhé polovině byly také na branických stráních zakládány vinice. Odpradávna se tu obchodovalo s dřívím a ve 14. století se tady lámal vápenec. Když vylamovali cestu podle skály z Braníka do Prahy, stál už zde dominikánský dvůr, jemuž patřilo mnoho pozemků v obci a okolí.

Barokní zámek Lázně Bělohrad stojí přímo v centru stejnojmenného města a tvoří jeho nejcennější historickou stavbou. Zámek je dnes sice nepřístupný, slouží jako internát učiliště, ale můžeme si prohlédnout zámecký park i památník K. V. Raise, který byl přebudován ze zámecké oranžerie.                                             Na místě dnešního zámku kdysi stávala dřevěná tvrz Koštofrank. Jan Škopek z Bílých Otradovic ji později přestavěl ve tvrz kamennou, pro jejíž bílé zdi ji poddaní nazývali Bílým hradem – Bělohradem, z čehož pak vznikl i název města. Roku 1684 získal bělohradské panství Bertold Vilém z Valdštejna, který začal s výstavbou zámku. Stavba započala kolem roku 1720 a podílel se na ní snad i Giovanni Santini - Aichl. Po smrti Bertolda Viléma z Valdštejna roku 1724 zdědila jeho majetek dcera Marie Alžběta, prodaná za Jana Arnošta Schaffgotsche z Kynastu. Teprve za nich byla stavba zcela dokončena. Roku 1945 byl zámek zestátněn a využíván účelově. Nyní je zde umístěn internát zemědělského učiliště.        Přední nádvoří zámku tvoří symetrický ornamentální půdorys. Z obou bočních stran je uzavřeno hospodářskými budovami a příbytky služebnictva. Z nádvoří do vlastního zámku vedou dva podjezdy, mezi nimiž se nachází zámecká kaple, původně zasvěcená Janu Evangelistovi. Zakončena je věží, nesoucí znak bývalých majitelů Schaffgottschů. Mohutný orel u vchodu je znak sv. Jana Evangelisty a nad vchodem jsou slova z jeho evangelia "Verbum caro factum" - Slovo tělem učiněno. Za zámkem se rozkládá přístupný zámecký park. 

Vodní nádrž Švihov-Želivka je vybudována na řece Želivce před soutokem se Sázavou. Nádrž byla vybudována v letech 1965-1975 a jejím primárním účelem je zásobování Prahy pitnou vodou. Vystavěna byla přímá, zemní hráz s hlinitým těsněním, vysoká 58,3 m a dlouhá 680 m. Její návodní strana je zatravněna. Délka nádrže činí až 39 km, celkový objem na 309 mil. m3 vody a plocha činí až 1602 ha. Od roku 2004 je instalována malá vodní elektrárna. Přístup k nádrži je zakázán. U obce Borovsko se nacházejí zatopené mosty původně vedené dálnice na Brno.