Čichtický židovský hřbitov se nachází na severním úpatí vrchu Hnojnice, zhruba 250 m jižně od obce. Hřbitov byla založen někdy ve druhé čtvrtině 18. století a sloužil do počátku 20. století. Na jeho ploše (1439 m2) se dochovalo na 130 náhrobků většinou jihočeského typu s rostlinou ornamentikou. Hřbitov ohrazuje zeď s dochovanou a zrekonstruovanou obřadní síní. Z jižního okraje obce je potřeba se vydat se polní cestou směrem k blízkému vršku. Po zhruba 200 m za obcí pak vpravo odbočkou na další louku, kde se po pár metrech nachází hřbitov. Parkování je možné krátkodobé u místního rybníka.

Dolní Morava je známé horské lyžařské středisko, které se nachází mezi Jeseníky a Orlickými horami, na úpatí Králického Sněžníku (1 424 m n.m.), severně od města Králíky.Část obce již náleží do národní přírodní rezervace Králického Sněžníku, jehož dominanta neodmyslitelně vévodí zdejšímu kraji a jen kousek pod jeho vrcholem pak vyvěrá ze země pramen řeky Moravy, která svým divokým a mladým proudem lemuje jak stříbrná stuha celou obec, jíž dává nejen své kouzlo, ale i jméno. Oba její břehy v tomto místě svírají dva zalesněné horské hřbety, které vybíhají z vrcholové plošiny Králického Sněžníku.Dolní Morava má tedy všechny předpoklady k tomu, aby se stala vyhledávaným cílem všech milovníků aktivně stráveného odpočinku. Jsou tu ideální podmínky nejen pro lyžaře (nejprudší černá sjezdovka v ČR) a běžkaře, ale i vodáky (jarní Morava a Divoká Orlice), rybáře, houbaře, borůvkáře, milovníky horských túr, jízdy na koních a cyklistiky (množství značených a upravených tras).

Čerchov (1041 m) je nejvyšším bodem Českého lesa a leží jen dva kilometry od hranice s Německem. Rozhledna v zemi nikoho Právě blízkost hranice, znamenala první problémy při snaze postavit na jeho vrcholu vyhlídkovou věž. Její stavbu měli v plánu turisté z Bavorska i našinci. Jejich spor rozhodl majitel pozemku hrabě Stadion, který vyšel roku 1894 vstříc Čechům a poskytl jim vedle pozemku i dřevo na stavbu. První rozhledna na Čerchově tak byla dřevěná, třípatrová a měřila 17 metrů. Za tři roky byla ještě postavena horská chata s názvem Pasovského chýše. Rozhledna se stala velmi oblíbenou a tisíce návštěvníků společně s drsným klimatem se podepsalo na tom, že vydržela pouhých deset let. Ovšem bezprostředně po jejím stržení začaly práce na nové, tentokráte již zděné, která stojí na Čerchově do dnešních dnů. Byla otevřena 16. července 1905, měří 19 metrů a na vyhlídkovou plošinu ve výšce 16 metrů vede 129 schodů. V roce 1927 se na kopci díky neutuchajícímu zájmů výletníků objevila další turistická chata. V dalších letech už tak šťastný osud rozhledna neměla. V roce 1938 byl areál na Čerchově zabrán armádou německou, v poválečných letech pak československou. V sedmdesátých letech byly obě chaty zbourány a vedle věže vyrostla věž další, tentokráte radarová. Svému účelu začala rozhledna sloužit opět v roce 2000. Z rozhledny se nabízí kruhový výhled na okolí Domažlicka, na část Šumavy a Českého lesa.   Výhled sever: Přimda, Slavkovský les a Doupovské hory východ: obec Pec pod Čerchovem, Koráb, Jihočeská kotlina s Temelínem jih: Dlouhá skála, Německá část Českého lesa a Šumavy, za skvělé viditelnosti Alpy s Dachsteinem západ: hora Skalka, německá část Českého lesa a příhraničí Popis cesty Rozhledna stojí na nejvyšším vrcholu Českého lesa Čerchově vysokém 1042 m n.m., 5,5 km směrem na Z od České Kubice.  Autem - nejlepší je zaparkovat v obci Capartice, odkud je to na vrchol Čerchova 4 km po červené TZT na rozcestí a odtud po zelené k vrcholu a rozhledně. Vlakem - Od zastávky vlaku je několik možností, jak zdolat vrchol. Z České Kubice (žel. trať č. 180 Plzeň - Česká Kubice) po červené TZT až na rozcestí se zelenou a odtud po zelené na vrchol (6,5 km). Dále se dá jít např. z Babylonu (také žel. trať č. 180 Plzeň - Česká Kubice) po zelené TZT, nebo také z Trhanova (žel. trať č. 184 Planá u Mar. Lázní - Domažlice).

Důvodem proč se Telč stala součástí Světového kulturního dědictví UNESCO je její historické jádro, které představuje dobře zachovaný goticko-renesanční urbanistický celek, který dokumentuje vyspělou renesanční stavební a uměleckou kulturu druhé poloviny 16. století. Historické centrum Telče Reprezentační zámecké sídlo i ojedinělý soubor měšťanských domů na náměstí jsou hlavním lákadlem pro tisíce turistů, kteří každoročně do „Moravských Benátek“ jak se městečku v jihozápadním cípu Moravy přezdívá, přijíždějí. Šestitisícová Telč vyrostla pravděpodobně v pol. 13. století. Datum založení města je neznámé, ovšem již z počátku 13.století pochází nejstarší památka města pozdně románská věž sv. Ducha. V roce 1339 přešlo telčské panství z královských rukou na pány z Hradce. Ti přetvořili Telč na středověkou vodní pevnost, chráněnou rybníky, vodními příkopy, hradbami a branami. Renesanční tvář dal Telči Zachariáš z Hradce, nejvýznamnější osobnost její historie, který žil ve druhé polovině 16. století. Měšťanské domy a zámek Jedinečnost Telče spočívá v tom, že si historické jádro města, uzavřené rybníky a branami, udrželo po celá staletí svou příznačnou tvář právě z časů Zachariáše z Hradce. Do dnešních dnů se zde dochovaly pozůstatky pozdně gotického opevnění s branami a kolem náměstí můžeme ještě dnes obdivovat ojedinělou sbírku gotických a renesančních měšťanských domů s podloubími a renesančními, barokními a klasicistními štíty. Podloubí a průčelí těchto domů byla v naprosté většině stavěna podle jednotného plánu. Zdejší radnice s unikátní fasádou kopíruje styl z roku 1574 a při její prohlídce upoutají zejména zachované gotické portály. Dominantou městečka je renesanční zámek ze 16. století stojící na místě původně gotického hradu, který měl obrannou funkci, stejně jako oba rybníky - Štěpnický a Ulický dosahující až k hradbám. Zámek je obklopen nádhernou renesanční zahradou a anglickým parkem s klasicistním skleníkem. V zámecké zahradě se nachází galerie předního českého malíře Jana Zrzavého, představitele české avantgardy. Uvnitř zámku jsou honosné historické interiéry s jedinečnou výzdobou, dobovým zařízením a cennými sbírkami. Sakrální památky a pestrý kultruní život V bývalém purkrabství je dnes muzeum s etnografickými sbírkami, pohyblivým betlémem a expozicí o historii města. Návštěvník Telče by jistě neměl opomenout návštěvu kostela sv. Jakuba založeného současně s městem, roku 1386 vyhořel. Dnešní podoba je z 15. stol. Na 60 m vysoké věži přiléhající ke kostelu jsou dochovány dva zvony: Jakub a Marie. Dále Jezuitskou kolej, postavenou v letech 1651 - 1655. Přízemí má křížovou klenbu, po zrušení řádu budova sloužila jako kasárna. K areálu koleje patří i jezuitský kostel Jména Ježíšova, dokončený v roce 1679. Barokní podoba je zachována, atypická je orientace boční fasády směrem do náměstí. V Telči se koná mnoho kulturních akcí, srpnové „Prázdniny v Telči“ s folklórovým festivalem, „Telčské parní léto“, při kterém se pořádají výletní jízdy historického parního vlaku a v září lze zavítat na divadla, koncerty a výstavy v rámci „Svatováclavských časů“.