Tramvajová zastávka městské hromadné dopravy Malostranská.

Historie zámku Renesanční zámek v Náměšti and Oslavou byl do své současné podoby přestavěn z původně gotického hradu. První zmínky o hradu jsou z roku 1234, kdy jej vystavěli páni z Lomnice. Pozůstatkem hradu je obranná kruhová věž a části hradebního zdiva. Hrad byl přestavován a rozšířen pozdně goticky, část stavby se později začlenila do zámku, který postavili v letech 1565 - 1578 Žerotínové, podporovatelé Jednoty bratrské. Zámek vystavěli v italském renesančním stylu. Za Žerotínů se stává Náměšť centrem kulturního a společenského života na Moravě. Od roku 1530 zde měla Jednota slavnou tiskárnu, v roce 1578 převedenou do blízkých Kralic. Po bitvě na Bílé hoře musel Karel st. ze Žerotína náměšťské panství prodat a zámek tak získal Albrecht z Valdštejna, který ho o rok později postoupil Wardenbergům. V roce 1752 koupili zámek Haugvicové z Biskupic. Po požáru v roce 1760 byl zámek barokně upraven a byla stržena část původního opevnění. Prostor byl využit pro rozšíření parku. Hraběcí rod Haugviců vlastnili zámek až do roku 1945. Po konci války bylo panství prezidentskými dekrety zkonfiskováno a první patro zámku bylo upraveno pro letní sídlo prezidenta na Moravě. Dr. Edward Beneš zde pobyl pouze v roce 1947. Dispozice zámku Zámek je velmi pěkně situovaný na zalesněný kopec nad levým břehem říčky Oslavy. Do zámku se vstupuje po kamenném mostě s plastikami hodinovou věží. Nad vstupním portálem je znak Žerotínů. Vlastní zámek tvoří čtyři křídla, obklopující nádvoří s Neptunovou kašnou uprostřed. Tři křídla mají patrové arkády. Mezi oblouky arkád jsou erby rodů spřízněných se Žerotíny. Severní křídlo zdobí psaníčkové sgrafito. V severozápadním rohu stojí mohutná obytná věž – pozůstatek původního gotického hradu. Nádvoří má vzhled italského kastelu. Zámecké interiéry Na zámku jsou historické interiéry s dobovým zařízením. V 1. patře zámku je vedle nábytku, obrazů, lustrů, porcelánu, koberců a kachlových kamen, cenná sbírka historických tapisérií od renesance do 19. století. K vidění je také velká zámecká knihovna se vzácnými svazky v několika světových jazycích. Na zámek navazuje anglický park a rozlehlá obora. Je zde k vidění mnoho velmi starých stromů, zejména dubů. Skutečnou pýchou je však tisíc let starý tzv. Žižkův dub v serpentině pod zámkem, který je nejstarším dubem na Moravě. Tipy na výlet V Náměšti nad Oslavou se můžete přijít podívat na Festival keltské kultury Beltine. Výlet si můžete udělat také na zříceninu hradu Holoubek, zříceninu hradu Lamberk, zříceninu Sedleckého hradu, vystoupit na rozhlednu Babylon, rozhlednu Ocmanice, prohlédnout si zříceninu tvrze Kralice nad Oslavou, tvrz Jinošov a mnohé další. Za vidění stojí i pozůstatky hradu Kraví Hora nebo zřícenina hradu Levnov. Ubytovat se můžete přímo v Náměšti nad Oslavou.

Židovský hřbitov obce Písečné se nachází kousek jižně od obce. Z centra obce je potřeba se vydat kousek po žluté turistické značce na kraj obce. Zde značku, která z cesty odbočuje vlevo opustíme a vydáme se z obce rovně po kamenité cestě až na okraj lesa, kde se kříží cesty. Zde v cípu lesa vede malá pěšina ke hřbitovu (cca 50 m). Hřbitov byl založen počátkem 18. století. Poměrně vcelku velký hřbitov je ohrazen kamennou zdí s dochovanou průchozí márnicí (vstup na hřbitov je však vchodem vedle márnice). Dochovalo se zde na 450 náhrobků z velké části barokního a klasicistního typu. Nejstarší pochází z roku 1730. Ve druhé polovině 90. let 20. století a na počátku 21. století byl zarostlý a neudržovaný židovský hřbitov zbaven nežádoucí vegetace a většina povalených náhrobků vztyčena. Hřbitov je volně přístupný.

Slovácké muzeum se sídlem v Uherském Hradišti je významnou regionální institucí, jež etnograficky, archeologicky, umělecky a historicky dokumentuje život národopisné oblasti Slovácko. Z původně malého kulturního zařízení, zrozeného z obětavého úsilí a nadšení vlastenecky zaměřených pracovníků, vznikla profesionální a vysoce odborná instituce, která slouží veřejnosti v několika budovách. Hlavní budova Slováckého muzea Hlavní budova muzea je situována do Smetanových sadů v Uherském Hradišti. Expozice se zaměřují na Slovácko a konají se zde národopisné, archeologické a historické výstavy. Stálé expozice Slovácko - Život v kruhu výročních zvyků s podtitulem Jak člověk na vesnici žil a tvořil je průřezem výročním zvykoslovím od předvelikonočního zahájení hospodářského roku až po jeho ukončení vinobraním a posvícením - hody jako přežitků děkovných slavností za úrodu. Slovácko - Lidové odívání V oddílu krojové retrospektivy je možné zhlédnout ukázku nejcharakterističtějšího z dvaceti osmi druhů krojů na Slovácku, které specifikoval Josef Klvaňa v roce1923. Výběr krojů, obřadních krojových součástek, výšivek a krajek je dokladem variability druhů a typů - od honosných krojů obřadních a svátečních, přes polosváteční, pracovní, letní a zimní, oděv starých lidí i svobodných. Slovácko - Tradiční sídlo a dům Závěr expozice přibližuje návštěvníkovi tradiční sídlo a lidové obydlí na Slovácku. Osídlení této oblasti je známé od pravěku a má svůj základ ve středověkých sídlištích, kde splňovaly jednotlivé usedlosti předpoklady pro ochranu před počasím a jinými negativními vlivy a vytvářely podmínky pro hospodaření a život rodiny. Objekty Slováckého muzea Galerie Slováckého muzea v Otakarově ulici v Uherském Hradišti  - zde je možnost seznámit se s výtvarným uměním jihovýchodní Moravy a s díly našich i zahraničních autorů, Památník Velké Moravy ve Starém Městě -  v něm se nachází expozice dokumentující významnou část dějin naší země. Dvě zemědělské usedlosti – jsou památkou lidového stavitelství Čtyři archeologické lokality -  v Uherském Hradišti, Starém Městě, Modré u Velehradu a u Osvětiman. Všechny jsou vyhlášeny národními kulturními památkami, je možno prohlédnout si rekonstruované základy velkomoravských chrámových staveb. Expozice Leteckého muzea Kunovice – sbírku tvoří 22 historických letadel a vrtulník Mi-4.