Na pravém břehu řeky Bečvy ve městě Hranice se rozprostírá renesanční zámek. Opravený zámek je dnes ukázkou památky, využité pro moderní účely. V prvním patře zámeckého objektu je umístěna galerie. Ostatní místnosti zámku slouží Městskému úřadu, ale ve dvoraně a severním křídle se konají výstavy a jiné kulturní akce.    Historie zámku          Město Hranice bylo založeno roku 1276 opatem Budišem z kláštera Hradisko u Olomouce. Roku 1398 se zde připomíná tvrz. V letech 1427 – 1470 náležely Hranice Tovačovským z Cimburka, kteří si v místě starobylé tvrze postavili městský hrad, poprvé zmiňován roku 1464. Roku 1475 koupil hranické panství Vilém z Pernštejna. Perštejnové se zasloužili o zásadní přestavbu hradu i opevnění města. Po roce 1547 Hranice prodali a majitelé se pak na zdejším panství rychle střídali. K novým úpravám sídla došlo za Jana Kropáče z Nevědomí (1554 – 1562), který hrad přestavěl renesančně. Další úpravy byly provedeny Janem ml. ze Žerotína, Janem Jetřichem z Kunovic a Zdeňkem Žampachem z Potštejna. Potštejni nechali po roce 1581 starý hrad zbourat a nahradili jej roku 1609 zámeckou novostavbou. O pár let později koupil panství Václav Mol z Pohořelic, který nechal nádherně vyzdobit zámecké interiéry. Po stavovském povstání roku 1622 mu byly Hranice zkonfiskovány a císař Ferdinand II. je daroval olomouckému biskupu kardinálu Františku Ditrichštejnovi. Roku 1643 vydrancovali Hranice Švédové. Po smrti Josefa z Ditrichštejna roku 1858 převzala sídlo rodu Gabriela z Ditrichštejna, manželka hraběte Hatzfelda–Weissweilera. Po její smrti roku 1909 zdědili Hranice Althanové, kterým panství náleželo až do roku 1945. Od té doby sloužil hranický zámek potřebám města.       Podoba zámku            Zámek v Hranicích je renesanční dvoupatrový objekt se středním dvorem a zbytky předzámčí u severního výjezdu ze středověkého městského jádra. Stojí na místě gotického hradu, který byl pro výstavbu zámku stržen. Tři dvoupatrová křídla s arkádovými ochozy uzavírají úzký dvůr. Přízemí a patro zámku má arkádu nesenou bosovanými pilíři, ve 2. patře jsou toskánské sloupky. Tipy na výlet V Hranicích najdete také synagogu, židovský hřbitov, výstavní síň Stará radnice a Městské muzeum a galerii. Podívat se můžete také po okolí, kde najdete zříceninu hradu Puchart, zříceninu hradu Svrčov, železniční viadukt Jezernice, zříceninu hradu Helfštýn, pozdně renesanční zvonici v Lipníku nad Bečvou, nebo kaple sv. Josefa a kostel sv. Jakuba Většího také v Lipníku nad Bečvou. Neměli byste minout ani Hranickou propast, která je nejhlubší ve střední Evropě. Ubytovat se můžete v Hranicích nebo v Lipníku nad Bečvou.

Rozlehlý zámek Sychrov je dnes jedinečnou ukázkou novogotického šlechtického sídla druhé poloviny 19. století. Je situován do stejnojmenné obce v Libereckém kraji, 6 km severozápadně od Turnova. Historie zámku Na jeho místě původně stávala tvrz z 15. století, kterou nahradil během 16. století patrový panský kamenný dům pánů z Kyjova. Za třicetileté války, během níž vlastnil tehdejší svijansko - sychrovské panství Albrecht z Valdštejna, byl dům zničen. Když roku 1669 koupili panství Lamottové z Frintroppu, vystavěli na jeho místě barokní patrový zámek s věží. Rodové sídlo Rohanů Slavná etapa pro Sychrov začala roku 1820. Tehdy koupil celé panství rod Rohanů, příslušníků staré francouzské šlechty původem z Bretaně. Sychrov se stal jedním z jejich letních sídel, a protože starý barokní zámek již nevyhovoval dobovým potřebám na reprezentaci a pohodlí, rozhodli se je Rohanové přestavět. A to hned dvakrát. Nejprve v letech 1822 -1834 do podoby pozdního klasicismu a kolem poloviny 19. století, za Kamila Rohana, přibyly novogotické rysy a byly postaveny další budovy. Vyrostla válcová Bretaňská a hranolová Rohanská věž. Drobné úpravy v romantickém slohu vtiskl Sychrovu stavitel Josef Pravot. Kníže Rohan byl zanícený botanik, proto se jeho velké pozornosti těšil i zámecký park, který v druhé polovině 19. století vyrostl v nádhernou zahradu se vzácnými cizokrajnými dřevinami, bazénky, vodotrysky a umělým potokem. Bylo vybudováno i několik zahradních staveb, jako vyhlídka korunního prince Rudolfa či slavnostní brána zvaná „Arturův hrad“ v podobě romantické zříceniny. V zahradě čerpal inspiraci i hudební skladatel Antonín Dvořák, který byl na Sychrově častým hostem, díky svému přátelství s Aloisem Göblem, zaměstnancem Rohanů. Sychrov byl v držení Rohanů až do r. 1945, kdy jim byl zkonfiskován a stal se majetkem státu. Od roku 1995 je Národní kulturní památkou. Novogotická nádhera Zámek je vystavěn na obdélníkovém půdorysu, zdivo má červenou omítku. Do stran vybíhají dvě křídla. Průčelí zámku má kamenný portál a po obou jeho stranách jsou věže. Budovy jsou seskupené kolem rozlehlého čestného dvora, ze kterého se průjezdem vstupuje do parku. V interiérech je autentická zámecká instalace v novogotickém slohu, která podává ukázku jak se ve 2. polovině 19. stoleté žilo na venkovském šlechtickém sídle. K vidění jsou obytné místnosti panstva i jeho reprezentační prostory a královské apartmá, jehož hosty byli francouzský král Karel X., pruský král Vilém a císař František Josef I. Interiéry jsou vybaveny cenným historickým nábytkem, porcelánem, sklem, obrazy a množstvím dalších drobností. Většina zámeckých místností vyniká bohatou řezbářskou výzdobou. Stěny zdobí nesmírně cenné olejomalby předků Rohanů a francouzských králů, o jejichž cennosti svědčí, že jsou jednak nejvýznamnějším souborem francouzských podobizen mimo Francii a také největší středoevropskou sbírkou portrétního umění. Zámek nabízí 3 návštěvnické okruhy, noční prohlídky, ukázky sokolnictví a koncerty. Natáčely se zde pohádky Zlatovláska či Nesmrtelná teta.  Tipy na výlet V nedalekém okolí najdete zříceninu hradu Vranov - Pantheon, zámek Malá Skála, zámek Svijany, skalní hrad Drábovna, rozhlednu Kopanina nebo zříceninu hradu Frýdštejn. V Turnově můžete navštívit chrám Narození Panny Marie nebo Dlaskův statek. Ubytovat se můžete v Turnově.

Přírodní památka skalní brána se nachází na žluté turistické značce, zhruba 1,5 km jihozápadním směrem od obce Kovářov.Tato přírodní památka vznikla pravděpodobně typickým bochníkovitým zvětráváním žulových masivů. Jedná se zde o nepravou skalní bránu, kterou vytvořily tři velké balvany. Přírodní činností byly seskupeny tak, že dva tvoří pilíře a třetí spočívá na dvou spodních. Průchod je dlouhý zhruba 4 metry a široký až jeden metr. Výška průchodu dosahuje 1,5 až 1,8 metru.

Jeskyně Býčí skála je částí významného jeskynního systému Moravského krasu, třináct kilometrů dlouhého systému Rudického propadání. Vytvořen byl podzemním tokem v souvrství lažáneckých vápenců svrchního devonu. Býčí skálou tak dodnes protéká potok Jedovnice mizící z povrchu v místech Rudického propadání. Samotný systém jeskyně Býčí skála má délku 7 km dalších 6 km připadá na systém sifonů a dómů Rudického propadání. Objevy jeskyně začaly již od roku 1863 a to z obou směrů. Až v roce 1985 se podařilo proniknutím Srbského sifonu zmapovat a dokázat propojení celého 13 km dlouhého systému. Průzkumy tu však pokračují dodnes. Jeskyně Býčí skála je ale také významná z archeologického hlediska. V prvním sále zde otec moravské archeologie objevil kromě dvojího osídlení v době kamenné také bronzovou sošku býčka zdobenou vkládanými kousky železa (odtud dnes název Býčí skála) a další velké množství nálezů, mimo jiné různě poházené kosti 40 lidských koster, bronzové, skleněné a jantarové ozdoby, zvířecí kosti, železné sekyry a další nálezy, které byly datovány do 5 století př.n.l. tedy do doby železné. Jeskyně není běžně přístupná, pouze za přísných pravidel pro odborné exkurze a párkrát do roka i pro veřejnost.