Na náhorní planině prudce vztyčené nad východními terasami Vltavy na Proseku a zvolna se svažující k Labi na Kostelec a Brandýs nalezli letečtí předkové ideální místo na provozování letišť. Lokalita byla nedaleko centra Prahy a okolí bylo volné, všude se prostírala jen pole. Jako první vzniklo po vyhlášení samostatné Československé republiky letiště ve Kbelích sloužící zpočátku pouze vojenskému letectvu. V roce 1919 zde začalo pracovat ředitelství civilního letiště a v letech 1921-1923 se zde vedle dřevěných a plátěných vojenských hangárů objevilo i 5 železobetonových civilních. V těch nejdříve sídlila francouzsko-rumunská společnost ? prvá pravidelně létající společnost na našem území, dále od roku 1923 ČSA a později ČLS. Kbelské letiště bylo travnaté oválného tvaru o rozměrech 810 x 1350m. Další letiště ? naše mateřské letňanské - vzniklo po přestěhování továrny Letov (dříve ČS vojenská továrna na letadla či Hlavní letecké dílny) ze Kbel do Letňan v průběhu roku 1925. Uživatelem letňanského letiště byl též od roku 1926 Vojenský ústav studijní VLÚS (nyní VZLÚ), kdy zde dobudoval své nové sídlo. Nejsevernějším letištěm tohoto trojúhelníku bylo firemní Avie. V roce 1930 Avii převzal koncern Škoda a vybudoval nový závod v Čakovicích se stejnojmenným letištěm. Mělo nepravidelný tvar o rozměrech cca 600 x 700m. Zažilo slavnou éru Avie ve 30. letech, ale v letech 1956-8 bylo zrušeno a nyní na něm stojí automobilové výrobní haly. V areálu obcí Kbely, Letňany, Čakovice ve vzdálenostech cca 1,5km od sebe tak vznikla tři letiště. Startovali a přistávali na nich všechny významné stroje naší letecké historie. Do letadel nastupovali slavní rekové nebes i dnes už neznámí letci-učedníci. Co leteckých osudů se zde za 80 let napsalo! Vnímavý tvor může zaslechnout v šustění trávy vzletových drah svist křídel a tlumený hluk motorů a v oparu předjarní inverze uzřít siluety dávných strojů. 1919-1930 zdroj: Bulletin č.1 AK Letňany z 26.5.1991 Léta létání 1982 Československá letadla 1984 vyprávění letců, pamětníků Historie letiště Letňany Letňanské letiště vzniklo počátkem 20.let a u kolébky mu stála firma Letov, Vojenský ústav studijní a později Aero. Letov a VLÚS měly své objekty na severní straně letiště, Aero na jižní. Letiště bylo mnohem menší než dnes, mělo tvar nepravidelného trojúhelníka o rozměrech cca 500 x 600m. Vzletová dráha nebyla nijak zvlášť značená a celou plochu letiště pokrývala tráva. V této podobě vydrželo letiště až do roku 1939, z té doby se dochoval náčrt všech tří letišť. Během 2.světové války bylo letiště rozšířeno směrem na východ, aby vyhovělo rychlejším a těžším letadlům a dostalo travnatou dráhu o směru 06/24 v délce cca 1000m. Po válce byl provozovatelem letiště Výzkumný a zkušební letecký ústav(VZLÚ), který zřídil ve svém areálu řídící věž a stavěl do služby dispečery pro organizaci zkušebního provozu. Letiště v této dimenzi vyhovovalo až do začátku 70. let, kdy se od západu přiblížila výstavba Severního města. Od té doby muselo letiště o svoji existenci bojovat. V letech 1977 až 1980 proběhly zemní práce, jejichž výsledkem bylo pootočení dráhy do směru 05/23, zkrácení délky na 814m a zvětšení teréních vln již dříve na letišti přítomných. Další vývoj letiště lze očekávat při budování areálu nového výstaviště na západní straně letiště. 1920-1980 zdroj: Bulletin č.1 AK Letňany z 26.5.1991 Léta létání 1982 Československá letadla 1984 vyprávění letců, pamětníků Historie aeroklubu Sportovně se v Letňanech létalo jistě již před válkou, z té doby nemáme však prameny. Pamětnicky tak je popsáno období po roce 1945. Letňanské létání mělo od začátku dvě větve ? plachtařskou a motorářskou. Motorově se létalo na nynějším letňanském letišti a plachtově na letišti Avie v Čakovicích. Aeroklub Praha Letňany byl organizován jako tovární se zkratkou ALAZ ? Aeroklub leteckých a automobilových závodů (z Avie se stala automobilka). Ustanoven byl počátkem roku 1948, ale létalo se již dříve. Plachtaři začínali s trofejním vybavením, které si sami dovezli z Grunau. Pro hangár bylo k dispozici místo za silnicí z Letňan do Čakovic. Avia věnovala dřevěný barák po Němcích, který musel být přemístěn a adaptován na hangár. Letci museli zesílit nosníky a vybourat příčky, aby bylo dosaženo rozponu 12 m pro potřebnou manipulaci s větroni. Stavba byla dokončena počátkem roku 1948, dosud stojí a v současné době je v ní svépomocná autodílna. Silnice do Letňan oddělovala hangár od letiště a při každém létání musely být větroně přes ni přenášeny. První plachtařský start na aviácké ploše uskutečnil 27.6.1948 Jirka Vašák a zárověň byl prvním plachtařským instruktorem ALAZu. Ke startování větroňů byly používány jednobubnové navijáky Opel a Ford o 90 koňských silách, lano se z počátku tahalo od navijáku na místo startu ručně - vždy čtyři hoši lano táhli a čtyři byli na cestě k navijáku. Později byla pro tento účel speciální tažná motorová tříkolka na bantamových kolech. Prvním vlečným letounem byl Čáp (Storch) původem z Točné a prvým vlekařem Franta Bobek. Létalo se na třech ŠK-38, dvou GB-IIb, Z-24, na Šohajích 25 a 125, na Olympii, Vážce a Kranichu I. Aeroklub vlastnil i Mu-13 Merle, ale ta nelétala. Vzácný Rheinland byl zničen při svém prvém přistání na letišti. Vůbec bylo tehdy v ČSR více nehod na výkonných větroních, protože z Grunau byly odváženy co nejvýkonnější, náročnější na pilotáž na nichžnaši plachtaři s malými zkušenostmi havarovali často při prvém startu. Aviácké letiště bylo dosti krátké, takže když byla jednou potřeba větší výška z navijáku, zastavil se řídký provoz na silnici, větroně se přetáhly a startovalo se z pole, přičemž cestující zastavené MHD sledovali klidně letecký provoz. V roce 1950 byl zrušen v Klecanech Aeroklub vysokoškolského sportu (AVS) a do ALAZu přestoupili známí plachtaři a konstruktéři větroňů Dlouhý, Matějček (byl druhým vedoucím plachtařského odboru), Frynta (třetí vedoucí plachtařského odboru a později i celého aeroklubu). Po zrušení letiště Avie na konci 50-tých let se plachtařský odbor přestěhoval na letiště Letňany, kde sídlí dosud. 1940-1950 zdroj: Bulletin č.1 AK Letňany z 26.5.1991 Léta létání 1982 Československá letadla 1984 vyprávění letců, pamětníků www.akletnany.cz

Zámek na Mělníku je zdaleka viditelnou dominantou města.  Nad soutokem Labe a Vltavy existovalo již v 9. století slovanské hradiště, vystřídané v dalším věku raně středověkým hradem, jenž byl obýván vdovami českých králů a knížat. Jeho podhradí povýšil Přemysl Otakar II. v roce 1274 na město a Karel IV. potom z Mělníku učinil věnné město českých královen a také místo, které se stalo centrem vinařství a dodávalo na královský stůl tento lahodný mok. Historie zámku Mělnický zámek zůstal v držení královské koruny až do roku 1542. Tehdy jej Ferdinand I. zastavil Zdislavovi Berkovi z Dubé. Zdislav Berka se rozhodl z hradu, který prošel podobou románskou i gotickou, učinit pohodlné šlechtické sídlo a realizoval přestavbu v renesanční zámek. Nechal také vystavět severní křídlo s věží. Během třicetileté války zámek zpustl a v roce 1646 byl zastaven Černínům z Chudenic, kteří panství po půl století užívání koupili od císaře Leopolda I. Černínové šli s dobou a provedli v letech 1685 - 1686 barokní úpravy, které daly zámku dnešní podobu. Další osudy Mělnického zámku byly dány sňatkem poslední dědičky z rodu Černínů Marie Ludmily, jež se v roce 1753 provdala za Augusta Antona Lobkowicze. Právě tento rod je s Mělníkem nejvíce spjat a vlastnil zámek až do roku 1938. V roce 1992 jim byl zámek v restituci vrácen zpět a prošel rekonstrukcí. Podoba zámku Prohlídka zámku začíná už při vstupu na nádvoří. Vstoupíme pozdně gotickou branou a můžeme si ve fragmentech prohlédnou tisíciletou stavební historii zámku. Je zde zastoupena gotika, renesance a baroko. Renesanční severní křídlo zámku s dvoupatrovou lodžií pokrývají sgrafita z roku 1553, jedna z nejstarších v Čechách. Sgrafity je pokryta i přistavěná schodištní věž. V ochozu namalované erby z let 1677 a 1931. Ve zpřístupněných interiérech zámku si lze prohlédnout umělecké sbírky mělnické větve Lobkowiczů, včetně obrazárny. V souboru českého baroka je řada vynikajících obrazů od K. Škréty, P. Brandla, J. J. Heintsche, J. Kupeckého, J. K. Lišky, J. P. Molitora, I. Raaba, V. V. Reinera. Vzhledem k tomu, že Mělník byl od dob císaře Karla IV. centrem českého vinařství neopomeňte návštěvu vinných sklepů Jiřího Lobkowicze.  Atraktivní je také zámecká vyhlídka, odkud je vidět soutok Labe a Vltavy, památná hora Říp a České středohoří. EXPOZICE: Zámecké interiéry s dobovým zařízením a rodovými sbírkami Obrazová galerie Velká ložnice Jiřího Kristiána, Pracovna Augusta Longina, Dětský pokoj, Jídelna, Zelený salon, Velký sál s mapami a vedutami, Rytířský sál, Koncertní sál, Velká jídelna sv. Václava, Kaple sv. Ludmily. Degustace v zámeckých sklepech včetně prohlídky: Pro skupiny nad 10 osob, je nutné předem rezervovat.Denně od 10.00 do 17.00 hod, ve večerních hodinách dle dohody. Malá degustace – dva druhy vín (30 min.)                                   90 Kč Střední degustace – čtyři druhy vín (40 min.)                              120 Kč Velká degustace – šest druhů vín (50 min.)                                160 Kč Super degustace – ochutnávka všech druhů vín (60 min).             220 Kč VIP degustace – Výběr z nejlepších vín se ochutnává s ředitelem zámeckého vinařství po prohlídce sklepů v salonku sv. Jiří.                                           350 Kč V rámci menšího výletu můžete navštívit také zámek Liběchov, nedaleko od něj umělou jeskyni Klácelka nebo rozhlednu Slavín u Tupadel. Za návštěvu stojí i renesanční zámek Dolní Běřkovice. Ubytování najdete přímo v Mělníce.  

Renesanční zámek v Nasavrkách stojí v dolní části náměstí vedle kostela sv. Jiljí. Zámek prošel v 90. letech rekonstrukcí, dnes se v přízemí objektu nachází romantická obřadní síň, kancelář Informačního centra a cestovní kanceláře. První patro je určeno pro expozici muzea "Po stopách Keltů", ve druhém patře zámku se konají po celý rok koncerty a výstavy. Nejznámější z nich jsou prázdninové: "Nasavrcká paleta" a "Nasavrcké hudební léto".     Historie zámku Původně v Nasavrkách stávala tvrz postavena v 10. - 11. století, která se poprvé připomíná až roku 1545, kdy byla v držení Magdalény a Mikuláše Běškovce z Běškovic. V roce 1585 koupil panství Jan Kekula ze Stradonic. Po jeho smrti se jeho žena znovu provdala za Václava Zárubu z Hustířan a v této době kolem roku 1600 došlo také k úpravě tvrze na renesanční zámek. Roku 1622 bylo sídlo zkonfiskováno a prodáno císařskému důstojníkovi Františkovi de Couriers. Později získal panství rod Schönfeldů, za kterých bylo panství výrazně rozšířeno. Dcera Josefa Františka ze Schönfeldu se provdala za Jana Adama Auersperka. V té době již zámek nesloužil jako rodinné sídlo, byl poškozen také požárem. Roku 1757 nechal Jan Adam nasavrcký zámek upravit a zřídil zde správu panství. V roce 1849 po zrušení roboty sloužilo sídlo k potřebám nově zřízeného Okresního soudu a Berního úřadu. V roce 1931 se majitelem zámku stal Charitativní spolek sv. Kláry z Prahy. Při stavebních úpravách byl ve druhém patře přistavěn balkónek do zahrady a také bylo upozorněno na části zdiva po staré tvrzi. Roku 1939 koupila zámek Lidová záložna se sídlem v Hodoníně, později byl zámek využíván pro byty i provoz služeb. Od roku 1987 zde sídlila Krajská správa Chráněné krajinné oblasti Železné Hory. K rekonstrukci zámku do jeho dnešní podoby však došlo až po roce 1990. Dnes je zámek v majetku obce Nasavrky.    Podoba zámku Zámek Nasavrky je dvoupatrová stavba nepravidelného půdorysu. Po roce 1610 bylo přistavěno užší východní křídlo se dvěma místnostmi v každém patře. Zámek prošel ve své historii mnohými úpravami. Na omítce se nachází psaníčková sgrafita, do zámku se vchází pěknou vstupní klenutou halou. Tipy na výlet   Vydat se můžete na vodní nádrž Křižanovice nebo na vodní nádrž Seč. Nedaleko Rabštejnské Lhoty najdete přírodní památku Na Skalách. Prohlédnout si můžete také renesanční zámek Slatiňany, v němž se nachází také Hippologické muzeum. V Chrudimi najdete hrad Chrudim nebo Muzeum loutkařských kultur. Zajímavý je také skanzen Veselý kopec. Ubytování najdete v nedaleké Chrudimi.

Čertův odpočinek je geologická pozoruhodnost nacházející se na hlavní vrcholové skále Černé hory (1085 m.n.m.) v Jizerských horách.Nazývá se tak skalní útvar s bohatým výskytem skalních hrnců a rýh. Podle legendy vznikl když zbožní lidé s kříži vyháněli pekelné síly z hor. Některé kameny čerti upravili tím, že si na ně sedli (tak vznikly skalní hrnce) a zanechali i při tom otisky  svých ocasů (což jsou odtokové rýhy skalních hrnců).