Vlašský dvůr byl dlouhou dobu střediskem hospodářské moci Českého státu, centrální královskou mincovnou a také sídlem panovníka při jeho návštěvě Kutné Hory. Stavba byla založena koncem 13. století. Kolem nádvoří oválného půdorysu byly zbudovány mincovní kovárny (šmitny) a ražební síň (praghaus) kde byly raženy stříbrné pražské groše. Na přelomu 14. a 15. století došlo za vlády krále Václava IV. k radikální přestavbě objektu na důstojné panovnické sídlo. Vystavěn byl dvoupatrový palác s reprezentačními sály, věž, kaple a pod ní královská pokladnice. V zasedací síni se dodnes zachovaly fresky znázorňující dvě velké události, které se zde udály. Jedním je vydání „Dekretu kutnohorského“ Václavem IV. a ten druhý byla volba českého krále Vladislava Jagellonského. Kaple patří dodnes k vrcholům české gotické architektury. Barokní doba Vlašský dvůr příliš nezasáhla, stejně tak jako městské požáry. Díky tomu se v podstatě původní stav objektu zachoval až do konce 18. století kdy skončila činnost horního úřadu. Význam tohoto objektu tak rychle upadl a postupem času se dostal do vážného stavebního stavu, hrozilo dokonce zlikvidování. Naštěstí v závěru 19. století bylo rozhodnuto o novogotické přestavbě pod vedením architekta Ludvíka Lábra, mimo jiné vcelku zdařilé úpravě. Odstraněny byly především ruiny výrobních prostor. V objektu se konají celoročně prohlídky pro veřejnost.

Krátká historie hradu Hrad byl založen již v prvé polovině 13. století. První písemná zmínka je z roku 1316, kdy je majetkem Bendy z Volfštejna. Hrad neměl příliš dlouhého trvání, v druhé polovině 15. století je již opuštěn a postupně chátrá. Podoba hradu Hrad oválného půdorysu ležel za mohutným příkopem. V jeho čele byl volně stojící konický plochostropý bergfrit. Do věže se vcházelo v patře, dodnes dochovaným pozdně romáským portálem. V zadní nejvíce chráněné části se nacházel palác, dosahující výše dvou pater. I palác měl mírně konické stěny. V nádvoří se pak nacházely ještě další dvě stavby, čtverhranný věžovitý plochostropý objekt a dvouprostorová budova. Hrad dnes Do dnešní doby se z hradu, o který se stará spolek nadšenců, nejvíce zachoval bergfrit. Dále pak zbytky obvodových stěn paláce a věžovité stavby. Z dvouprostorové budovy se zachoval jen terénní náznak. Tipy na výlet Na výlet se můžete vydat na zříceninu hradu Krasíkov, na rozhlednu Bohušův vrch u Plané, na zříceninu kostela sv. Jana, nebo na zámek Svojšín. Za návštěvu stojí i město Stříbro. Ubytování si jistě vyberete přímo ve Stříbře.

Počátky malebného zámku Březnice, který je dominantou stejnojmenného města ležícího v okrese Příbram, jsou spojeny se šlechtickým rodem Buziců. Od tvrze k renesanční kráse Členové rodu Buziců zde počátkem 13.století vystavěli tvrz, která byla ještě v průběhu téhož století přestavěna na raně gotický hrad. Hrad a okolní krajinu drželi Buzicové až do r. 1406. Novým majitelem se stal nejvyšší mincmistr Petr Zmrzlík ze Svojšína, husitský hejtman a přítel Mistra Jana Husa. Pro jeho náklonnost k husitskému hnutí se Březnice stala obětí Husových odpůrců, byla vypálena a často střídala majitele. Roku 1531 se majitelem díky své náklonnosti k císaři Ferdinandovi I. stal Jiří Lokšanský z Lokšan, císařův rádce a tajemník. Ten nechal přestavět hrad na renesanční zámek s baštami. Po pánech z Lokšan se zde vystřídalo několik majitelů. Za Přibíka Jeníška z Újezdu, nejen že proběhly barokní úpravy, ale byly také do města v rámci rekatolizace přivedeni jezuité. V 18. a 19. století vlastnili Březnici Kolovratové, vlastenci a mecenášové národního obrození. Posledními majiteli byl uherský rod Pálffyů z Erdödu, za nichž byly významně přestavěny interiéry a zbořena část obvodového opevnění, přesto si Březnice zachovala svůj renesanční vzhled. Lokšanská knihovna - nejstarší u nás Zámek Březnice si částečně uchoval gotické opevnění. Zámecké fasády zdobí renesanční sgrafita, na nádvoří je arkádová chodba. U zámku, který je obklopen renesanční zahradou, anglickým parkem a bylinnou zahradou, stojí také barokní pivovar. K nejzajímavějším zámeckým interiérům patří velká renesanční jídelna s kachlovými kamny, zámecká kaple, zbrojnice, rytířský sál s kazetovým stropem a zejména Lokšanská knihovna, založená v roce 1558, která je nejstarší knihovnou klasického typu u nás. Na zámku je i galerie malíře Ludvíka Kuby. Pojeďte na Březnici a projeďte se v kočáře po parku, prohlédněte si pušky ze sbírky Hanuše z Kolovrat nebo nahlédněte do starobylé Lokšanské knihovny. Koná se zde řada kulturních akcí včetně koncertů. Ubytování najdete nedaleko Březnice nebo v Rožmitále pod Třemšínem.

Raně barokní, klasicistně upravený valdštejnský zámek najdeme přímo v centru města Jičína. Jičínský zámek je součástí budov tvořících náměstí a na první pohled s nimi splývá, proto je lehké jej přehlédnout. Návštěva zámku však rozhodně stojí zato. Historie zámku Původně, na místě západní části dnešního zámku, stával po polovině 16. století jednopatrový pozdně gotický panský dům o jednom křídle, postavený Trčky z Lípy. V roce 1609 začal Zikmund Smiřický se stavbou nového renesančního zámku, jehož jádrem zůstal starší trčkovský objekt. Měl 2 patra, nárožní arkýře a 4 arkády do náměstí. Zámek v roce 1620 vyhořel po mohutném výbuchu, když byl zabírán Saloménou Slavatovou, která vymáhala jičínské dědictví na své sestře Elišce. V roce 1623 se Jičín stal majetkem Albrechta z Valdštejna, který zahájil stavební činnost ve městě budováním vévodské rezidence. Rozhodl se pro vystavění sídla ve středu frýdlantského vévodství. Proto roku 1624 vykoupil další sousední domy až k frýdlantské bráně. Základem projektu byl návrh A. Spezzy, upravený G. Pieronim. Za války o bavorské dědictví, tzv. bramborové, roku 1778 byl v Jičíně na čas ubytován i Josef II. Na nějakou dobu upoutal jičínský zámek opět pozornost Evropy, kdy za napoleonských válek v roce 1803 zde sídlil císař František I., kde vedl i řadu schůzí. Nejzávažnější byla schůzka nejvyšších rakouských vojevůdců - Schwarzenberka a Radeckého s ruským generálem Tollem, na níž byla dohodnuta tzv. Svatá aliance proti Napoleonovi. Od roku 1850 přestal zámek sloužit výlučně potřebám panství a s přeměnou státního aparátu se stal postupně též objektem pro nové státní úřady. Byl zde umístěn krajský soud, okresní finanční ředitelství, berní úřad a od roku 1907 také věznice okresního soudu. Po pozemkové reformě nakonec zámek koupilo roku 1936 město Jičín. Dnes je zámek v rukou města Jičína a sídlí zde Muzeum a galerie Jičín, lidová škola umění a některé úřady.  Podoba zámku Zámek Jičín, největší a nejvýstavnější budova na Valdštejnově náměstí, je dvoupatrová stavba obklopující 3 nádvoří a v původní podobě se zachovala dodnes. Při zámecké zahradě jsou postaveny druhé konírny, jízdárna, míčovna a zbrojnice. Po Valdštejnově smrti se zámek téměř 100 let neopravoval. Na konci 18. století jej upravil arch. F. Heger, po požáru roku 1809 bylo upraveno hlavní průčelí do zámeckých nádvoří. Do předních dvou zámeckých nádvoří vedou průjezdy s bosovanými portály, menší západní nádvoří obklopují arkády na pilířích. Ze staršího zámeckého zařízení se zachoval empírový tzv. konferenční salónek tří císařů z doby před rokem 1813, s portréty monarchů, zařízený v souvislosti s četnými návštěvami vůdců protinapoleonské aliance. Zámecká expozice dnes představuje stálou výstavu střeleckých terčů ostrostřelců a expozici z díla akademického malíře Radka Pilaře /autora pohádkových postaviček Rumcajse, Manky a Cipíska/. Je zde umístněna také vlastivědná, archeologická a přírodovědná expozice regionu. Návštěvníka zaujme chodba ze zámku k oratoři kostela sv. Jakuba s barokními plastikami ze sochařské dílny Jelínků nebo také cyklus 6 obrazů V. I. Raaba Ze života světců, který byl po josefínské reformě rozdělen a nyní jsou díla opět pohromadě. V muzejní herně a dílně si může návštěvník vyzkoušet tkalcovský stav, nebo mlýnek na obilí. Tipy na výlet Ve městě je dále k vidění židovský hřbitov a synagoga. Rozhled po městě se vám naskytne z rozhledny Čeřovka. V okolí se můžete vydat na zámek Jičíněves, zámek Kopidlno, zámek Mladějov, hrad Kost, zříceninu hradu Hynšta, zříceninu hradu Veliš, zámek Humprecht v Sobotce nebo zříceninu hradu Trosky.  V Jičíně se jistě i ubytujete.