Statek s obytným domem a hospodářskými budovami byl postaven v první polovině 18. století, v následujícím pak ještě upraven. Hospodářské budovy jsou seskupeny kolem čtvercového dvora, jednopatrový dům má nárožní dvoupatrové věže, zakončené báněmi. V přízemí se dochovaly klenby.

Na tomto místě stojí již třetí sousoší. Motiv sv. Norberta ovšem zůstal. Původně zde stálo sousoší z roku 1708 z brokofovské dílny, které bylo poničeno při pruském v pádu roku 1757. Společnost sv. Norbertovi dělali blahoslavení Adrian a Jakub. Od roku 1764 zde bylo sousoší sv. Norberta s anděly od Ignáce Františka Platzera. Autorem nynějšího sousoší je Josef Max, který ho zhotovil roku 1853 na objednávku opata dr. J. Zeidlera, z kláštera premonstrátů v Praze na Strahově. Na novogotickém podstavci stojí tři světci. Uprostřed svatý Norbert, na pravé straně svatý Václav držící prapor, nalevo pak svatý Zikmund. Sv. Norbert založil ve 12. stol. řád premonstrátů. Přičiněním strahovského opata Kašpara Questenberka byly jeho ostatky převezeny roku 1627 do Prahy a uloženy v kostele Nanebevzetí Panny Marie na Strahově.

Radnice - Moravská Třebová

Zahrada Nebozízek je ohraničena na západní straně vrcholem Petřína, Růžovým sadem, na severní straně lanovou dráhou, na východní úpatím Petřína a na jižní Hladovou zdí. Její rozloha je 8 ha. Název zahrady pochází od vinice, které se už v 15. století říkalo Nebozez. Na původní vinici byl později vysazen ovocný sad, který odkoupila Pražská obec. Ta také nechala část zahrady upravit podle projektu arch. Jiřího Braula a v roce 1842 zpřístupnit veřejnosti. V letech 1841 – 1895 byla zahrada, u příležitosti konání Jubilejní výstavy a stavby lanové dráhy, znovu upravena podle projektu F.Tomayera na veřejný městský park v anglickém stylu. Koncem 19. století byla ve spodní části zahrady postavena budova malostranského Sokola. Ve 20. století byla zahrada rozšířena na místě újezdských kasáren o takzvaný Jiřinkový sad a celkově upravena.