Olověný vrch (802 m), německy Bleiberg stojící na území krušnohorské osady Bublava se pyšní vyhlídkovou věží s turistickou chatou. Nejmladší rozhledna Krušných hor Před druhou světovou válkou tu žilo několik tisíc obyvatel, z nichž mnoho bylo členy místního spolku přátel přírody. Vzrůstající zájem o lyžování je přivedl na myšlenku postavit na olověném vrchu chatu. Projekt vypracoval karlovarský architekt Ernstberger. Stavitel Rolz z Rotavy stavbu v roce 1933 zahájil, ale právě probíhající hospodářská krize celý projekt značně zjednodušila. Dílo, na jehož dokončení se podíleli i členové spolku, bylo dokončeno a veřejnosti otevřeno dne 3. prosince roku 1933. Nová chata s rozhlednou skutečně napomohla tomu, že se Olověný vrch stal oblíbeným místem pro zimní sporty, ovšem turisté, i díky rozhledně, rádi navštěvují jeho vrchol i v létě. Během 2. sv. války složila jako dětský domov pro bezdomovce, do roku 1961 jako vojenská radistická hláska, od roku 1961 byla ve správě RAJ Sokolov jako restaurace. Samotná rozhledna je 16 metrů vysoká a vede na ni celkem 74 schodů. Konstrukce je dřevěná, stejně tak i vnější obložení. Otevřena je denně v době provozu restaurace, tj. 11 – 20 hod.   Výhled je výrazně omezen stromy Popis cesty Autem - Na vrchol se dá dojet autem. Cesta na vrchol vede z obce Bublava. Pokud budeme z obce vyjíždět směrem na Stříbrnou, na konci Bublavy zabočíme vpravo na asfaltovou cestu, která nás povede nejprve po louce a potom lesem až na Olověný vrch.  Vlakem - Nejbližší železniční stanice se nachází v Kraslicích (žel. trať č. 145 Sokolov - Kraslice). Od nádraží půjdeme do středu Kraslic ulicemi a odtud vede modrá TZ až na vrchol Olověného vrchu. Cesta je dlouhá asi 5 km.

Stálá expozice Interiéry základních částí lidového stavení z dob rychtáře Václava Kerna - hlavní světnice, černá kuchyně, světnička, spížová komora, chlév. Historie domu, obce a rekonstrukce památkového objektu. Expozice "Severočeská lidová architektura" - charakter a vývoj severočeského lidového domu. Expozice "Lidové umění a nábytek" - ukázky malovaného nábytku, užitkových předmětů, plastik a obrázků z bohatých etnografických sbírek muzea. Expozice zemědělského nářadí. Více si o Vísecké Rychtě můžete přečíst zde.

Rozeklané skály, součást místa zvaného Kyjovský Hrádek, se tyčí nad Kyjovským údolím přibližně půl kilometru západně od obce Kyjov v NP České Švýcarsko. Údolím pod volně přístupným Hrádkem vede z obce turistické značení. Historie hrádku Starší badatelé předpokládali, že zdejší lokalita, nazývaná Kyjovský Hrádek podle nedaleké obce Kyjov, neboť pravé jméno je neznámé, bývala skalním hradem. Počátek hradu, který měl sloužit ke střežení obchodní stezky, byl kladen do počátku 14. století, kdy zdejší území vlastnili páni z Michalovic. Zánik hradu byl kladen do období okolo roku 1440 v souvislosti  s vojenskou výpravou Lužičanů. Novější bádání Františka Gabriela a J. Smetany ukazují, že zdejší lokalita byla víceméně provizorním sídlem prospektorů nebo horníků, pracujících v okolí a sloužila k tomuto účelu přibližně od poloviny 13. století do počátku 14. století. Pozůstatky hrádku dnes Na plošině skalního suku nad údolím archeologové objevili suterény objektů, které byly z větší části dřevěné. Dále zde byly nalezeny stopy po peci (snad vápenka) a další stopy po ukotvení dřevěných částí objektů. Tipy na výlet Navštívit můžete zříceninu hradu Falknštejn. U Jetřichovic najdete přírodní památky jako Mariinu skálu, Vilemíninu vyhlídku, Pavlínino údolí, skalní průchod Úzké schody nebo skalní masiv Rudolfův kámen. Nedaleko od Chřibské si můžete prohlédnout zříceninu hradu Chřibský hrádek nebo akvadukt. Ubytování najdete v Krásné Lípě. M.K.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie - Chlum u Třeboně, text v přípravě