Dochovaný větrný mlýn holandského typu stojí při silnici vedoucí do Slušovic, kousek východně za obcí. Mlýn byl vystavěn v letech 1858-1860. Mlelo se tu až do roku 1941, kdy další činnost zakázali nacisté. Na černo se tu však mlelo i během války. Po ní pak mlýn fungoval občasně, až v 50. letech 20. století provoz ustal nadobro. Díky péči potomků posledního mlynáře se stavba zachovala dodnes. Budova mlýna je třípatrová, vysoká 8,5 m a průměru 5,9 m. Materiálem pro stavbu se stal lomový kámen a cihly. Stavbu kryje šindelová střecha ve tvaru osmibokého jehlanu. Zachovalo se i větrné kolo o průměru 11 m. Uvnitř se nachází kompletní mlecí zařízení. Mlýn stojí na soukromém pozemku. Parkování je možné krátkodobé na nedaleké asfaltové odbočce.

Z dříve nejsevernějšího hradu přemyslovského hvozdu se dodnes dochovaly již jen nepatrné zbytky zdí. Džbán, takto se tento hrad jmenoval, se rozkládal nad soutěskou zvanou Ve vratech nad Mutějovicemi.  Právě tudy procházela cesta spojující středočeskou oblast, kde tak Přemyslovci rádi lovili, se severočeským Lounskem. Lovecký letohrádek krále Václava I.? Přestože byl Džbán velký, výstavný a významný, nedochovaly se žádné písemné zmínky. I jeho stavitel je neznámý. Dle archeologů spatřil světlo světa v první polovině 13. století a jeho bezpečí chránily tři okrouhlé věž. Takovou stavbu mohl stěží postavit pouhý člen šlechtického rodu a tak existuje teorie, že hrad postavil snad sám král Václav I. jako lovecký letohrádek. Po vystavění hradu Křivoklát byl tento hrad opuštěn. Hrad však asi neměl dlouhého trvání, neboť dle průzkumů se jeho zánik řadí již do druhé poloviny 13. století. Jeho zánik byl nejspíše způsoben poruchami v opukovém podloží zapříčiněném vylámáním mimořádně mohutného okružního příkopu. Při výsadbě lesa na hradišti byla ale také odkryta silná vrstva popela a do červena vypálené kameny, což by zase nasvědčovalo, že byl hrad zničen požárem. Na přelomu 19. a 20. století byl hradní areál výrazně poškozen těžbou opuky. Dispozice hradu Pro stavbu hradu byla vybrána rozsáhlá plochá ostrožna, na níž se nacházely pozůstatky halštatského pravěkého hradiště.  Hrad slučoval prvky hradu s obvodovou zástavbou a francouzského kastelu. Vnitřní nádvoří bylo pravděpodobně obestavěno budovami. Přístup do hradu byl pouze z východní strany, kde souvisí hradiště s planinou, a tady byly také hluboký příkop a val, které vedly kolem celého hradu. Značně silné zdi byly postaveny z opuky. Z hradu, z něhož se ještě v 19. století zachovaly zbytky všech tří okrouhlých věží, stojí dnes již jen nepatrné pozůstatky jediné z nich, části zdí a hluboký příkop s valem kolem části hradiště. Navíc je areál hradu zalesněn. Chystáte-li se navštívit hrad a hledáte ubytování, pak v jeho blízkosti v obci Mutějovice naleznete malý pivovar s ubytováním.

Chlum Svaté Máří je znamý především díky poutnímu baroknímu chrámu. V roce 1903 zde nechal postavit Krušnohorský spolek cihlovou dvacet metrů vysokou rozhlednu. V jejím sousedství byla postavena malá chata s občerstvením. Oboje bylo zprovozněno 15.5.1904. Po roce 1945 byla občestvovací chata zrušena a přeměněna na obytný domek. Je však unikátní tím, že z něj vyrůstá cihlová věž. Vstup do ní je právě z předsíně rodinného domku a tím zůstává nepřístupnou.

Stará vápenka - Bystré, okres Svitavy.