Most Závodu míru. Most Závodu míru přes Vltavu spojuje území Zbraslavi s její místní částí na pravém břehu Závistí. Slouží automobilové dopravě a pro pěší. Prvenství mostu Závodu míru. Most závodu míru je prvním mostem na světě postaveným metodou samonosné svařované výztuže. Střední betonový oblouk má rozpětí 75 m. Na každé straně jsou tři pilíře. Most je 210 m dlouhý a 9 m široký. Název mostu Závodu míru. Název mostu je odvozen od cyklistického Závodu míru. Je používán od roku 1964.

Černá věž z neomítnutého zdiva je jediným pozůstatkem krušnohorského hradu Nejdek, který je obklopen mnoha tajemstvími a nezodpovězenými otázkami. Ty se týkají především jeho počátků a osoby zakladatele. Historie hradu Hrad vystavěný na úzké a strmé žulové ostrožně nad ohybem řeky Rolavy postavil v průběhu první poloviny 13. století zřejmě český král. Jestli to byl Přemysl Otakar I. s určitostí tvrdit nemůžeme. Hrad vznikl jako strážní při neklidné hranici s Chebskem. Právě blízkost štaufského Chebska je asi důvodem neobvyklého a náročného zděného provedení se čtyřhrannou věží. Tento typ staveb totiž nebyl na českém území vůbec obvyklý. První písemná zpráva je až z roku 1300. Tehdy byl Nejdek v držení Konráda Plicka, jenž ho vlastnil do roku 1341. Roku 1446 získal hrad i městečko v podhradí s cínovými doly Matyáš Šlik. V držení Šliků zůstalo nejdecké panství až do roku 1602. Tehdy byl už starý hrad neobýván, neboť Šlikové si postavili na jižním okraji města renesanční zámek. Na jeho stavbu byl starý hrad zřejmě rozebrán, ovšem kromě dochované Černé věže. Tu zachránila skutečnost, že byla přestavěna na zvonici farního kostela. Jen pro úplnost dodejme, že po rodu Šliků se nakrátko stal majitelem panství Bedřich Colona z Felsu a v roce 1623 získal Nejdek Heřman Černín z Chudenic. Zámek byl zbořen při stavbě pseudohistorického zámečku továrníka Königswartera koncem 19. století. Dispozice hradu Hrad Nejdek byl nevelký. Jeho přední část chránil do skály vylámaný šíjový příkop. Za druhým příkopem se v čele hradu vypíná Černá věž, jež má nepravidelný, lichoběžný půdorys. V 19. století byla věž snížena, opatřena ochozem a jehlancovou střechou. Ve stísněném prostoru za věží stávala nejspíše obytná budova, ze které se do dnešních dnů dochovaly již jen rozvaliny. Budova byla vsekána jednou svou částí do skalního podloží. Nejvýraznější dochovaný pozůstatek je příčná zeď vystavěná z velkých kvádrů a opatřená střílnovým okénkem. Tipy na výlet Přímo v Nejdku najdete Národopisné muzeum. U obce Pernik můžete vystoupit na vrchol Dračí skály, u Abertam zase na rozhlednu Plešivec. U obce Šindelová se nachází přírodní památka kamenný hřib, zbytky vysoké pece nebo zámek Favorit. Ubytování najdete přímo v Nejdku.

První zmínka o kostele je z roku 1291, původně byl zasvěcen Panně Marii. V roce 1421 vyhořel a následně ve 2. polovině 15. století byl upraven v pozdně gotickém slohu. V průběhu 16. století sloužil protestantům a tehdy zřejmě došlo ke změně zasvěcení na Povýšení sv. Kříže. V letech 1745-55 byl barokně přestavěn stavitelem Koschem. Po požáru v roce 1811 byla opět respektována jeho barokní podoba. Kostel má podobu jednolodní stavby s polygonálně uzavřeným presbytářem a doposud s částečně zachovaným gotickým zdivem. Hlavní bohatě zdobený oltář pochází z roku 1687 a přenesen sem byl v roce 1812 ze zrušeného kostela sv. Michala v Litoměřicích. Oltář je sloupové dílo s vysokým nástavcem a čtyřmi plastikami evangelistů.

Železniční přejezd přes Karlickou ulici v Praze Radotíně je součástí tratě Praha - Beroun.