Hrad Cornštejn, respektive jeho zříceninu, můžeme navštívit při výletu na Vranovskou přehradu, v Podyjí, v kraji Jihomoravském. Místo pro stavbu hradu nemohlo být zvoleno lépe. Nepřístupný skalnatý ostroh, obtékaný ze tří stran řekou Dyjí, a pevné hradby poskytovaly jeho obráncům bezpečné útočiště. Historie hradu Cornštejn byl postaven jako královský hrad v první polovině 14. století. Měl společně se sousedními hrady Frejštejnem a Bítovem chránit jižní hranici s Rakouskem. Právě blízkost Bítova nasvědčuje tomu, že stavitelem hradu byl rod z Bítova – Lichtenburkové. Cornštejn postavil zřejmě Raimund z Lichtenburka se souhlasem krále Jana Lucemburského. První písemná zmínka je z roku 1343 a lenními vlastníky jsou právě Lichtenburkové. Ti původně malý hrad rozšiřují a vylepšují jeho opevnění. Nejvýznamnější rozšíření přišlo po husitských válkách. Byl postaven nový palác, rozšířeno opevnění a upraveno předhradí. Boj o moc mezi šlechtou a Jiřím z Poděbrad znamenal konec vlastnictví Lichtenburků nad Cornštejnem. Hynek z Lichtenburka, věren rodové tradici a podporován papežem Piem II., se v roce 1463 dostal do sporu s Jiřím z Poděbrad. Cornštejn po celý rok osvědčoval kvalitu svých hradeb, ale v roce 1465 byl dobyt. Hrad byl konfiskován Lichtenburkům a lénem udělen Jindřichovi Krajíři z Krajku. Jeho syn Wolfgang při opravách změnil jeho dispozici. Zbořil starou věž, k severnímu paláci přistavěl kapli a schodiště, pro pohodlí majitelů upravil a rozšířil jižní palác. Zdokonalování vojenské techniky, zejména zavedení děl, si vynutilo stavbu bašt, zejména na jižní, nejsnadněji přístupné straně. Cornštejn se tak stal mohutnou pevností a nakrátko se ještě vrátil do rukou Lichtenburků. To bylo roku 1526. V roce 1542 v souvislosti s tureckým nebezpečím bylo naposledy posíleno opevnění Cornštejna. Další změna vlastnických vztahů a sjednocování panství Cornštejnu neprospěly. Panstvo ho už nepotřebovalo, dalo přednost pohodlnějšímu bydlení a hrad rychle pustl. Podoba hradu Nynější podoba hradu je výsledkem jeho rozsáhlé rekonstrukce, provedené v 70. letech 20. století. Do dnešní doby se zachovala rozsáhlá zřícenina s několika branami, sklepními prostorami, baštou na jižní straně, s předsunutou věží, studnou a cisternou na dešťovou vodu. V letních měsících ožívá zřícenina mnoha kulturními akcemi. Objekt je ve správě Jihomoravského muzea ve Znojmě. Tipy na výlet Také nedaleký hrad Bítov žije velmi čilým kulturním životem. Vydat se můžete také na prohlídku Vranovského zámku, renesanční zámek Uherčice, vystoupit na rozhlednu Rumburak u Bítova nebo se projít po kanenném mostě u Vranova nad Dyjí. Ubytovat se můžete přímo v Bítově nebo ve Vranově nad Dyjí.

Skromné pozůstatky hradu Rýzmburka se skrývají na skále nad údolím řeky Úpy, na počest Boženy Němcové nazývaným Babiččino údolí. Údolím vede červená turistická značka, z níž u Červeného mostu odbočuje modrá, vedoucí mj. kolem Rýzmburku. Historie hradu Prvním známým majitelem hradu byl k roku 1319 připomínaný Albert z Rýzmburka. On nebo jeho předci hrad založili na přelomu 13. a 14. století. Jeho potomci pak hrad vlastnili až do první poloviny 15. století. Posléze se majitelé často střídali. Od Zikmunda dostal hrad Oldřich z Černčic, posléze jej koupil kníže Jindřich Minsterberský, poručník nezletilých dětí Jana z Adršpachu a Náchoda. Petr z Adršpachu a Náchoda, jeden z Janových potomků, hrad roku 1527 zastavil. Zastavený hrad poté roku 1534 zakoupil Jan z Pernštejna. Významným majitelem hradu byl od roku 1544 Bernard Žehušický z Nestajova, který jej nechal pro velkou zchátralost důkladně opravit na pohodlné sídlo. Posledním majitelem, který na hradě též bydlel, byl od roku 1595 Vilém z Talmberka. Vilémův bratr Jan prodal roku 1601 panství s hradem Smiřickým ze Smiřic, kteří jej již nijak neudržovali. K roku 1628 se již uvádí jako zpustlý. Zkázu hradu dokonalo vyplenění císařským a posléze švédským vojskem, požár o tři roky později a na počátku 18. století rozebírání kamene na stavbu nedalekého ratibořského zámku. Dispozice hradu Dispozice hradu byla původně dvojdílná, ovšem o předhradí bohužel dnes již nic nevíme. Hradní jádro bylo pravděpodobně bezvěžové, tvořené především paláci podél hradebních zdí. Bohužel bez archeologického průzkumu nelze vyslovit žádné další hypotézy o podobě a vývoji stavebních fází hradu. Do dnešní doby se zachovalo velmi málo, v podstatě jen střepy hradební zdi a pozůstatky valeně klenutých suterénů paláce na severní straně hradního jádra. Altán na předhradí byl postaven v roce 1798. Hradní areál je volně přístupný. Tipy na výlet Výlet si můžete naplánovat na zříceninu hradu Vízmburk, rozhlednu Žaltman nebo Muzeum bratří Čapků v Malých Svatoňovicích. V České Skalici najdete pobočku Uměleckoprůmyslového muzea v Praze - Muzeum textilu nebo Muzeum Boženy Němcové. Navštívit můžete i zámek Chvalkovice. Ubytování najdete v České Skalici. M.K.

Modřanský jez se nachází mezi Lahvicemi a Modřany. Byl vybudován v letech 1978 – 1984 a je součástí Modřanského zdymadla. Důvodem jeho stavby bylo zkvalitnění plavby v Komořanské a Modřanské úžině a zajištění provozu přístavu Radotín. Jez je 81 m dlouhý, plocha zdrže je 74,2 ha a objem zadržené vody činí 1 729 440 m3. Vytváří rozdíl hladin 2,4 m. Při pravém břehu na jez navazuje plavební komora. Je zde také umístěna vodní elektrárna se třemi přímoproudými kolenovými turbínami. Hltnost každé turbíny je 30 m3/s a výkon 1,62 MW.

Historie zámku Původně na místě dnešního zámku Líšno stával gotický hrad Lešno, založený na chráněném místě mezi bažinami. Hrad byl založen pravděpodobně v roce 1367 Benešem z Dubé. Po roce 1424, kdy se naposled připomíná syn Beneše Václav, není osud Líšna známý. Roku 1443 byl majitelem panství Jan Sádlo ze Smilkova. Od poloviny 15. století držel zámek Zdeněk Konopišťský ze Šternberka. V roce 1467 bylo Líšno v bojích zelenohorské jednoty proti Jiřímu z Poděbrad dva měsíce obléháno a dobyto královským vojskem. Po roce 1478 byl hrad Šternberky pozdně goticky přestavěn. Rozsáhlá renesanční přestavba následovala v roce 1536. Za třicetileté války bylo panství znovu zpustošeno. Neudržovaný hrad chátral především jako důsledek rychle se měnících majitelů Líšna. Až roku 1872 byl hrad přestavěn do dnešní podoby průmyslníkem Čeňkem Daňkem z Esse. Zámek byl postaven v romantickém duchu. Podoba zámku Objekt tak má tři křídla, jež uzavírají nádvoří zámku. Věž přiléhající k paláci byla zvýšena a opatřena sedlovou střechou. Kolem zámku byl zřízen park s pavilónky a rybníkem. Od roku 1945 byl zámecký areál zkonfiskován a adaptován pro účely ústřední školy Československého červeného kříže. Dnes je zámek prázdný, zchátralý a veřejnosti nepřístupný. Volně je možné navštívit jenom přilehlý zámecký park. Pokud jste milovníci golfu, přijďte si zahrát do golfového areálu Konopiště nedaleko Bystřice. Pokud se rozhodnete v okolí ubytovat, nabízí se několik možností v blízké Bystřici nebo v o něco vzdálenějším Benešově.