Dalším zástupcem Jihomoravského kraje na Seznamu UNESCO je překrásný Lednicko-valtický areál. Na ploše 283,09 km2 se nachází kulturní krajina, která je kvalitou, rozsahem a měřítkem nejvýznamnějším krajinářským dílem České republiky a je ojedinělá i ve světovém měřítku. LVA - zahrada Evropy V průběhu staletí zde rodina Lichtensteinů vytvořila krajinářské a architektonické dílo, které je považováno za nejrozsáhlejší uměle, tj. lidskou rukou, vytvořené území v celé Evropě. Kromě obou zámků je zde k vidění krajina protkaná soustavou rybníků, lesů, parků i zemědělské krajiny, alejemi stromů, v dálkových pohledech se uplatňují romantické stavby a pavilony. Mikroregion Lednicko-valtického areálu je vzdálen 50 km jižně od Brna. Na jihu sousedí s Rakouskem, na západě s Chráněnou krajinnou oblastí Pálava. Na severu a východě tvoří volnou hranici areálu řeka Dyje. Panství Lichtenštejnů Nejvyhledávanějšími turistickými cíli jsou samozřejmě oba zámky Valtice a Lednice. Jsou mezi sebou spojeny lemovanou Bezručovou alejí z roku 1715. Historie areálu začala ve 12. století kdy tu rod ze Seefeldu vybudoval mohutný pomezní hrad, v jehož podhradí vzniklo právě město Valtice. Předpokládá se, že Valtice byly povýšeny na město mezi roky 1192-1227. V příštích stoletích změnilo panství několikrát svého majitele. Ale v roce 1387 získávají podíl Lichtenštejnové, a tak také začíná dlouhá éra jejich působení ve Valticích. Hrad několikrát přestavěli a v 16. století renesančně upravili na manýristický zámek. Za třicetileté války byl zámek těžce poškozen švédskými vojsky. Později byly poničené objekty kompletně přestavěny do současné podoby - na barokní rezidenci. Přestavba trvala do roku 1730. Lednice - zámek jako z pohádky Na místě zámku Lednice původně stála stará gotická tvrz, připomínaná již roku 1222, kterou markrabě Přemysl daroval Liechtenštejnům. Zámek poté prošel renesanční i barokní přestavbou. Ovšem současná podoba zámku Lednice je výsledkem novogotické přestavby, která proběhla ve stylu tudorské gotiky v 19.století. Část barokního zdiva sice zůstala zachována, ale nový vzhled fasády byl doplněn o řadu přístaveb a nových prvků, jako jsou cimbuří, balkóny, arkýře, komíny a věžičky. Romantický novogotický vzhled získaly také interiéry s vynikajícími ukázkami bohaté řezbářské výzdoby. Za zmínku stojí především pozoruhodné, šestatřicetistupňové dřevěné schodiště v knihovně, které vedlo do ložnice knížat a bylo vyrobeno bez použití jediného hřebíku. Zámecký areál v Lednici doplnily honosné budovy raně barokní jízdárny, minaretu a skleníku podle vzoru londýnské zimní zahrady. Konečnou podobu získal Lednicko-valtický areál v 19. století v období romantismu. V anglickém parku byla vybudována řada romantických staveb, jako například Apollónův chrám, obelisk a Rendes-vous nebo empírový Chrám tří Grácií. Zejména minaret svou přítomností vzbuzuje údiv návštěvníků. Alois Liechtenstein chtěl původně postavit kostel, ale nezískal od obce pro jeho stavbu pozemek a tak se rozhodl ze vzdoru vztyčit na svém pozemku symbol islámu. Jde o nejstarší dochovanou rozhlednu na našem území a zároveň nejvyšší stavbu tohoto typu v neislámské zemi. Lednicko-valtický areál má ale mnoho dalších lákadel. Nabízí mnoho výletů pěšky i na kole. Takzvané Lichtenštejnské stezky jsou dlouhé víc než 90 km. Krásným zážitkem je rovněž projížďka lednicko-valtickým areálem na loďce po řece Dyji. Procházka kolem unikátní soustavy lednických rybníků. A pro milovníky vína je ve Valticích, hlavním městě vína, připravena Naučná vinařská stezku.

Unikátní pilířová vodní nádrž jediná svého druhu v ČR byla vybudována na Flájském potoce zhruba 9 km severozápadním směrem od obce Osek.Výstavba VD probíhala v letech 1951-1963, při výstavbě byla zaplavena obec Fláje. Jejím hlavním účelem je akumulace vody pro zásobení severočeské hnědouhelné oblasti pitnou vodou, zajištění minimálního průtoku a ochrana před povodněmi na Flájském potoce. Dalším účelem je využití vody pro energetickou činnost špičkové vodní elektrárny Meziboří a malé vodní elektrárny nacházející se u VD.Hráz vodní nádrže je betonová, tížná, vylehčená, pilířová typu Noetzli. Skládá se z celkem 34 pilířů z toho 19 je dutých. Délka hráze v koruně je 459 m, šířka 6 m a maximální výška hráze nad terénem 49,46 m. Celková zatopená plocha činí 153 ha s celkovým objemem 23,100 m3. V nejhlubším místě dosahuje nádrž hloubky 57 m. K dopravě materiálu na stavbu byla využita i Moldavská horská dráha.Voda Flájské nádrže je převáděna na východní stranu Krušných hor tlakovou štolou. Štola je ražená, vodotěsná o průměru 2,19 m a délce 5.285 m. Ve štole je vedeno ocelové potrubí které slouží pro přivádění vody do Pekelského potoka ke zlepšování jeho průtoku a k přivádění vody do úpravny Šumná.Z komory klapek vodní nádrže vede tlakové potrubí do elektrány Meziboří, kde se nacházejí dvě Francisovy turbíny poskytující výkon 2 x 4 MW. Kromě toho se u VD nachází malá vodní elektrárna s turbínou META o výkonu 16 kW.

Renesanční zámek Přerov leží přímo centru tohoto hanáckého města. Hrad jako předchůdce Na místě původního slovanského hradiště byl na přelomu 11. a 12. století vybudován středověký hrad. V 2. polovině 13. století, za Přemysla Otakara II. po založení města v JZ části hradiště byl vybudován gotický hrad bergfritového typu s velkou okrouhlou věží. Od počátku plnil strážní i obrannou funkci důležité křižovatky obchodních cest a brodu přes řeku Bečvu. Královským (později markraběcím) majetkem zůstal Přerov do roku 1413, kdy jej dal poprvé do zástavy Václav IV. pánům z Tvorkova. V husitských válkách se o hrad několikrát bojovalo a v roce 1487 jej získali Pernštejnové. V 90. letech 15. století se konala přestavba v pozdně gotickém stylu. Přestavba na renesanční zámek Za Vratislava z Pernštejna, v 60. letech 16. století, byl hrad zcela přestavěn v renesanční zámek. K dalším úpravám došlo za Karla st. ze Žerotína mezi lety 1612-1615, kdy přerovský zámek získal dnešní podobu. Byl rozšířen přístavbou 2. patra, v zámeckém příkopu byly postaveny renesanční konírny. Poslední majitelé zámku Magnisové souhlasili s využíváním objektu jako sídla městských úřadů a v roce 1918 ho prodali městu Přerovu. Poté sloužil už jen jako kanceláře, úřednické byty a škola. V letech 1928 – 1930 proběhla generální oprava celého objektu a byly v něm umístěny sbírky Městského muzea a Muzea Komenského. Expozice V současnosti si návštěvník může prohlédnout rozsáhlé historické sbírky entomologické, mineralogické a národopisné, pamětní síň A. Mervarta a J. Bajáka, expozici Jan Blahoslav a čeští bratří, památník J. A. Komenského, školní třídy ze 17. století, z doby Rakouska – Uherska, 1. Československé republiky a z 50 let 20. století. Muzeum Komenského v Přerově patří k nejstarším svého druhu na světě. Bylo založeno v roce 1888 Františkem Slaměníkem a později spojeno s Městským muzeem, které vzniklo v roce 1902. Podoba zámku Přerovský zámek je dvoupatrová trojkřídlá budova kolem nevelkého nádvoří. Objekt je ze 3 stran obklopen příkopem, přes nějž vede na SV straně kamenný most ke vstupnímu portálu. V JZ křídle stojí třípatrová okrouhlá věž, která byla při rekonstrukci v roce 1997 nově zastřešena a nabízí návštěvníkům vedle pěkné vyhlídky na město a okolí taky expozici Tajemství tónu zvonu a Veduty Přerova. V JV křídle jsou zachovány pozdně gotické architektonické články, v přízemí a zčásti v 1. patře je možné vidět renesanční klenby. Na zámeckém nádvoří se pravidelně pořádají koncerty komorní hudby a jiné kulturní programy. Tipy na výlet Navštívit můžete větrný mlýn Rymice a soubor lidových staveb Rymice. O něco jižněji najdete Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži, které patří na Seznam UNESCO. Za návštěvu stojí i renesanční zámek Chropyně, rozhledna Vitčice, zámek Tovačov, zámek Hrubčice, zámek Plumlov, zříceninu hradu Otaslavice nebo lázně Skalka. Ubytovat se můžete v Prostějově.

Lázně Darkov se nacházejí na severovýchodě republiky, ve městě Karviná, v Moravskoslezském kraji. Přírodní léčitelství zde mělo dlouhou tradici dávno před zlatým věkem lázeňství v 19.století. Počátek samotných lázní se datuje rokem 1867, kdy místní přírodní zdroje byly uznány jako léčivé a byla zahájena 1. lázeňská sezona. Přírodním zdrojem je v Darkově jodobromová voda s vysokým obsahem jodu, který je dokonce vyšší než v přímořských oblastech. Nazývá se solanka a vytryskla při hledání uhlí. Její příznivé léčivé účinky působí blahodárně na cévní systém, napomáhají při léčbě pohybového ústrojí a také nemocí neurologických a kožních. To vše se léčí i v darkově dnes, kdy je celý komplex tvořen dvěmi léčebnými zařízeními. Léčebnou Darkov v Karviné–Darkově a Rehabilitačním sanatorium v Karviné–Hranicích. Po roce 1989, kdy došlo k postupnému omezování důlní činnosti, byly lázeňské budovy zrekonstruovány a modernizovány, prostředí kultivováno a získalo tak ještě na větší atraktivitě pro lázeňské hosty. Lázeňský park oplývá spoustou zeleně, malebnými zátišími se sochami, kolem něj se vine řeka Olše. Pěkné a historické centrum Karviné je v dosahu několikaminutové chůze. V komplexu je také Elami široká nabídka na trávení volného času.HistorieMístní slané prameny jsou známy již od 13.století. Býval zde také solivar. Před lázněmi zde bývala studánka jodobromové vody solanky, kterou místní lidé v podobě léčivé využívali v přírodním léčitelství. Lázeňský provoz zde byl spuštěn roku 1869. majitel pozemku tu postavil první lázeňský dům, tzv. Staré lázně a později přibyl objekt Jindřichův dvůr. Věhlas lázní se velmi rychle šířil. Od roku 1895 - 1902 byla budována další ubytovací zařízení, jelikož první dvě budovy již nedostačovaly. Založen byl i lázeňský park. Roku 1892 byl navrtán další zdroj v blízké Karviné-Ráji. Další výstavba následovala za První republiky. S výjimkou dvou světových válek, kdy se prostory využívaly jako vojenský lazaret, sloužily Lázně Darkov po celou dobu svému účelu. Posledním jejich majitelem před rokem 1945 byl hrabě Larisch-Mönnich, pak se staly na dlouhou dobu majetkem státu. Na přelomu 70. a 80. let byl zprovozněn nový areál – Rehabilitační sanatorium. Od 1. 9. 2003 se Lázně Darkov staly akciovou společností, prostředí se modernizuje a zkvalitňují se poskytované služby. O lázníchPřírodní léčivé zdroje: jodobromová solanka Prameny: Jan )svého času nejsilnější v Evropě), Olivie, Helena Jan II., Vilemína, Nový vrt a ValentinaIndikace: nemoci pohybového a oběhového ústrojí, kožní a neurologické nemociLéčba: komplexní rehabilitace, mechanoergoterapie, léčba kožních nemocí (ekzémy, lupénka, stavy po úrazech operacích, stavy po popáleninách, nemoci gynekologickéProcedury: akupresura, akupunktura, antistresové kúry, bahenní zábal, cvičení v bazénu, diatermie, fototerapie, galvanoterapie, gymnastika, helioterapie, hipoterapie, inhalace, iontoforéza, Kneippova léčebná metoda, koupele (aromatická, bylinná, minerální), masáže (aromatická, baňková, klasická, podvodní, reflexní, sportovní), Nordic walking, otužování, parafinoterapie , perličková koupel, plynové injekce , rašelinový zábal a další.Lázeňské objekty: Léčebna Darkov, rehabilitační centrum KarvináKapacita: 1230 osobVolný čas: Půjčovna kol, tenis, volejbal, plavání, Fitness, procházky parkem, stolní tenis, billiard, kuželky, sauna, petanque, bohatý kulturní programZajímavost: důvodem slanosti zdejší jodobromové solanky je, že se jedná o vodu pradávného mořeKontakt: Lázně Darkov, a.s., Čsl. Armády 2954/2, 733 12 Karviná – Hranice, http://www.darkov.cz