Havlíčkobrodský židovský hřbitov najdeme v Ledečské ulici kousek od centra města. Hřbitov založený v letech 1888-1890 sloužil až do roku 1942. Jeho plocha 3.182 m2 je ohrazena kamennou zdí a vstup je přes bývalý hřbitovní domek, který zároveň sloužil jako byt správce. Dnes zde nalezneme na 200 náhrobků. Hřbitov je volně přístupný mimo židovské svátky.

Jedlová hora, okres Most.

Dominantou Duchcova je barokní zámek, který dal v letech 1675 - 1685 vystavět Jan Bedřich z Valdštejna na místě staršího renesančního sídla Lobkoviců. Rodové sídlo Valdštejnů Na svou dobu byl Jan Bedřich mimořádnou osobností s velkým vzděláním a rozhledem. Jeho humánní smýšlení a láska k umění znamenaly mnoho pro tvářnost města, ale i pro poddané, kterým v r. 1680 značně zmírnil nevolnictví. Roku 1707 byl zámek rozšířen o dvě boční křídla. Úpravy zámeckého areálu včetně unikátní barokní zahrady byly prováděny od roku 1720, fasády dostaly současný klasicistní vzhled v letech 1812 – 1818. Francouzský park Nedílnou součástí zámeckého okolí byl park, který dal Jan Josef z Valdštejna vybudovat ve francouzském stylu podle návrhů proslulého architekta Jana Ferdinanda Schora, využívajících soustavu bazénů, vodotrysků a fontán. Vnější sochařská výzdoba zámku je dílem Matyáše Brauna. Na pilířích oddělujících čestný dvůr od vnějšího nádvoří stojí socha Minervy, Marse a dvojí zobrazení Herkula. Rozšířením areálu v roce 1731 byly vytvořeny podmínky k založení tzv. Knížecí zahrady. V letech 1967-68 byla barokně rekonstruována. V nižší části je květinový parter, při opěrných zdech byly vysazeny popínavé růže. Dolní rozšířenou část zahrady oddělují od přírodního parku okrasné jabloně. Valdštejnové vlastnili panství do r. 1921, kdy je prodali státu.   Duchcov a Giacomo Casanova      Trojkřídlá dispozice tvaru U svírá čestný dvůr. V interiéru zámku mohou návštěvníci zhlédnout výstavu starobylého nábytku od gotiky až do poloviny 19. století. Součástí prohlídky je i hlavní sál s valdštejnskou rodovou galerií, expozici v tzv. biliárovém křídle, tři místnosti zámeckého personálu a muzeum věnované osobnosti Giacoma Casanovy, kterého na Duchcov přivedl roku 1785 hrabě Josef Karel z Valdštejna. Casanova na zámku působil na sklonku života jako knihovník a napsal mnohosvazkový, ale neúspěšný utopický román Icosameron, Historie mého útěku z olověných komor v Benátkách a proslulé Paměti. Také zde zemřel a je pochován. Další významné osobnosti na zámku Na zámku však pobývali i Johan Wolfgang Goethe, Friedrich Schiller, Fryderik Chopin, Josef Haydn a Wolfgang Amadeus Mozart. Ludwig van Beehoven zde svému mecenáši Ferdinandu Arnoštovi věnoval velkou klavírní sonátu (opus 53), zvanou Valdštejnská. V roku 1813 hostil duchcovský zámek ruského cara Alexandra I., velkoknížete Konstantina, pruského krále Fridricha Viléma, rakouského kancléře Metternicha, knížete Schwarzenberka, maršálka Radeckého.   V současnosti žije zámek Duchcov bohatým kulturním životem.  Tipy na výlet Výlet si můžete dopřát na zříceninu hradu Rýzmburk, rozhlednu Dlouhá louka nebo cisterciácký klášter. Zavítat můžete také na barokní zámek Světec nebo barokní zámek Janov. Zajímavé je navštívit i vodní nádrž Fláje nebo vodní nádrž Janov. Ubytovat se můžete v Duchcově.  

Dražického náměstí se rozkládá v lokalitě, kam bylo v roce 1182 přemístěno pražské biskupství. Rozkládalo se zhruba mezi dnešní Letenskou, Josefskou a Mosteckou ulici. Nevětšího rozkvětu dosáhlo pod vedením arcibiskupa Jana IC. Z Dražic. Odtud také název náměstí. Biskupství, jako církevní instituce, mělo vliv na mnoho událostí města i státu. Konaly se zde například první promoce Karlovy university, různé sněmy a soudy. Historie zdejšího biskupství má co do činění s Mistrem Janem Husem, který na jeho vrata 26.8.1414 připevnil veřejné prohlášení, jímž vyslovil svou ochotu hájit své učení před kostnickým koncilem. Stalo se tak a Jan Hus byl 14.7.1415 upálen. Katolická církev se s touto křivdou doposud nevyrovnala. Pozůstatkem po zdejším biskupství jsou i dnešní Vojanovy sady, které jsou považované za nejstarší dochovanou pražskou zahradu. Dražického náměstí je pojmenované podle pražského biskupa Jana IV. z Dražic, který žil v letech 1301-43. Už ve 12. století tady byl biskupský dvůr, jeho prostor je vymezen ulicemi Mosteckou, Josefskou a Dražického náměstím. Největšího rozkvětu dosáhl právě za tohoto biskupa, kdy byl dvůr přebudován že měl spíše charakter tvrze než dvora. Byl důkladně opevněn a patřilo k němu území sahající až ke kostelu sv. Tomáše v Letenské ulici. Zabíral místo v dnešní ulici U lužického semináře a dnešní Vojanovy sady, které jsou malým pozůstatkem rozsáhlých biskupských zahrad. Po založení Karlovy univerzity v roce 1348 se ve dvoře konaly první promoce a až do roku 1366 většina slavnostních aktů. Probíhaly tady i duchovní soudy, kněžské synody, sněmy a sjezdy a různá církevní řízení. Když vypukly husitské války, husité nenáviděný biskupský dvůr vypálili a pobořili. Do našich časů se zachovala jen čtyřhranná věž ve dvoře domu čp. 47/16 v Mostecké ulici. Uprostřed náměstí stojí starý kandelábr veřejného plynového osvětlení z 18. století, takové jsou v Praze už jen tři. A nyní něco krátce k domům. Dům čp. 4/60 „U nejsvětější trojice“, stojí na místě někdejšího biskupského dvora, podal hmotné svědectví o době prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Při výkopu výtahové šachty zde byly objeveny fragmenty podlahových dlaždic s erbovním reliéfem pánů z Pardubic. Také při stavbě domu čp. 6/62 byla objevena vrcholně gotická dlažba, identická s dlažbou procházející věží biskupského dvora.