Klášter v Doksanech je spjat s ženskou kanonií premonstrátek. O jeho založení se v letech 1144-45 zasloužila manželka krále Vladislava II. Gertruda. Klášter byl založen jako sesterský k nejstarší mužské premonstrátské kanonii v Čechách – ke Strahovskému klášteru v Praze. Během své historii se stal jedním z nejvýznamnějších klášterů v Čechách. Jeho osudy byly ne nepodobné osudům dalších našich klášterů. Čekal na něj vzestup a zlatá léta, následována úpadkem, válkami, požáry a zrušením během reforem Josefa II. Ale začněme od začátku.První řeholnice pocházely z kláštera Dünnwald, který leží v Porýní. V dalších letech zde byly vychovávány dcery z předních domácích rodů.  Žila zde také i Vladislavova dcera Anežka, pozdější abatyše u sv. Jiří v Praze. Její matka a zakladatelka kláštera Gertruda zde byla později i pohřbena. Původní dřevěné stavby nahrazovaly postupně kamenné konventní budovy, které se nedochovaly. Brzy také byla postaven bazilika, ve které byl pohřben kníže a pražský biskup Jindřich Břetislav. Obdobím největšího rozkvětu prošel klášter ve 13. a 14. století. Přestože poté byla kongregace stíhána řadou pohrom, mj. požáry, povodně, husitské války a třicetiletá válka, pokračoval řeholní život bez přerušení. Od konce 17. století probíhala rozsáhlá přestavba areálu, který je dnes jedním z nejpozoruhodnějších barokních komplexů v Čechách. Z těchto přestaveb pochází i současná podoba kostela, byla vztyčena kupole, vznikly nové kaple, proběhly freskové a štukové výzdoby a byl přestavěn hřbitovní kostel sv. Petra a Pavla. Za vlády Josefa II. byl roku 1782 klášter zrušen a po krátké epizodě, kdy byl budovy využívány jako špitál a kasárna, si je roku 1790 pronajala kněžna Marie Terezie Poniatowská, rozená Kinská, a nechala je přeměnit na zámek. V roce 1998 se premonstrátky do kláštera vrátily a ten tak byl znovu obnoven.Klášterní areál je tvořen komplexem budov, rozkládajících se kolem čtyř nádvoří. Prohlédnout si lze klášterní chrám Narození P. Marie s hodnotnou barokní výzdobou a jeho historicky cennou románskou kryptu z 12. století. Ze středověkých staveb se do současnosti také dochovala konventní bazilika. Doksany jsou také významným poutním místem. Pouť se koná vždy v neděli po prvním zářijovém pátku.

Dnešní goticko-renesanční kostel stojící nedaleko zámku byl vystavěn za Jiřího Bořity z Martinic na místě starší gotické svatyně ze třetí čtvrtiny 14. století z níž se dochoval presbytář ve hmotně dnešní sakristie. Současný kostel byl vysvěcen v roce 1587. Na kostele můžeme najít kruhová okénka s kružbami, jinak kostel hlavně osvětlují velká hrotitá okna s kružbami. Vstup do kostela je přes krásný renesanční portál se znaky zakladatelů. Prostor jednolodního kostela je celistvý, chybí zde nezvykle vítězný oblouk jinak oddělující běžně loď od kněžiště. Loď i presbytář mají jednotnou valenou klenbu s lunetami a štukovými žebry. V sakristii se dochovala původní gotická klenba se žebry bývalého presbytáře. Hlavní oltář pochází od Ignáce Platzera s obrazem Nejsvětější Trojice od Antonína Towara (1786). Největší cenností kostela jsou patrně původní renesanční varhany z roku 1587. Při jejich restaurování v roce 1990 bylo zjištěno, že většina píšťal je totiž renesančních. Jde tak zřejmě o nejstarší nástroj v Čechách. Uvnitř i vně kostela se nacházejí náhrobníky z 15-18. století. V kostele se konají bohoslužby a občasné koncerty.

Vrch Vysoký kámen neboli lidově také Slepice se nachází asi 3 km severozápadně od Benešova nad Černou. Je druhým nejvyšším vrcholem „Slepičích hor“ což je část Soběnovské vrchoviny. Na rozdíl od nejvyššího vrchu Kohout má Slepice trochu rozsáhlejší vrcholovou plošinu. Nachází se zde skalní hradba tvořená z několika skalisek, kterým se říká „Kuřata“. Samotná skalka s vrcholem se nachází na jižní části vrcholové plošiny. Kdysi byl vrchol oblíbeným výletním místem pro svůj krásný rozhled. To se však postupem času změnilo. Dnes je však opět z některých míst díky částečnému odlesnění opět výhled. Vrchol je přístupný turisticky značenou cestou. Na skalisku při cestě od Kohouta je výhled téměř půlkruhový severním směrem, například na již zmíněný vrchol. Pod hlavní skalkou s vrcholovým bodem je zase výhled víceméně jižním směrem.

Historie zámku Renesanční zámek v Náměšti and Oslavou byl do své současné podoby přestavěn z původně gotického hradu. První zmínky o hradu jsou z roku 1234, kdy jej vystavěli páni z Lomnice. Pozůstatkem hradu je obranná kruhová věž a části hradebního zdiva. Hrad byl přestavován a rozšířen pozdně goticky, část stavby se později začlenila do zámku, který postavili v letech 1565 - 1578 Žerotínové, podporovatelé Jednoty bratrské. Zámek vystavěli v italském renesančním stylu. Za Žerotínů se stává Náměšť centrem kulturního a společenského života na Moravě. Od roku 1530 zde měla Jednota slavnou tiskárnu, v roce 1578 převedenou do blízkých Kralic. Po bitvě na Bílé hoře musel Karel st. ze Žerotína náměšťské panství prodat a zámek tak získal Albrecht z Valdštejna, který ho o rok později postoupil Wardenbergům. V roce 1752 koupili zámek Haugvicové z Biskupic. Po požáru v roce 1760 byl zámek barokně upraven a byla stržena část původního opevnění. Prostor byl využit pro rozšíření parku. Hraběcí rod Haugviců vlastnili zámek až do roku 1945. Po konci války bylo panství prezidentskými dekrety zkonfiskováno a první patro zámku bylo upraveno pro letní sídlo prezidenta na Moravě. Dr. Edward Beneš zde pobyl pouze v roce 1947. Dispozice zámku Zámek je velmi pěkně situovaný na zalesněný kopec nad levým břehem říčky Oslavy. Do zámku se vstupuje po kamenném mostě s plastikami hodinovou věží. Nad vstupním portálem je znak Žerotínů. Vlastní zámek tvoří čtyři křídla, obklopující nádvoří s Neptunovou kašnou uprostřed. Tři křídla mají patrové arkády. Mezi oblouky arkád jsou erby rodů spřízněných se Žerotíny. Severní křídlo zdobí psaníčkové sgrafito. V severozápadním rohu stojí mohutná obytná věž – pozůstatek původního gotického hradu. Nádvoří má vzhled italského kastelu. Zámecké interiéry Na zámku jsou historické interiéry s dobovým zařízením. V 1. patře zámku je vedle nábytku, obrazů, lustrů, porcelánu, koberců a kachlových kamen, cenná sbírka historických tapisérií od renesance do 19. století. K vidění je také velká zámecká knihovna se vzácnými svazky v několika světových jazycích. Na zámek navazuje anglický park a rozlehlá obora. Je zde k vidění mnoho velmi starých stromů, zejména dubů. Skutečnou pýchou je však tisíc let starý tzv. Žižkův dub v serpentině pod zámkem, který je nejstarším dubem na Moravě. Tipy na výlet V Náměšti nad Oslavou se můžete přijít podívat na Festival keltské kultury Beltine. Výlet si můžete udělat také na zříceninu hradu Holoubek, zříceninu hradu Lamberk, zříceninu Sedleckého hradu, vystoupit na rozhlednu Babylon, rozhlednu Ocmanice, prohlédnout si zříceninu tvrze Kralice nad Oslavou, tvrz Jinošov a mnohé další. Za vidění stojí i pozůstatky hradu Kraví Hora nebo zřícenina hradu Levnov. Ubytovat se můžete přímo v Náměšti nad Oslavou.