Žďárské vrchy jsou vrchovinou na rozhraní Čech a Moravy, nacházejí se ve východní části Českomoravské vrchoviny a jejich hranice jsou vymezeny většími městy, které leží na jejích okrajích - Nové Město na Moravě, Žďár nad Sázavou, Hlinsko, Polička a Bystřice nad Pernštejnem. Oblast Žďárských vrchů je jednou z ekologicky nejzachovalejších v České republice a proto je nazývána jejím zeleným srdcem. Více než polovina území je zalesněná a to byl jeden z důvodů, proč na velké části oblasti byla roku 1970 zřízena CHKO. Územím prochází hranice evropského rozvodí Labe – Dunaj. Pramení zde několik českých a moravských řek - Sázava, Svratka, Chrudimka, Doubrava a Oslava.Celá oblast je turisticky velmi atraktivní a nabízí širokou škálu vyžití. Hlavním centrem je město Žďár nad Sázavou, které má velký význam z hlediska cestovního ruchu a je bohaté na historické památky. Krajina je protkána stovkami kilometrů turistických tras vhodných i pro výlety na kole. Devět Skal, Tisůvka, Čtyři Palice a další skalní útvary jsou přitažlivé pro horolezce. Právě Devět skal (836 m n.m.) je nejvyšší vrchol Žďárských vrchů, což je skutečně skupina devíti skal, tvořících malé skalní město. Koupání v osvěžující vodě nabízí rybník Velké Dářko. Žďárské vrchy nabízí ideální podmínky i pro vyznavače zimních sportů, především pro běžecké lyžování. Rájem běžkařů je okolí Nového Města na Moravě, kde se každoročně pořádají i závody Světového poháru. Nalezneme zde také 4 naučné stezky.Součástí krajiny na Žďársku, dotvářející její podobu a půvab, jsou dochované lidové stavby. V horských oblastech lze najít roubené lidové stavby a v okolí Žďáru zděné. V oblasti se nacházejí také četné historické a kulturní památky. Pozoruhodná jsou sakrární díla v duchu barokní gotiky provedená barokním architektem Janem Santinim Aichlem, z nichž kostel na Zelené hoře je zapsán v seznamu památek Unesco, i množství gotických hradů a zřícenin. Mezi nejznámější patří Pernštejn, Zubštejn, Dalečín.

Vznik zámku Jedinečnou stavbou města je zdejší zámek. Podle archeologů stálo v Pardubicích panské sídlo již na konci 13. století. V dochované podobě pochází pardubický zámek hlavě z přestavby, podniknuté na přelomu 15. a 16. stol. pány z Pernštejna. Pernštejnové zabrali rozlehlé území, které dokonale opevnili mohutným hliněným valem s hradbou na úpatí a vodním příkopem kolem. Uvnitř tohoto areálu vyrostl palác, který vyhovoval nárokům pronikajícího renesančního stylu života aristokracie. Mezi hradem a zámkem V Pardubicích je tedy k vidění jedinečný přechod mezi hradem a zámkem, je zde vodní hrad s mohutnými zemními valy, poskytujícího dokonalé renesanční pohodlí zámku. Monumentální malířskou výzdobu, nejstarší renesanční malby u nás, najdeme v interiéru zámku. Zámek je navíc sídlem Východočeské galerie i Východočeského muzea, a tak nám nabízí mnoho různorodých expozic. Milovníci přírody, skla, hraček i historie si přijdou na své. Tipy na výlet Vydat se můžete třeba do Muzea perníku a pohádek v obci Ráby. Zajímavým místem pro delší pobyt jsou nedaleké Lázně Bohdaneč. Zříceninu gotické věžové tvrze najdete ve Svojšicích. Dále v okolí najdete zámek Kunětická Hora, zámek Choltice nebo  kostel sv. Václava v Jezbořicích. Ubytování najdete přímo v Pardubicích.

Městská část Praha - Štěrboholy je součástí správního obvodu Praha 15.

Most legií. Most legií spojuje Malou Stranu se Starým Městem. S oběma břehy také spojuje Střelecký ostrov nad nímž prochází. Most je využíván pro automobilovou a tramvajovou dopravu a pro pěší. Stavba Mostu legií. Klenutý most ze žulových kvádrů byl postaven v letech 1898 – 1901 podle projektu J. Janů, J.Soukupa a A. Balšánka. Uměleckou výzdobu vytvoříli Vilém Amort a Josef Palouš. Plastiky říčních řemesel jsou dílem Gustava Zouly. Most legií má 9 kleneb, je dlouhý 343,5 m a jeho šířka je 16 m. Vozovka je široká 10,36 m. Most prochází nad Střeleckým ostrovem. Původně most nesl jméno Františka I. a to podle původního železného mostu, který v těchto místech stával od roku 1841 do roku 1898, kdy byl zbořen a nesl jméno tohoto rakouského panovníka. Název Mostu legií. V roce 1918 byl most přejmenován na současný název, na Most legií. A to na počest českých a slovenských legionářů, kteří v období první světové války bojovali na území Ruska, Francie a Itálie proti Německu a Rakousku-Uhersku a které výrazně napomohly ke vzniku samostatného československého státu v roce 1918. V části období německé okupace, v letech 194 – 1945 se jmenoval Smetanův. V letech 1960 – 1991 nesl název most 1. máje a to na počet první oslavy svátku práce v Praze, která se odehrála na Střeleckém ostrově, nad nímž se most klene.