Skalní útvar se nachází asi 1,6 km západně od Pusté Rybné při turisticky značené cestě vedoucí z Pusté Rybné do Svratky.Rybenské Perničky budované ortorulami vznikly vypreparováním z okolních méně odolných hornin procesy mrazového zvětrávání ve starších čtvrtohorách. Skalní útvar tvoří dva oddělené skalní bloky typu mrazového srubu s výškou stěn 16 a 8 m. Na vrcholové plošině vznikly procesem fyzikálního, chemického a biologického zvětrávání tři skalní mísy, z nichž největší má průměr 50-60 cm a hloubku 20 cm. Skalním mísám byl dříve připisován umělý původ a kultovní funkce. Pod skalami je vytvořen balvanový proud, na který navazují nesouvislé po svazích rozvlečené balvanové pokryvy s vegetací mechů, lišejníků a bylinného podrostu lesního typu.

Námětem díla je ukřižování Krista. Původní kříž zde byl postaven již po roce 1361 pražským magistrátem. Údajně byl v roce 1419 zničen Husity. Ve druhé polovině 15. století byl nahrazen novým křížem a dalším potom v roce 1629. Kříž měl dřevěný korpus a doplňovaly ho tři postavy světců namalované na dřevěných deskách. Panny Marie, sv. Jana a sv. Máří Magdalény. V roce 1648, při bojích Pražanů se Švédy, byl kříž opět zničen. Do současnosti se zachovala pouze Kristova hlava, která je uložena v pražském arcibiskupském semináři. Další znázornění Kalvárie zhotovili Jeremiáš Fischel,  který ji vyřezal z prken  a ozdobil dvěma sochami, a Fabián Harovník, který ji vymaloval. V roce 1657 pro ni byl opatřen dnešní kovový korpus a v roce 1666 nahradily postavy z dřevěných desek dvě olověné sochy, které odlil pražský zvonař Milkuláš Löw z Löwenberku. Ty byly odstraněny v roce 1861 a jejich další osud není znám.V roce 1657 byl zakoupen za 500 tolarů u kupců Hillingerů v Drážďanech bronzový zlacený korpus Krista. Hebrejský nápis, jenž v překladu znamená „Svatý svatý svatý Bůh“, je ze stejného materiálu a byl pořízen v roce 1696 z pokuty Žida, který se kříži posmíval. Událost je popsána ve třech jazycích na kartuších osazených na podstavci kříže. Je to dílo anonymního sochaře se značkou GH a pochází z roku 1707. Mramorové obložení ochozu mostu pod sousoším bylo zhotoveno v roce 1681. V roce 1672 byl na obložení umístěn znak pánů z Říčan a latinský nápis na paměť Karla Adama Lva z Říčan, který pražskému arcibiskupství odkázal statky v Louňovicích a Vodlochovicích s podmínkouže se bude starat o věčné světlo pod křížem. Pískovcové sochy Panny Marie a Jana Evangelisty jsou dílem Emanuela Maxe a pocházejí z roku 1861.Vpravo od Kalvárie, na ochoze, jsou připevněny desky, které dementují příběh se Židem, který měl krást. 

Moravskoslezské městečko Štramberk leží 30 km od Ostravy v těsném sousedství města Kopřivnice. Městečko, ve kterém žije asi 3 500 obyvatel a patří do okresu Nový Jičín, leží v centru Štramberské vrchoviny na svazích Zámeckého kopce, Kotouče, Bílé hory a Libotínských vrchů v předhůří Beskyd. Městečko, které je v krajině pěkně usazené je pro svou malebnost a zachovalou architekturu přezdíváno „Moravský Betlém“. Štramberk je unikátní díky svému středověkému členění. Zachovalo se zde typické rozdělení města na hrad, město a předměstí. Ve městě je ještě zachovalý soubor roubených i pevných staveb podbeskydské architektury. Právě proto byl Štramberk vyhlášen roku 1969 Městskou památkovou rezervací. Území města bylo osídleno již v době prehistorické. Svědčí o tom nálezy v jeskyni Šipka. Ve středověku bylo osídlení spojeno se stavbou hradu Strallenbergu, který je dnes zříceninou a je starší než městečko pod ním. Byl vystavěn pravděpodobně na konci první poloviny 13.století a jeho počátky jsou obestřeny tajemstvím, nejasnostmi a také legendou, že jeho prvními majiteli byli Templáři. Roku 1359 moravský markrabě Jan Jindřich Lucemburský, syn krále Jana Lucemburského a mladší bratr císaře Karla IV., povyšuje Štramberk na město a udílí mu řadu privilegií. Město obdrželo právo mílové, právo várečné, které mu zajišťovalo možnost vařit pivo, právo prodávat maso a péci chleba. Každé úterý byl povolen týdenní trh. Od 15. století zde zapustila kořeny českobratrská víra k níž se hlásila většina obyvatelstva včetně vrchnosti. Po Bílé hoře se stal nekatolický Štramberk majetkem olomouckých jezuitů, kteří si městečko vybrali jako základnu pro protireformační úsilí v regionu. Právě z této doby pocházejí dva městské kostely a také poutní místa Křížová cesta na Kotouč a Boží hrob v jeskyni Čertova díra, které jim v tomto úsilí měly pomoci a měly přispět k hospodářskému růstu. Osvícenské reformy císaře Josefa II. však obě pouti zrušily a Štramberk postihl odliv obyvatel a uvadal. K jeho obnově došlo přílivem valašských osadníků. V průběhu 19. století se začíná stavět i mimo městské hradby. Nově postavené domy byly dřevěné roubenky na zděné podezdívce, které Štramberku vtiskly charakteristický a jedinečný ráz. Obživo zajišťovalo městu převážně zemědělství. Město má velkou tradici ve spolcích, které byly jedny z prvních v českých zemích. V roce 1895 tak vznikla ve Štramberku odbočka Klubu českých turistů, který později odkoupil zříceninu hradu a rekonstrukcí ji zachránil. Větší hospodářský rozvoj města začal až koncem 19. století založením vápencového lomu na hoře Kotouči. V důsledku tohoto byla přivedena v roce 1881 do města železnice, dráha vedla ze Štramberku do Studénky. Poválečná doba přinesla Štramberku nový rozvoj těžby vápence na Kotouči, spojené s výrobou cementu a vápna. Městu i širokému okolí vévodí zřícenina gotického hradu Strallenberg s válcovou věží zvanou Trúba. Komplex doplňuje kostel a zachovalý úsek hradeb. Dalším turistickým lákadlem jsou roubené maloměstské domy, povětšinou terasovitě nakupené na skalnaté stráně. Jsou zde k vidění dva typy staveb, dvoudílné se síní, jizbou a komorou a rozměrnější s větší komorou, chlévem a třemi okny v průčelí. Samotnou kapitolou je štramberské náměstí se souborem 22 barokních měšťanských šenkovních domů. Barvitost města je doplněna řadou plastik, původních studní s rumpály, bočních pavlačí domů a vzácnými sedlovými střechami. Štramberk proslavil voňavý cukrářský výrobek tzv. perníkové Štramberské uši, které zde pečou již dlouhá staletí v upomínku legendárního vítězství štramberských křesťanů nad mongolským vojskem 8. května 1241.

Malý židovský hřbitov se nachází severně kousek od centra Velkých Karlovic při silnici č. 481 vedoucí na obec Hutisko-Solanec. Hřbitov založený roku 1887 má plochu zhruba 1.579 m2 a nachází se zde okolo 45 novodobých náhrobků. Hřbitovní márnice zanikla již během války.   zt