Úřad městské části Praha Nedvězí.

Zde na místě Faustova domu stával kdysi palác Opavských knížat už před založním Nového Města pražského při starobylé cestě spojující Pražský hrad s Vyšehradem. Po roce 1434, kdy byl opavský dům pobořen, přešel do správy radního písaře Nového Města pražského, ale už v roce 1439 jej začal užívat jurista knížat opavských, jistý Prokop, který na pražské univerzitě přednášel stylistiku. Kníže Opavský byl milovník alchymie a při práci v jeho „laboratoriu“ občas něco vybouchlo, hořelo a zapáchalo. Říkalo se, že domem obchází Faustův duch, že palác je rejdištěm duchů, a tak tam dlouho nechtěl nikdo bydlet. V roce 1590 zakoupil dům na nároží tehdejšího Dobytčího trhu a Emauzské ulice anglický alchymista Edward Kelley a pochopitelně i tento muž působící na dvoře Rudolfa II. se přičinil o to, aby o Faustově domě šly tak tajmné fámy. V letech 1838-1902 sídlil v domě Pražský ústav pro všeobecná vzdělávání hluchoněmých a v roce 1903 zakoupila dům Všeobecná nemocnice a je v něm dnes jedna z největších lékáren.

Zámek v Nelahozevsi je jedním ze skvostů české pozdně renesanční architektury. Ve stejnojmenné obci, známe jako rodiště hudebního skladatele Antonína Dvořáka, ho nechal na skalnatém ostrohu nad Vltavou vystavět vlivný královský dvořan, Florián Griespek z Griespachu. Nelahozeves - rodiště Antonína Dvořáka Stavba zámku byla započata roku 1553 a měl se stát reprezentativním rodovým sídlem rodu, který zaznamenal díky přízni císaře Ferdinanda rychlý společenský vzestup. Průběh stavby byl zdlouhavý, pokračoval ještě na počátku 17.století. To již byl Florián Griespek po smrti a ve stavbě pokračoval jeho syn Ondřej. Griespekové, kteří se zúčastnili stavovského povstání, se ovšem ze zámku v Nelahozevsi těšili jen do roku 1623, tehdy zadlužené panství, prodala Floriánova vnučka Veronika Polyxeně z Lobkovic. V té době byl zámek již v žalostném stavu. Podepsaly se na něm válečné útrapy třicetileté války. Po skončení války dal v roce 1652 Eusebius z Lobkovic budovu jen nejnutněji opravit a zámek tak přestal sloužit jako šlechtické sídlo a byl využíván jako budova správy panství a na obydlí úřednictva. Zámek tak zůstal nedostavěn a díky chybějícímu křídlu má jeho půdorys tvar písmene „U“. V držení roudnické větve Lobkoviců zůstal zámek nepřetržitě do roku 1949. V 60. letech 19. století mělo dojít k částečné obnově zámku, ale ta se neuskutečnila a objekt se nejdříve změnil na vojenský lazaret, později na dívčí penzionát. V držení Lobkoviců zůstal zámek Nelahozeves až do r. 1945, kdy se stal majetkem československého státu. V roce 1992 byl vrácen Lobkovicům. V zámeckých prostorách je dnes umístěna největší soukromá umělecká sbírka z Roudnické lobkovické sbírky. Jde o španělské malířství přelomu 16. a 17.století. Renesanční skvost Nelahozeveský zámek je trojkřídlá dvoupatrová budova, obklopující dvůr, čtvrtou stranu uzavírá zeď. V části nádvoří jsou arkády. Vnější fasády a některé interiéry se až do dnes zachovaly v téměř neporušené podobě. Charakteristickým stavebním prvkem zámku, připomínajícím severoitalské pevnostní stavby, je silné obložení rustikou. K nejzajímavějším interiérům patří tzv. Rytířský sál s kamenným krbem a nástropní malbou. Část dalších prostor má doposud zachovány některé detaily z původní renesanční i pozdější výzdoby, jako jsou kamenické zpracování portálů nebo dřevěné kazetové stropy. Dále lze uvnitř shlédnout, kromě již zmíněné malířské sbírky, dobový nábytek, středověké relikviáře a jiné církevní předměty, sbírku keramiky, umělecké předměty ze stříbra a jiných kovů, stříbrné nádobí, staré hudební nástroje a rukopisy Beethovena a Mozarta. V Nelahozevsi je největší zámecká knihovna v Čechách. Ať už se na Nelahozeves vydáte v zimě či v létě, nebudete zklamáni. Zámek je otevřen po celý rok a probíhá zde mnoho kulturních akcí, jarmarků a společenských setkání. Zámek často ožívá zvuky středověkého tržiště a dobových rytířských klání. Návštěvu Nelahozevse lze spojit s blízkým zámkem Veltrusy. Ubytovat se můžete v nedalekých Veltrusích.

Zámek Větruše je známý díky své restauraci a vyhlídkové věži. Tyčí se nad údolím Labe, v jižní části města Ústí nad Labem. Nemá příliš pestrou minulost. Pověst říká, že Labohoř vystavěl roku 826 k ochraně proti nepřátelům hrad, který pojmenoval Wittrusch na počest své manželky. Ten však později vyhořel. Zapomnělo se na něj a jeho zbytky zůstávaly skryty až do 19. století. Historie zámku Tehdy, konkrétně roku 1839, hledal Johann Thomas, tehdejší nájemce domu, pramen pro studnu. Odkryl přitom základové stěny hradu. Rozhodl se tedy zkrášlit okolí vybudováním vyhlídkové restaurace. Ta byla dokončena roku 1847 a dostala jméno Ferdinandova. Na počest císaře Ferdinanda Dobrotivého. Vyhlídka nabídla krásný výhled na údolí Labe a stala se velmi rychle oblíbeným cílem obyvatel Ústí nad Labem. Postupem času se nároky na toto navštěvované místo zvyšovaly, přibývalo komfortu. Roku 1897 byla dokončena stavba zámečku s vyhlídkovou věží. Podoba zámku Podle návrhu architekta Köhlera zde vznikla budova, které na severní straně dominovala rozhledna. Uprostřed byla hala a staroněmecká jizba. První poschodí zaujímal sál s přísálím a na obou stranách byly osmiúhelné dřevěné arkýře, jejichž vnější věžičky zdobily celou stavbu. Pokoje nejvrchnějšího podlaží sloužily jako turistická ubytovna. Po druhé světové válce se zámeček stal majetkem státu a začal chátrat. V roce 2000 zničil požár střechu vyhlídkové věže. V roce 2001 se majitelem stává město Ústí nad Labem a začíná rekonstrukce objektu. V roce 2004 byla zcela opravena vyhlídková věž a opět zpřístupněna veřejnosti. Tipy na výlet   Přímo ve městě najdete zoo, muzeum města nebo můžete vystoupit na Erbenovu vyhlídku. V okolí města můžete navštívit Váňovský vodopád, zříceninu hradu Střekov, zříceninu hradu Blansko nebo skálu Milenci. Ubytování najdete přímo v Ústí nad Labem.