Klasicistní zámek Čechy pod Kosířem se nachází na okraji stejnojmenného města, v romanticky laděném parku, přibližně 10 km od Prostějova. První historicky doložená zmínka o zdejším sídle pochází ze 14. století, kdy zde stála původní renesanční vodní tvrz obklopená dvěma rybníky. Čtvercová tvrz stála asi na místě jižního křídla dnešního zámku. Posledními majiteli tvrze byli Skrbenští z Hříště. Počátkem 18. století byla tvrz za kněžny Terezie z Lichtenšteina přestavěna na barokní čtyřkřídlý zámek s průčelím obráceným na jih. Zámek za rodu Silva - Taroucca V roce 1768 koupili panství císařský tajný rada Emanuel Tellez Menezes a Castro Silva - Taroucca, pocházející ze starého portugalského rodu. Ervín Silva Taroucca nechal přestavět zámek do dnešní empírové podoby za pomoci architekta M. E. Zerneckého. Ve stejné době byla vystavěna i vyhlídková věž a zahradní sallet a v roce 1852 byl vybudován pseudogotický skleník postavený podle návrhu a plánu Ignáce Ullmana. V letech 1846 - 1870 přijal pozvání svého přítele vlasteneckého kněze Bedřicha Silva Tarouccy významný český malíř Josef Mánes, který na zámku tvořil a pobýval. V tomto inspirativním prostředí čerpal náměty pro svou tvorbu a vytvořil zde přes stovku uměleckých prací. Některá z nich jsou jeho stěžejní díla jako Líbanky na Hané, Ukolébavka a cyklus Život na panském sídle. Po smrti posledního majitele panství Františka Arnošta byly Čechy pod Kosířem po roce 1949 dědicům z rodu Silva -Taroucců vyvlastněny státem. Do roku 2007 bylo na zámku sídlo dětského domova a speciální školy. Dnes je zámek v rukou Muzea Prostějovska v Prostějově a je přístupný veřejnosti. Expozice zámku představuje interiéry se zbytky štukové výzdoby, dále je na zámku instalována expozice věnovaná pobytu J. Mánesa a jeho tvorbě.   Zámecký park K nádhernému zámku patří také zámecký park, který má svou samostatnou historii. Byl založen ještě u starého zámku v 70. letech 18. století jako plocha obsahující prvky alejí, vodních kanálů i květinová zákoutí. Ve 30. letech 19. stol. byl park rozšířen a velkoryse přebudován přírodně krajinářsky se dvěma rybníky a sítí vodních cest. Po skončení přestavby zámku byly zde umístněny drobné architektury v duchu romantismu. Byla také vystavěna gotizující vyhlídková věž u hřbitůvku Silva-Taroucců a Stolbergů, neogotický skleník, jehož vzhled ovlivňoval i J. Mánes. Je autorem trojlistého erbu ve štítu průčelí. 21 ha velký přírodně krajinářský park má kromě architektonické i značnou hodnotu botanickou a řadí se mezi nejvýznamnější objekty na Moravě. Tipy na výlet Můžete se vydat na rozhlednu Čechy pod Kosířem, prohlédnout si Obecní hasičské muzeum nebo navštívit lázně Slatinice, kde se léčí primárně onemocnění pohybového aparátu. V Ústíně se můžete projít po kamenném mostě, navštívit v Příkazech expozici lidové architektury nebo pozdně barokní zámek v Náměšti na Hané. Samostatný výlet si můžete udělat do Olomouce, kde je k vidění celá řada zajímavých památek. Ubytování najdete v Prostějově nebo v Olomouci.

Zříceniny hradu najdeme na protáhlém, vysoko položeném ostrohu nad stejnojmenným městem. Historie hradu Hrad vystavěný na jedné z vysokých hor Slavkovského lesa k ochraně hranic se připomíná již počátkem 13. století. Koncem 13. století na něm sídlil rod vladyků z Hertenberka, který stranil Ludvíku Bavorskému proti českým Lucemburkům. Roku 1347 byl Kynžvart dobyt královským vojskem, mimo jiné i proto, že z hradu byly podnikány loupeživé výpravy na chebskou obchodní cestu. Zpustošený hrad obnovil koncem 14. století se svolením českého krále Hynčík Pluh z Rabštejna. Šlo o rozsáhlou stavbu, do které bylo včleněno i předhradí, a samo hradní jádro, kterému dominovala v severozápadním nároží vysoká půlválcová věž, bylo důmyslně opevněno dvojitou hradbou. Téměř celé 15. století sídlili na hradě páni z Plavna. Také po celé následující století byl hrad udržován a plnil funkci pohraniční strážní pevnosti, otevřené českému králi. K jeho zkáze došlo ke konci třicetileté války, kdy byl střídavě dobýván švédským a císařským vojskem. V říjnu roku 1647 se jej zmocnili. Kynžvartské panství získal rod Metternichů. Ti na úpatí Slavkovského lesa vystavěli koncem 17. století barokní zámek, přestavěný do dnešní podoby v klasicistním slohu v 1. pol. 19. století pro kancléře K. V. Metternicha. Podoba hradu O původním hradu se moc neví, podstatná část dnes patrných konstrukcí je zřejmě pozůstatkem znovuvýstavby v posledním desetiletí 14. století. Před oválným jádrem hradu se rozkládalo podlouhlé předhradí. Na vnitřní nádvoří se vstupovalo průjezdem čtverhranné věže postavené v nároží jádra. Zadná část jádra pak zaujal dvoutraktový palác a k severozápadnimu nároží se připojuje velmi zvláštní věž. S vnitřním hradem souvisí jen rohem. Její interiér je podélně lichoběžný. Dnes se z hradu nejlépe dochovala již zmíněná zvláštní věž a zbytky hradeb předhradí. Hradní zřícenina Kynžvart je volně přístupná. Tipy na výlet Nedaleko od města najdete přírodní památku Kynžvartský kámen. Za návštěvu stojí taky nedaleké Mariánské Lázně. V Dolním Žandově najdete židovský hřbitov Boršengrýn. Nezapomeňte navštívit melebný skanzen Doubrava. V obci Vysoká najdete zříceninu kostela Narození sv. Jana Křtitele. Zajímavým místem, které stojí za návštěvu, je také oblast rašelinišť na Kladské. Ubytovat se můžete v Lázních Kynžvart nebo v Mariánských Lázních.

Muzeum v Karlových Varech má velmi dlouhou historii. Bylo založeno už po roce 1865 na popud významného balneologa Med. Dr. Josefa Löschnera jako jednotná městská instituce společně s regionální knihovnou a archivem. Základem sbírek se staly typická karlvoarská řemesla- kolekce lázeňských koflíků a karlovarských hornin, zejména rozličných forem vřídlovce.Díky karlovarským patriotům a sběratelům se postupně podařilo shromáždit rozsáhlé sbírky dokumentující typická karlovarská řemesla. Nejstaršími muzejními sbírkami se staly kolekce lázeňských koflíků a karlovarských hornin, zejména rozličných forem vřídlovce. VPřed druhou světovou válkou rozšířily fondy městského muzea soukromá sbírka lázeňského lékaře dr. Karla Davida Bechera a sbírka terčů a střeleckých trofejí karlovarského střeleckého spolku. Fondy muzea rozšířilo také několik soukromých sbírek, které byly muzeu darovány. Krajské muzeum Karlovarského kraje je dnes moderním informačním a badatelským centrem. Muzeum dokumentuje karlovarské lázeňství, tradiční výrobu skla a porcelánu, jáchymovské medailérství a mincovnictví, regionální národopis a cínařství. Mimo tohoto poslání spravuje další své pobočky v Karlovarském kraji se specializovanými expozicemi v Jáchymově, Nejdku, Žluticích a Horní Blatné. Stálá expozice Dějiny a příroda Karlovarska s důrazem na specifika lázeňského města. Prezentuje živou a neživou přírodu s poukazem na ekologii, archeologické nálezy, vývoj osídlení kraje, počátky měst a hornické činnosti v regionu, cenné středověké a barokní plastiky, historii a rozvoj lázeňského města od 15. století po dnešek, slavné karlovarské lékaře i návštěvníky, karlovarská řemesla, umělecko-historické sbírky a produkci karlovarských porcelánek a sklárny Moser.V přízemí muzea jsou výstavní sály, kde jsou pořádány pravidelné výstavy.Délka prohlídky 60 minut Průvodce pro skupinu s min. počtem 10 osob. V pokladně k dispozici zkrácený průvodce v AJ,NJ, RJ

Nosticova zahrada leží mezi Nosticovou ulicí a Čertovkou. Byla založena v roce 1765 Františkem Antonínem Nosticem. Západní část zahrady, za Čertovkou, byla začleněna do parku na Kampě. Zahrada byla součástí areálu Nosticova pláce, odtud také název a dochovala se z ní jen část. S ostrovem Kampa je spojena lávkou.